Nejasný osud Domu umění v Českých Budějovicích

Plánovaná rekonstrukce galerie Domu umění v Českých Budějovicích se pravděpodobně odsune na neurčito. Město se rozhodlo dát přednost rekonstrukci Letního kina Háječek, a to přesto, že je projekt součástí kandidatury na Evropské hlavní město kultury.

AFF Architekten + Malý Chmel, model návrhu přestavby Domu umění České Budějovice, 2021. Zdroj: Malý Chmel

Galerie současného umění a architektury Dům umění je výraznou výstavní institucí v domácím i mezinárodním prostředí. Sídlí v prvním patře historického domu na českobudějovickém hlavním náměstí, který se měl dočkat v nadcházejících letech očekávané rekonstrukce. Cílem má být revitalizovat celý objekt domu a má vzniknout nové umělecké centrum s galerií, edukačními prostory, kancelářemi, experimentálním interaktivním prostorem i novým reprezentativním informačním centrem.

Město na rekonstrukci domu, který je v havarijním stavu, vypsalo v roce 2020 architektonickou soutěž, kterou v následujícím roce vyhrál návrh studia AFF Architekten ve spolupráci se studiem Malý Chmel. Projekt mimo jiné spojoval prostor galerie v prvním patře s vnitřním dvorem a upravil vnitřní dispozice výstavních prostor galerie, namísto pěti stávajících místností tak bude k výstavám určeno celé patro. Návrh počítal s vytvořením uceleného Domu umění, který v sobě spojuje výstavní a edukační aktivity i program pro veřejnost. Na základě návrhu bylo vydáno stavební povolení, prováděcí dokumentace a získána dotace 20 mil. korun. Přesto se současná radnice, která projekt „zdědila“, rozhodla věnovat pozornost rekonstrukci Letního kina Háječek s argumentem větší návštěvnosti. Srovnávání letního kina a Domu umění s ohledem na návštěvnost je ale nelogické s ohledem na zcela odlišné zaměření obou institucí, jejich diváckého záběru, i zcela rozdílného fungování. Letní kino navíc sice patří městu, to jej ale pronajímá soukromému provozovateli.

Situace je paradoxní i s ohledem na to, že Dům umění je jednou z mála institucí, která tvoří výstavní infrastrukturu města. Samotná rekonstrukce byla navíc součástí projektu kandidatury na Evropské hlavní město kultury, jímž se Budějovice stanou v roce 2028. Pokud dům neprojde renovací, hrozí, že město přijde o významný výstavní prostor. Jeho fungování ve stávajícím domě je totiž dlouhodobě neudržitelné.

Město si zřejmě neuvědomuje význam své vlastní instituce, která za téměř třicet let svého fungování získala uznání v mezinárodním prostředí. V čele galerie stojí od roku 1997 kurátor a umělec Michal Škoda, který se od začátku soustředí na prezentaci českého i zahraničního umění. Mezi vystavujícími byli například držitel Turner Prize Wolfgang Tillmans nebo malíř Sean Scully. Od roku 2000 se začaly v dramaturgii objevovat i architektonické výstavy, které v posledních letech tvoří důležitou část programu. Cílem kurátora bylo přinášet do regionu důležitý segment soudobého umění a architektury, i diskuse s ním spojené. V minulosti reflektovaný projekt Vnímání architekta Jana Šépky například otevřel debatu o podobě a fungování veřejného prostoru ve městě. Architektonické workshopy a přednášky s architekty otevřely debatu o významu kontextu a místa (RCR Arquitectes) nebo o nových materiálech a udržitelnosti v architektuře (Martin Rauch).

V posledních letech postupně ubývá doprovodných aktivit (hudební vystoupení či performance), pravděpodobně i dlouhodobou neudržitelnou situací v čele galerie, jež stojí jen na Michalu Škodovi. Ten je jak kurátorem, tak produkčním, fundraiserem i marketingovým pracovníkem. Město, které je zřizovatelem instituce, není ochotné vytvořit další odborné pozice, které by si podobná instituce zasloužila.

Nezájem města o galerii může souviset i s plánovanou výstavbou nové budovy Alšovy jihočeské galerie, která by měla stát na Senovážném náměstí. Architektonickou soutěž plánuje zřizovatel galerie Jihočeský kraj ve spolupráci s městem, které poskytne pozemek, vypsat do konce roku. Zdá se, že město nevidí význam existence dvou velkých galerií, byť každá má jiné zaměření (AJG je sbírkotvorná regionální galerie, Dům umění je typem kunsthalle), ačkoliv není ani jisté, zda bude nová Alšovka do roku 2028 otevřená.

Samotná galerie se v současnosti snaží hledat podporu pomocí iniciativy na svých facebookových stránkách, kde podporu vyjádřili osobnosti domácí i mezinárodní umělecké scény, mimo jiné umělci a umělkyně Antony Gormley, Marco Tirelli, Jongsuk Yoon nebo architekti a architektky Pavla Melková, Adam Caruso, Emil Přikryl a řada dalších. Možnost je rovněž zaslat otevřený dopis přímo primátorce města a přesvědčit radu města o významu a potřebě podpory galerie. V rámci listopadového zastupitelstva se pravděpodobně rozhodne o dalším osudu galerie. Pokud se Dům umění nezačne rekonstruovat do roku 2025, je pravděpodobné, že ztratí již získanou dotaci i stavební povolení.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.