Artalk.cz

TOP svět 28. 9. – 4. 10. 2020

Britská vláda nabádá kulturní instituce, aby neodstraňovaly kontroverzní pomníky z veřejného prostoru – Muzejní instituce v UK a USA plánují masivní propouštění – Zakladatel a umělecký ředitel centra SAVVY Contemporary dostal Řád za zásluhy od města Berlína – Jsou díla Philipa Gustona stále tak provokativní? Britské a americké instituce čelí kritice za odložení malířovy retrospektivy

1/ Britská vláda nabádá kulturní instituce, aby neodstraňovaly kontroverzní pomníky z veřejného prostoru

Socha Roberta Milligana, která donedávna stála před West India Docks v Londýně. Zdroj: Chris McKenna, Wikimedia Commons

Britský ministr kultury, médií a sportu Oliver Dowden zaslal 22. září dvaceti šesti muzejním a galerijním institucím ve Velké Británii dopis, ve kterém je nabádá, aby dále neodstraňovali sochy a památníky z veřejného prostoru. Reaguje tím na vlnu odstraňování soch ve Velké Británii v souvislosti s celosvětovým hnutím Black Lives Matter, která vedla k odstranění řady památníků v zemi připomínajících její koloniální minulost. „Dějiny jsou po morální stránce komplikované. Sochy a jiné historické objekty byly vytvářeny generacemi se zcela jinou perspektivou a jiným chápáním dobrého a zlého,“ uvádí Dowden. Na jaře letošního roku byla davem svržena socha bristolského obchodníka Edwarda Colstona, který zbohatl na trhu s otroky, a hozena do bristolského přístavu (více zde). Socha byla následně vylovena a umístěna do muzea. Na jejím místě v současné době stojí socha A surge of Power (Jen Reid) od britského umělce Marca Quinna znázorňující mladou protestující ženu. Socha byla vytvořena tajně a osazena 15. července 2020 (více zde). Rovněž socha Roberta Milligana, bývalého obchodníka s otroky, stojící v Londýně byla odstraněna z veřejného prostoru města, a to v den, kdy starosta Londýna Sadiq Khan oznámil vytvoření Komise pro „rozmanitost ve veřejném prostoru“. Oliver Dowden na nedávné události ve svém dopise reaguje: „I když dnes můžeme některé z postav považovat za vysoce urážlivé a nesouhlasit s těmi, kteří tyto památky vytvořili, hrají důležitou roli v pochopení naší minulosti se všemi jejími chybami. Namísto vymazání těchto objektů z dohledu by je veřejné orgány měly kontextualizovat nebo reinterpretovat způsobem, který umožní veřejnosti dozvědět se o nich v plném rozsahu.“ Dowden v dopise dále připomněl osloveným institucím, že jako veřejně financované orgány by se neměly nechat ovlivnit aktivismem nebo politikou, ale měly by „jednat nestranně v souladu se statusem instituce financované z veřejných prostředků.“ Dopis obdržely přední britské muzejní a galerijní instituce včetně Imperial War Museum, The National Gallery, National Portrait Gallery, Victoria and Albert Museum, i finanční subjekty, jako je Arts Council England a National Littery Heritage Fund. Ministr kultury avizoval vyhlásit online kulatý stůl, kde se mohou instituce dále vyjádřit k rozhodnutí vlády a společně o něm diskutovat. Do té doby jsou vyzvány konzultovat s vládou všechna další opatření týkající se jakýchkoliv činů a prohlášení spojených s diskutovaným tématem. Stanovisko vlády není překvapivé i v souvislosti s prohlášeními britského premiéra Borise Johnsona, který v případě vandalismu a volání po odstranění soch Winstona Churchilla prohlásil, že bude „chránit památník do posledního dechu“.

2/ Muzejní instituce v UK a USA plánují masivní propouštění

Victoria & Albert Museum v Londýně. Zdroj: Facebooková stránka Victoria & Albert Museum

I nadále probíhá masivní propouštění zaměstnanců v kulturních institucích ve Velké Británii a Spojených státech amerických. Jak Artalk již dříve informoval, jen ve čtyřech pobočkách britské Tate se plánované propouštění týká přes 300 zaměstnanců (více zde). The Smithsonian Institution v USA, americkou vládou sponzorovaná výzkumná instituce zahrnující devatenáct muzeí a výzkumná centra, hlásí letošní pokles příjmů o 49 milionů dolarů. Instituce je nucena k hromadnému propouštění zaměstnanců, které by mělo zahrnout 237 pracovních pozic. Propouštění se bude týkat především zaměstnanců v obchodech, divadlech a kavárnách zřizovaných Smithsonian. Jak podotkl vedoucí maloobchodu Smithsonian Enterprises v článku pro Washington Post, „snažila se společnost propouštění dlouhou dobu odsouvat, ale současná situace je dlouhodobě neudržitelná a propouštění jsou nutná.“ Časopis Artforum minulý týden informoval, že propouštět se chystá i jedna z největších britských institucí Victoria & Albert Museum v Londýně. Nutné škrty způsobené úbytkem zisků se budou týkat 103 pracovních pozic a zasáhnou především pracovníky muzea z řad kustodů, průvodců a personálu v prodejnách suvenýrů. Před letošní krizí instituce zažívala tři finančně nejúspěšnější sezóny v dějinách svého fungování, kdy padesát pět procent z jejích příjmů tvořil zisk z prodeje vstupenek a suvenýrů, akcí a pronájmů. Po pětiměsíčním uzavření na jaře tohoto roku se snažilo muzeum situaci řešit zrušením bonusů pro zaměstnance a zkrácením otevírací doby, přesto podle vedení dosavadní škrty nestačí a do budoucna by se měly dotknout zaměstnanců ve všech odděleních instituce.

