Evropský parlament zveřejnil zprávu o situaci a statusu umělce

Evropský parlament 20. října zveřejnil zprávu o stávající situaci umělců a kulturních pracovníků v Evropské unii. Hlavní myšlenkou zprávy je vytvoření evropského statusu umělce, který by do budoucna pomohl zlepšit jejich socioekonomickou situaci. Konkrétní dopady zprávy se budou odvíjet podle jejich přijetí Evropskou komisí. Přesto je současná zpráva přijímána s nadšením a vytváří novou naději pro kulturní pracovníky a umělce v jejich boji s následky pandemie, informuje ve zprávě ze světa Petra Lexová.

Otevřené dny Evropského parlamentu v Bruselu, 8. 5. 2011. Foto: Flickr.com

Evropský parlament by se rád zaměřil na zavedení statusu umělce, který by vytvořil celoevropský rámec pro pracovní podmínky a minimální standardy, včetně rovného přístupu k sociálnímu zabezpečení, nemocenskému pojištění, důchodovým systémům a společné evropské definici umělců. Jak informuje článek od Eleny Polivcevy publikovaný na Social Europe: „Pandemie velmi intenzivně odhalila jak vnitřní hodnotu, tak zranitelnost kulturního sektoru. Je proto načase přesunout pozornost od pouhé instrumentalizace kultury k tomu, aby bylo toto odvětví udržitelnější, inkluzivnější a spravedlivější. To vyžaduje novou, perspektivní strategii EU v oblasti kultury.“

Přijetí zprávy se jeví jako klíčový moment v kulturní politice Evropské unie. Počet pracovníků v kulturním a tvůrčím odvětví podle studie představuje okolo 7, 2 milionů. Většina z nich přitom výrazně pocítila dopady stále trvající pandemické krize, kdy přišla o velkou část svých příjmů nebo čelila omezení výkonu své činnosti.

Kultura v rámci politiky EU byla dlouhodobě vnímána skrze přínos evropskému HDP a byla zanedbávána péče o lidi, kteří tuto kulturu skutečně utvářejí, uvádí zpráva. Elena Polivceva k tomu na stránkách Social Europe dodává: „Jakkoliv se však může změna diskurzu zdát revoluční, teprve se vše ukáže podle reakcí Evropské komise a podle toho, zda členské státy převedou odvážnou rétoriku parlamentu do konkrétních, hmatatelných opatření. Evropská komise totiž není povinna následovat legislativní návrh a bude nyní záležet, jak na danou zprávu v budoucích měsících zareaguje.“

Evropský parlament vyzval členské státy již v roce 2007 k „vytvoření právních předpisů a institucionálního rámce pro tvůrčí uměleckou činnost prostřednictvím přijetí nebo aplikace řady koherentních a komplexních opatření, pokud jde o smlouvy, přímé a nepřímé daně a soulad s evropskými pravidly“. Opakovaně pak zdůrazňoval nutnost zlepšení pracovních podmínek kulturních činitelů a umělců v rámci loňského usnesení o kulturní obnově Evropy, které zdůrazňovalo naléhavé priority evropských kulturních a tvůrčích odvětví. Komise z nich ale nevyvodila větší důsledky, poukázala na své omezené kompetence a jen přezkoumala stávající nástroje na podporu kultury. Přesto současná zpráva uveřejněná Evropským parlamentem vyvolala nová očekávání o možné změně.

Zpráva představuje několik klíčových oblastí, které by mohly pomoci zlepšit současné podmínky umělců a kulturních pracovníků. Hlavní důraz je kladen na zavedení evropského statusu umělce, který by vytvořil celoevropský rámec pro pracovní podmínky a minimální standardy, včetně rovného přístupu k sociálnímu zabezpečení, nemocenskému pojištění, důchodovým systémům a společné evropské definici umělce. Největším kamenem úrazu se může stát rozdílná kulturní politika členských států i jejich ekonomická situace. Jak uvádí zpráva, členské státy se však mohou a musí poučit z politik a reforem ostatních a sledovat vlastní pokrok v oblasti pracovních podmínek umělců. K tomu má pomáhat i Plán Rady pro kulturu na období 2019–2022, který se má rozvíjet prostřednictvím otevřené metody spolupráce a měl by téma statusu umělce prosazovat i v dalším období.

Dalšími z oblastí, kterých se zpráva týká, je otázka mobility a autorských práv v digitální době. Poslanci zdůraznili, že rozdíl mezi zeměmi v EU v právním postavení umělců brání užší přeshraniční spolupráci. Členské státy by měly podporovat mobilitu tím, že si vzájemně uznají kulturní diplomanty, omezí byrokracii a zabrání dvojímu zdanění. Během krize, kdy se program řady muzeí, divadel i nezávislých autorů a interpretů přesunul do online světa, se ještě více otevřela otázka autorských práv. Řada streamovacích platforem uvalila na autory „výkupní doložky“, které je připravují o licenční poplatky tím, že si od nich koupí plná autorská práva výměnou za jednorázovou platbu. Poslanci vyzvali Evropskou komisi a země EU, aby zajistily umělcům přístup ke kolektivnímu vyjednávání a aby příjmy byly spravedlivě rozděleny mezi všechny tvůrce a držitele práv.