Artalk.cz

Zemřela bell hooks

Minulý týden zemřela vlivná americká feministka, teoretička a sociální aktivistka bell hooks (1952–2021). Jak uvedl časopis Artforum v hooks nekrologu: „Její pseudonym s malými písmeny byl v rozporu s jejím obrovským úspěchem budovatelky intersekcionálního feminismu.“ Ve své práci se věnovala úvahám nad systémy útlaku vzniklými překrýváním rasy, třídy, sexuality a pohlaví a byla autorkou řady přelomových studií, ve kterých zkoumala dopad rasismu a sexismu na Afroameričanky.

bell hooks. Foto: Margaret Thomas. Zdroj: gettyimages.com

Vlastním jménem Gloria Jean Watkins se narodila v roce 1952 v Hopkinsville v Kentucky, kde jako dítě navštěvovala segregovanou školu. Důležitý vliv na její dospívání měla její babička Bell Blair Hooks, jejíž jméno později převzala jako svůj pseudonym. Jak uvedla v rozhovoru s Randym Lowensem, byla to v 60. a 70. letech běžná praxe vzdání holdu ženám, na jejichž odkaz chtěly feministické autorky tzv. druhé vlny navázat. Malá písmena měla podle hooks upřít pozornost „k podstatě knih, ne k tomu, kdo jsem já,“ jak uvedla v jednom z rozhovorů.

Bell hooks jako jedna z mála dívek tmavé pleti navštěvovala Hopkinsville High School a s plným stipendiem pokračovala ve studiu angličtiny na Stanford University a později na University of Wisconsin–Madison. Doktorát získala na University of California, Santa Cruz, kde svou disertační práci věnovala afroamerické spisovatelce Toni Morrison. V této době jako devatenáctiletá pracovala na přelomové knize Ain’t I a Woman: Black Women and Feminism (1981), ve které definovala svůj pohled na feminismus s ohledem na otázku rasy. Popsala jej jako „hnutí za ukončení sexismu, sexistického vykořisťování a útlaku.“ Ve svém zkoumání se zaměřila na pokračující účinky historického otroctví a jeho dopad na postavení moderních Afroameričanek, které bylo důležitým a radikálním doplněním dobových feministických úvah.

Během osmdesátých let se bell hook profilovala jako významná a veřejně činná myslitelka a kulturní kritička, které se podařilo definovat podobu tzv. intersekcionálního feminismu. Zabývala se mnohonásobnou diskriminací (genderovou, etnickou, třídní) skrze studium systému společenských identit a korespondujících systémů diskriminace, útlaku a dominance. Její úvahy se tak dotýkaly širších otázek rasismu, kapitalismu, politiky i vizuální kultury. Výběrem lze zmínit její zásadní publikace Talking Back: Thinking Feminist, Thinking Black (1989), Sister of the Yam: Black Women and Self-Recovery (1994), Where We Stand: Class Matters (2000) nebo We Real Cool: Black Men and Masculinity (2004).

Svoji aktivitu neomezila pouze na odborné studie a snažila se oslovit i široké vrstvy posluchačů. Podílela na vzniku řady filmových esejí a dokumentárních filmů a vydala i několik publikací pro děti. Vedle toho od osmdesátých let figurovala na akademické půdě – vyučovala na Yale University a Oberlin College a v roce 2004 přijala místo na Kentucky’s Berea College, jedné z mála bezplatných vysokoškolských institucí v zemi, které v roce 2017 odkázala řadu svých textů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *