TOP svět 25. 11.–1. 12. 2019

Slovenskou Cenu Oskára Čepana dostal Erik Sikora – Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe – Rusko a Sýrie budou společně obnovovat starověkou Palmýru

1/ Slovenskou Cenu Oskára Čepana dostal Erik Sikora

Erik Sikora. Zdroj: webové stránky Erika Sikory 

Zatímco do vyhlášení české Ceny Jindřicha Chalupeckého zbývá necelý týden (6. 12. v olomouckém kině Metropol), slovenská Cena Oskára Čepana již má svého laureáta. Je jím vizuální umělec Erik Sikora (1986, Košice). Mezinárodní porota ve složení: Lora Sariaslan, Rainer Fuchs, Vjera Borozan, Jaro Varga a Bartholomew Ryan, docenila Sikorova „kreatívneho prístupu, ktorý je zakorenený v jeho každodennom živote. Jeho práca vychádza z jeho vzťahu k rodine, domovu, dedine, krajine, dokonca vesmíru. S jemným humorom, ktorý odmieta intenzívne podnety spojené s praxou. Jeho mnohoznačná tvorba presahuje kultúrne hranice a poskytuje nové príležitosti na šírenie jeho umeleckej filozofie.“ Sikorova práce má často performativní charakter. Prezentuje ji ve formě koncertu, přednášky a především videí, která jako by srůstala s jeho vlastním životem. Často působí improvizovaně až amatérsky, přesto s velkou dávkou humoru zachycují témata pramenící z jeho žité zkušenosti narážející na otázky ekologie a udržitelnosti. Od září tohoto roku si dal Sikora závazek vytvářet každý týden youtube video a na umělecké scéně se tak prezentovat jako youtuber, zatímco na youtube přinášel i pohled z uměleckého světa. Erik Sikora je absolvent pražské AVU (ateliéry Nových médií I. Michaela Bielického a Markuse Huemera, Malby II. Vladimíra Skrepla a Konceptuální tvorby Miloše Šejna a Tomáše Vaňka). Mezinárodní porota ocenila kvalitu a rozmanitost přihlášených umělců reflektujících široké tematické spektrum od otázky národních identit až k environmentální problematice. Na společné výstavě pěti finalistů s názvem Ekológia túžby představují svá díla vedle Erika Sikory i Dávid Koronczi, Gabriela Zigova, Jan Durina a Milan Mazúr. Výstava potrvá ve Východoslovenské galérii v Košicích do 1. března 2020.

2/ Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe

Juwelenzimmer, jedna z místností klenotnice Grünes Gewölbe v Královském paláci v Drážďanech. Zdroj: Sebastian Kahnert/dpa/AFP, Getty Images

Šperky a umělecké předměty v hodnotě okolo bilionu dolarů byly v pondělí 25. listopadu ukradeny z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe. Jak uvedl německý deník Bild, zloději v pět hodin ráno zapálili nedaleký elektrorozvaděč, aby přerušili dodávku energie do muzea, a poté se do objektu vloupali přes zamřížované okno. Kamerový systém napájený jiným zdrojem energie však zloděje zachytil. Podle policie se jednalo o více osob menšího vzrůstu, které se soustředili na drobnější předměty a větší objekty zanechali na místě. V současné době stále probíhá revize a vyčíslení všech ukradených předmětů. Mezi nejcennější patří diamantová sada z 18. století, kterou vlastnil Fridrich August I., známý jako August II. Silný, který v roce 1733 muzeum založil. Vzhledem k rozsahu a ceně uloupených předmětů je pravděpodobné, že se jedná o největší loupež v historii, pravděpodobně větší než loupež starých mistrů v Isabella Stewart Gardner Museum v Bostonu, kde v roce 1990 zmizela díla v hodnotě okolo 500 milionů dolarů. Grünes Gewölbe, v současné době spravovaná Staatliche Kunstsammlungen Dresden, vlastní okolo 4000 uměleckých předmětů především ze 17. a 18. století. Předměty jsou drženy v místnostech s vysokou ochranou, přičemž v historickém trezoru ze 17. století, na který se zloději především zaměřili bylo střeženo okolo 3000 uměleckých předmětů, především šperků. Jeden z mála vysoce ceněných předmětů, který zlodějům unikl – 41karátový diamant zvaný Dresden Green –, je v současné době zapůjčený spolu s dalšími 17 předměty v Metropolitan Museum of Art v New Yorku.

3/ Rusko a Sýrie budou společně obnovovat starověkou Palmýru

Palmýra, Sýrie. Zdroj: Wikimedia Commons

Rusko a Sýrie mezi sebou podepsali dohodu o znovuvybudování antického města Palmýry, které bylo zničeno vojáky ISIS (hnutí Islámský stát) během válečných bojů v Sýrii v letech 2015 až 2017. Státní muzeum Ermitáž v Petrohradu i Ústav dějin hmotné kultury Ruské akademie věd podepsaly 25. listopadu pakt se syrským generálním ředitelstvím pro památky a muzea (DGAM) v Damašku. Obě země plánují zahájit mezinárodní kampaň na podporu regenerace města a zformovat výbor odborníků, kteří by se podíleli na jeho obnově a ochraně. V prvé řadě by mělo dojít k obnově Národního muzea. Jak uvádějí webové stránky Ermitáže „dohoda je hmatatelným krokem k významnému rozvoji muzejních a výzkumných vazeb mezi Ruskem a Sýrií“. Partnerství podepsali i zástupci UNESCO, kteří budou tvořit poradní skupinu s ruskými odborníky a delegáty z Nadace Aga Khan, dále se zapojí konzervátoři z Národního muzea v Ománu, kteří budou s Ermitáží spolupracovat na obnovení 20 vybraných syrských artefaktů. Nejedná se o první zapojení ruské vlády do syrských kulturních záležitostí. V roce 2016 vytvořil ruský tým 3D model Palmýry, který vyhodnotil změny ve městě po jeho částečném zničení islámským státem. Zapojení ruské vlády na Blízkém východě je součástí dlouhodobé strategie, která má zaplnit mocenské vakuum po stažení amerických vojsk ze Sýrie, které nastalo v říjnu tohoto roku. Rusko, které již dlouho podporovalo syrského prezidenta Bashara al-Assada v ničivé občanské válce, tak zde našlo další manévrovací prostor pro své mocenské ambice.