Artalk.cz

TOP svět 16.–22. 9. 2019

Společný výzkum platforem artnet news a In Other Words ukazuje, že americká muzea v genderové rovnosti selhávají, přestože tvrdí opak – Po celém světě proběhla stávka za klima, přidaly se také umělecké instituce – Muzeum Kolumba otevřelo po dvou letech novou expozici – V Tallinnu bylo otevřeno nové kulturní centrum, nabídne umělecké rezidence a chce podporovat místní grass-rootovou scénu.

1/ Společný výzkum platforem artnet news a In Other Words ukazuje, že americká muzea v genderové rovnosti selhávají, přestože tvrdí opak

Yayoi Kusama při práci, Zdroj: Vagner Carvalheiro, wikimedia commons

Výzkumná práce dvou uměleckých platforem přišla s překvapivou studií, ve které v letech 2008 až 2018 zkoumala 26 prominentních amerických institucí (mimo jiné Museum of Modern Art v New Yorku, Smithsonian’s American Art MuseumCleveland Museum of ArtBrooklyn Museum, Dallas Museum of ArtMuseum of Contemporary Art Chicago ad.). Podle zveřejněných dat bylo v dané dekádě jen 11% akvizic a 14% výstav věnováno ženám autorkám. Z celkového počtu 260 470 zakoupených děl do stálých sbírek muzeí bylo tedy jen 29 247 vytvořeno umělkyněmi a z pořádaných 5 219 výstav jen 718 věnováno ženskému umění. Nejvíce vystavovanými jsou přitom díla Yayoi Kusama, Louise Bouirgeois a Shinique Smith. Data přitom výrazně kontrastují se samotnou rétorikou muzeí, která sebe sama prezentují jako instituce snažící se o rozmanitost sbírek a rozšiřování zavedeného kánonu umění. Studie ukázala, že akvizice ženských autorek vrcholily před deseti lety a od té doby více méně stagnují. Jak podotýká Julia Halperin, výkonná redaktorka artnet news a jedna z hlavních autorek článku, výstavy žen umělkyň získávají v posledních letech větší pozornost, ale samotná čísla tato skutečnost neovlivnila. Jeden z možných faktorů, proč velké instituce soustavně nesbírají ženské umění je, že je daná tvorba stále vnímána spíše jako paralelní větev silnější mužské produkce. Zároveň podle jiných studií je omezujícím faktorem i menší zájem o samotný výzkum ženských autorek, jejichž práce nebyly shromažďovány velkými institucemi ještě za jejich života, sledovány historiky umění nebo prodávány na trhu s uměním. Jak Artalk již dříve informoval, právě nabídka děl žen umělkyň je na trhu s uměním mnohem nižší, než u mužských protějšků (podle prodeje Sotheby`s v roce 2018 se jednalo o 12% ku 88%). Při výzkumu se rovněž zjistilo, že samotné zaměření muzea není stěžejní – Los Angeles County Museum of Art, jehož sbírka zastupuje umění od starověku do současnosti reflektuje genderovou problematiku více, než jiné galerie zaměřené jen na moderní a současné umění. Pro srovnání práce žen představují v jejich akvizicích za posledních 10 let 16% což je o 4% více než San Francisco Museum of Modern Art a 7% méně než Museum of Modern Art v New Yorku, dvě významné instituce na obou pobřežích. „Je pravděpodobné, že akviziční strategie muzeí více odrážejí hromadný marketing vkusu nejbohatších a nejvlivnějších sběratelů a odklání se tak od svého občanského poslání vzdělávat společnost“ dodává k problému umělkyně Andrea Fraser. Část muzeí si začíná být daného problému vědoma a snaží se poslední desetiletí stagnace zájmu o genderová témata dohnat v současnosti. Například Museum of Modern Art v San Franciscu, kde bylo jen 12% akvizic a 10% výstav vytvořeno ženskými autorkami, se v současné době snaží jejich prezentaci navýšit a reflexi genderových témat vnímá jako jeden z hlavních cílů instituce do budoucna, dodává Janet Bishop, kurátorka sbírky malby a sochařství SFMOMA. Nabízí se otázka, jak by vyšla podobná studie v českých institucích? Je pravděpodobné, že by byla horší než v Americe, kde se na druhou stranu očekávala větší otevřenost institucí, deklarovaná jejich samotnou rétorikou. Jednou z důležitých výstav uspořádaných v minulé dekádě byla v českém prostředí přehlídka Někdy v sukni (Moravská galerie, 2014) a s ní spojené sympozium, které odstartovalo důležitou diskuzi. (více zde) Přesto je pravděpodobné, že se tato stále okrajově diskutovaná problematika jen minimálně promítá do akviziční činnosti muzeí. Podle výroční zprávy Národní galerie za rok 2018 byla do sbírky zakoupena díla od 12 autorů, mezi nimiž byla jediná žena – Jitka Válová. O rok dříve byla situace o něco málo lepší a mezi nákupy od 19 autorů figurovaly čtyři ženy – Magdalena Jetelová, Eva Koťátková, Romana Rotterová a Kateřina Šedá.