3/ Zakladatel a umělecký ředitel centra SAVVY Contemporary dostal Řád za zásluhy od města Berlína

Bonaventura Soh Bejang Ndikung. Zdroj: Facebookové stránky SAVVY Contemporary

Zakladatel a umělecký ředitel respektované berlínské galerie SAVVY Contemporary Bonaventura Soh Bejang Ndikung získal berlínský Řád za zásluhy, který mu minulý týden udělil berlínský vládní starosta Michael Müller. Prestižní ocenění se uděluje každý rok občanům Berlína, kteří významně přispěli společnosti. Kamerunský rodák Ndikung se do Berlína přistěhoval v roce 1997. Doktorát získal na Heinrich-Heine-Universität v Düsseldorfu v oboru lékařské biotechnologie a postdoktorát v oboru biofyziky. V letošním roce se stal uměleckým ředitelem Sonsbeek 2020 v Amsterodamu a v minulých letech působil jako umělecký ředitel fotografického bienále Bamako Encounters a jako kurátor finského pavilonu na bienále v Benátkách v roce 2019. Berlínské nezávislé centrum SAVVY Contemporary, které v Berlíně založil, je otevřený umělecký prostor pořádající výstavy, akce a přednášky věnující se především otázce postkolonialismu a mezikulturnímu dialogu. Jak zaznělo na slavnostním předávání: „Profesor Dr. Bonaventure Ndikung svou prací významně přispěl k rozvoji Berlína v kosmopolitní, pestrou a solidární metropoli.“ Sám pak ke svému ocenění uvedl na stránkách časopisu Artforum: „Jedná se o uznání práce, kterou SAVVY Contemporary odvedla za poslední desetiletí. Tato medaile je však věnována především obyvatelům anglofonního Kamerunu, kteří byli po dlouhá léta ve válečném stavu a nuceni k velkému vysídlení.“

4/ Jsou díla Philipa Gustona stále tak provokativní? Britské a americké instituce čelí kritice za odložení malířovy retrospektivy

Philip Guston při malbě murálu v rámci Federal Art Project organizovaného vládou na podporu umělců v roce 1940. Zdroj: Wikimedia Commons

Odložení letošní retrospektivy malíře Philipa Gustona, původně vlivem pandemie na rok 2021 a následně až na rok 2024, vzbudilo rozsáhlou vlnu kritiky. Americký časopis The Brooklin Rail online publikoval otevřený dopis podepsaný dvěma tisíci umělci a teoretiky, kteří označují posunutí výstavy jako „nedostatek odvahy interpretovat Gustonovo dílo i vlastní historii předků“. Výstava, kterou spolupořádá čtveřice institucí – National Gallery of Art ve Washingtonu, D.C., Museum of Fine Arts Boston, Museum of Fine Arts Houston a londýnská Tate Modern –, mimo jiné představí Gustonův známý soubor obrazů s tematikou Ku Klux Klanu. Podle The New York Times a časopisu Artforum se jedná především o strach ze strany institucí z nepochopení a špatného výkladu Gustonova díla i v reakci na stále aktuální debatu o rasové diskriminaci, která především ve Spojených státech amerických přerostla do rozsáhlých protestů. Řada kritiků však jednání institucí považuje za zbabělé. Jejich vedení se brání argumentem, že vysvětlení komplikovaného díla Philipa Gustona představující karikaturní ztvárnění členů Ku Klux Klanu by mělo být odloženo do doby, „kdy silné poselství sociální a rasové spravedlnosti Gustonova díla bude možné jasněji interpretovat.“ Jak uvedl tiskový mluvčí National Gallery, „existuje riziko, že výsledná reakce zastíní celkový pohled na Gustonovu tvorbu“. Výstava by měla představit především kolekci obrazů z let 1968 až 1972, kdy Guston vytvořil svá pozdní díla zahrnující karikaturní postavy v bílé kápi kouřící doutníky nebo postavu před malířským stojanem, jak ztvárňuje vlastní autoportrét. Když Philip Guston poprvé vystavil daný cyklus maleb v Marlborough Gallery v New Yorku v roce 1970, vyvolal v tehdejším uměleckém světě živé reakce. Nejen kvůli provokativnímu tématu, ale i svým návratem k figuraci. Ze současného hlediska je však tato Gustonova pozdní tvorba v jeho díle považována za klíčovou. Kurátoři ke spolupráci na výstavě přizvali i umělce zabývající se rasovými a sociálními otázkami, jako je Trenton Doyle Hancock, Glenn Ligon či Art Spiegelman, aby v rámci chystané výstavy nabídli vlastní pohled na Gustonovu mladistvou zkušenost s Ku Klux Klanem a proměnu ztvárnění těchto motivů v jeho díle. Zároveň v reakci na vraždu George Floyda a následné protesty a debaty o rasové nerovnosti se kurátoři rozhodli rozšířit informace na výstavních panelech a v doprovodných vzdělávacích materiálech. Na odložení výstavy reagovala i Musa Mayer, dcera Philipa Gustona a autorka jeho monografie, která pro Artnews uvedla, že je z posunutí výstavy velmi zarmoucena. „Před půl stoletím můj otec vytvořil dílo, které šokovalo svět umění. Nejen, že porušil zavedený kánon, co by měl známý umělec malovat, ale odvážil se zvednout zrcadlo bílé Americe a odhalit banalitu zla a systémový rasismus, se kterým jsme dodnes konfrontováni.“