Lorem ipsum dolor

Sílí restrikce umění tematizujícího válku v Gaze

20. 2. 2024Petra LexováZprávy

Napříč Evropou můžeme v posledních měsících sledovat strach grantových agentur podporovat umění problematizující politická témata a válku v Gaze. Vlna kritiky v Německu i Velké Británii toto jednání označuje za cenzuru.

Nové pokyny pro žadatele grantů vládní finanční agentury na podporu umění a kreativity ve Velké Británii Arts Council England (ACE) uvádějí, že je třeba se zdržet politických názorů. Směrnice nové úpravy vztahů pro období financování 2023–2026 naznačuje, že jakákoliv činnost, která „by mohla být považována za zjevně politickou nebo aktivistickou“ by byla potenciálně v rozporu s veřejným financováním a představovala „riziko dobré pověsti“. Podle deníku Hyperallergic toto rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky, která označuje jednání agentury za cenzuru.

ACE v současné době spolupracuje téměř s tisícem uměleckých a kulturních organizací po celé Británii. Jedná se o důležitou platformu finanční státní podpory soudobého umění, jejíž rozhodnutí vyvolává široký ohlas na sociálních sítích. Jednání agentury přitom v minulosti samo nebylo apolitické, když v roce 2022 vyjádřila na sociální síti X (Twitter) podporu Ukrajině.

Strach z politického vyjádření ze strany státem podporovaných institucí v současných měsících rezonuje i německou kulturní scénou. Berlínský senát po několika týdnech protestů umělecké komunity zrušil kontroverzní „antidiskriminační doložku“ pro financování umění, která byla zavedena v prosinci 2023 a vyžadovala, aby se příjemci vládních finančních prostředků zřekli „jakékoliv formy antisemitismu podle definice antisemitismu Mezinárodní aliance pro připomenutí holocaustu“. Hnutí Strike Germany vyzvalo německou uměleckou scénu k bojkotu státem financovaných kulturních akcí, poukázalo také na potlačení svobody projevu a důležitost vyjádření solidarity s Palestinou.

Z velkých kulturních institucí v Německu se otevřeně na podporu Palestiny a ukončení bojů v Gaze ozvalo jen Berlinale. Kurátoři výběrové komise filmového festivalu se v rámci programu Fora Expanded připojili k projevům solidarity s Palestinou a vyzvali k zastavení bojů v Gaze. Jak informoval Hyperallergic, prohlášení kurátorů Aly Younis, Ulricha Ziemonse, Kariny Griffith, Mahy Maamoun a Shai Heredii navázalo na dva předchozí dopisy filmařů a kulturních pracovníků Berlinale, kteří v minulém týdnu odřekli svoji účast na festivalu. Diváctvo na jejich prohlášení reagovalo potleskem a hlasitým souhlasem.

Frauke Greiner, mluvčí Berlinale pro Hyperallergic uvedla, že festival vyzývá Izrael i Palestinu, aby „vynaložily veškeré úsilí na ochranu nevinných civilistů a pracovaly na ukončení násilného konfliktu“, zároveň navázala na prohlášení festivalu z ledna letošního roku, kde se organizátoři obávali vlny antisemitismu, islamofobie a nenávistných projevů.

Ještě zahájení jednoho z nejvýznamnějších filmových evropských festivalů však provázely hlasité protesty, které kritizovaly pozvání zástupců ultrapravicové strany AfD (Alternative für Deutschland) na vernisáž. Pořadatelé v reakci na protesty a petici filmových profesionálů vydali prohlášení, že jsou proti jakýmkoliv projevům xenofobie.

Válka v Pásmu Gazy patří podle listu The Wall Street Journal k nejničivějším v moderní historii. Od začátku konfliktu si vyžádala více než 28 473 palestinských životů, bez domova se ocitlo okolo 1,7 milionu obyvatelstva a poškodila až 80 procent místních budov. Jak uvedl na zahájení filmař Suneil Sanzgiri, který z festivalu odstoupil ještě před vystoupením výběrové komise: „Nikdo nemůže předstírat, že pokračuje v práci jako obvykle, a každý z nás má povinnost bojovat proti této genocidě pomocí své práce.“ Oproti většinovým názorům umělecké scény však velké kulturní instituce v Německu zůstávají netečné. Bojí se vystoupit jasným politickým gestem a volí raději liknavou politiku, která ještě více rozdmýchává oheň v rámci umělecké scény.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.