2/ Po celém světě proběhla stávka za klima, přidaly se také umělecké instituce

 

The United Nations building v New Yorku, Zdroj: facebooková stránka Grety Thunberg  

Před rokem se švédská studentka Greta Thunberg rozhodla jít místo školy stávkovat za klima a výrazně tak ovlivnila angažovanost milionu studentů, kteří se k ní přidali po celém světě. Svými protesty a stávkami se snaží donutit politiky k většímu zájmu o klimatické změny a angažovanosti v otázce ochrany klimatu. Jedna z největších stávek se konala v pátek 20. září, do které se jen ve Velké Británii zapojilo přes 100 měst i řada velkých firem, které vyhlásily stav klimatické nouze. Některé, jako například Lush, v den stávky zavřely své pobočky po celém světě. Rovněž řada kulturních institucí podpořila stávku, jako například Manchester’s HOME nebo síť galerií Tate. Culture Declares Emergency – skupina britských uměleckých organizací – vyzvala účastníky, aby se zúčastnili i generální stávky následující v pátek 27. září. Klima je velkým tématem i v uměleckém světě, jak ukázalo letošní benátské Bienále i performance za klima po celém světě. Italská kurátorka Francesca Pietropaolo pro artnet news přiznala, že důležitým inspirativním momentem v její práci byla právě aktivita Grety Thunberg. Americká umělkyně Justin Brice Guariglia zahrnula části jejího projevu, které přednesla na Světovém ekonomickém fóru, do instalace na nádvoří v londýnském Somerset House na jaře tohoto roku. Dílo s názvem Reduce Speed Now! bylo vytvořeno na devíti solárních panelech, které představovaly texty o změně klimatu vedle Thunberg i od dalších významných spisovatelů, filozofů a antropologů. V České republice proběhly největší stávky v Praze, Brně, Ostravě a dalších zhruba dvou desítkách menších měst. Studenti úspěšně navázali na stávky z jara letošního roku, které v České republice od března organizuje středoškolské hnutí Fridays For Future. Páteční stávky se zúčastnily i některé firmy, státní instituce a neziskové organizace. Podpory se studentům dostalo i od několika známých osobností, kteří studentským stávkám udělali reklamu na sociálních sítích, jako herečky Eva Holubová, Berenika Kohoutová, Taťjana Medvecká, Iva Pazderková, Tereza Dočkalová a herci Petr Vacek a Milan Peroutka. Stávka za klima zároveň zahájila akci Týden pro klima, jejímž cílem je zvýšit povědomí o probíhající klimatické krizi.

