Artalk.cz

V nedávné době vyšly dvě knihy o architektuře vzniklé za socialismu, jež mají mnoho společného, ale také mezi nimi najdeme řadu rozdílů. První z nich je opus magnum Architektura 58–89 a druhou naopak nenápadná knížka Budoucnost je skryta v přítomnosti. Ladislav Zikmund-Lender se rozhodl porovnat oba přístupy a zjistit, jestli

V roku 2019 poškodila sklenený svetlík Československého pavilónu v Benátkach búrka. Tak ako minulý rok počas bienále architektúry, aj tento rok zostáva náš pavilón zatvorený. Situácia vzbudzuje v umeleckej obci rôzne reakcie. Spolek Skutek preto minulý rok adresoval otvorený list ministerstvám kultúry ČR a SR a riaditeľkám oboch národných galérií.

Galerie hlavního města Prahy vystavuje v Domě U Kamenného zvonu pod názvem Heroin Crystal přehlídku českého umění devadesátých let. Matěj Forejt se ve své recenzi ptá, zda jde jen o marketingový tah, nebo se galerie, která se v devadesátých letech současnému českému umění ve svém programu intenzivně věnovala, snaží o komplexnější pohled

Na výstavě Domov a svět v Muzeu umění v Olomouci představují kurátoři Barbora Kundračíková, Jakub Frank a Ladislav Daněk pohled na středoevropskou krajinu skrze různorodá umělecká díla. Podle Martina Drábka vytváří „asociativní koláž, v níž se prolíná minulé, současné, mýtické a existenciální.“ Krajina užitečného chaosu Panel, na kterém visí obraz Zimní radovánky od

V rubrike Bod zlomu sa venujeme špecifickým a kľúčovým životným zážitkom a fascináciám. Umelkyňu Annu Balážovú som oslovila s tým, či by nechcela napísať o svojej fascinácii pole dancom. Nakoniec sa text nevzťahuje k nemu, ale k niečomu dôležitejšiemu, čo pole dance predchádzalo a čo je pre väčšinu žien bodom

Výstavou Když tvrdím, že jsem anarchista se galerie PLATO Ostrava loučí s prostorem bývalého hobbymarketu Bauhaus a postupně se stěhuje do zrekonstruovaných bývalých jatek stojících hned vedle. Instalace děl od mezinárodních umělců a umělkyň a série performancí, odkazující k tvorbě amerického umělce Christophera D’Arcangela, se však stala nenaplněnou příležitostí k institucionální sebereflexi.

Výsledkem několikaletého výzkumného úsilí, jež iniciovala Společnost Jindřicha Chalupeckého s cílem představit osobnost svého patrona, je výstava Světy Jindřicha Chalupeckého, kterou recenzuje Martin Vaněk. Přibližuje osobnost, kterou mnozí znají spíš podle jména a několika málo textů, ačkoliv – jak výstava ukazuje – jednalo se o osobnost se širokým záběrem aktivit a

Recenzia výstavy Miznúce telo od Lucie Repašskej sa dokonale napojila na tému výstavy a analyzuje ju doslova lingvisticky performatívnym telesným spôsobom. Zapadá tak do konceptu výstavy natoľko, že sa sama vo svojej podstate stáva jej nemiznúcou extenziou.   Maso vs. mäso Kedysi galéria insitného umenia, dnes miesto fúzie a dialógu. Dramaturgiou výstav