3/ Muzeum Kolumba otevřelo po dvou letech novou expozici

Peter Zumthor, Muzeum Kolumba, Foto: Petr Šmídek, archiweb

Německé arcibiskupské muzeum Kolumba v Kolíně nad Rýnem navržené švýcarským architektem Peterem Zumthorem otevírá po dvou letech novou expozici. Stavba vystavěná na troskách původně románského kostela sv. Kolumba, ze kterého po druhé světové válce zbyly jen obvodové zdi a vápencová socha Panny Marie, je citlivou prací s původními historickými vrstvami, které jsou patrné jak v samotném architektonickém řešení, tak ve výstavní expozici. Stavba je vytvořena ze světle šedých pálených cihel, které navazují na ruiny z tufu, čediče a cihel. Výstavní prostory jsou z části osvětleny jen spárami v obvodovém zdivu, kterými k ruinám a vystaveným exponátům proniká světlo vzduch i zvuky z ulice. Výsledný tvar představuje vyváženou symbiózu původního a nového, které se vzájemně mísí do harmonického celku. Podobně je tomu v samotné prezentaci bohaté umělecké sbírky zahrnující artefakty od pozdní antiky až po současnost. Vedle děl vysokého umění Kolumba sbírá i díla průmyslového designu a fotografie a ve své stále rozšiřované kolekci reflektuje i díla kolínských tvůrců.  Novou expozicí otevřenou 15. září instituce vstupuje do třetí dekády svého fungování. Přehlídka s názvem Aufbrüche (Rozpady) začíná rokem 1919, kdy vzdává hold Bauhausu a dále reflektuje dění v Porýní v meziválečné době, přes umění druhé dekády dvacátého století. Výstava čerpá z dvojího významu názvu, kdy žijeme v době úsvitu jistoty, bezvýznamného pochybení a rostoucí nejistoty. U příležitosti otevření expozice a vstupu do nové dekády své sbírkové činnosti muzeum vydalo v pořadí třetí publikaci Auswahl drei, která reflektuje výstavy od roku 2010 do současnosti. Autory jsou Stefan Kraus, Ulrike Steinmann a Barbara von Flüe. Knihy Auswahl jsou podstatným kurátorským východiskem i v českém prostředí, jak ukazují expozice umění zaměřené na dialog starého a nového umění (Meziprůzkumy, Alšova jihočeská galerie v Hluboské nad Vltevou, kurátoři: Martin Vaněk a Hynek Látal) nebo vstupy moderního umění do sakrálního prostředí (Umělecké intervence v kostele Nejsv. Salvátora v Praze, kurátor: Norbert Schmidt).

4/ V Tallinnu bylo otevřeno nové kulturní centrum, nabídne umělecké rezidence a chce podporovat místní grass-rootovou scénu

Kai Art Center, pohled do expozice výstavy, Zdroj: facebooková stránka Kai Art Center

V Tallinnu bylo v září nově otevřeno Kai Art Center, které se zaměří na prezentaci lokální i zahraniční umělecké scény. Centrum umístěné na pobřeží hlavního města Estonska v historické budově upravené studiem KAOS Architects poskytne 450 metrů čtverečních výstavního prostoru v nejvyšším patře budovy a ročně představí čtyři hlavní výstavy. První mezinárodní přehlídka nese název Let the field of your attention… soften and spread out (Nechte pole vaší pozornosti… změkčit a rozšířit) a vznikla pod kurátorským vedením Hanny Laury Kaljo. Zpracovává téma tělesného intuitivního vnímání a naslouchání a je mimo jiné věnována způsobům, jak může sezónní přechod k temnotě a klidu, který koncem podzimu a začátkem zimy v Estonsku nastává, ovlivnit naše těla, vnitřní životy a to, jak se setkáváme. Výstava ve složení mezinárodních umělců (Marie Kølbæk Iversen, Sandra Kosorotova, Pia Lindman, Andrea Magnani, Elin Már Øyen Vister, Carlos Monleon Gendall, Sam Smith, Nele Suisalu) vznikla v rámci tallinnského bienále současného umění Tallinn Photomonth. Kulturní centrum do budoucna nabídne i možnosti rezidenčních pobytů pro zahraniční umělce, kurátory a spisovatele s cílem navázat mezinárodní spolupráci a oživit lokální tallinnskou uměleckou komunitu. V neposlední řadě se centrum snaží podporovat místní grass-rootovou scénu, která se bez byrokratického zatížení snaží z lokálních zdrojů ovlivnit místní společenské i kulturní dění za pomoci komunitních aktivit.