Irsko hodnotí první rok základního nepodmíněného příjmu

Po více než roce od spuštění vládního pilotního programu základního nepodmíněného příjmu pro umění (Basic Income for the Arts) Irsko postupně informuje o jeho prvních průběžných výsledcích. Program podpory, o kterém Artalk již dříve informoval, byl iniciován v roce 2021 jako součást irského Národního ekonomického plánu obnovy v reakci na krizi spojenou s pandemií. Ministryně kultury Catherine Martin na spuštění plánovaného tříletého projektu vyčlenila rozpočet ve výši 25 milionů euro; celková výše nákladů plánovaného schématu podpory potom podle očekávání vystoupá na 105 milionů euro.

Projekt odstartoval na konci října 2022 (se zpětnou platností od srpna 2022) a bude trvat do srpna 2025. Jak uvedl deník The Irish Times, z celkového počtu 9 000 přihlášených a 8 200 způsobilých zájemců*kyň jich bylo do programu náhodně vybráno 2 000, z toho 707 vizuálních umělců*kyň, 584 muzikantů*ek, 204 filmových umělců*kyň, 184 spisovatelů*ek, 173 divadelníků*ic, 32 tanečníků*ic a choreografů*ek, 13 cirkusových umělců*kyň a 10 architektů*ek. Těm byl na tříleté období přislíben základní nepodmíněný zdanitelný příjem ve výši 325 euro týdně (v přepočtu cca 35 000 Kč měsíčně). Umělci a umělkyně mohou současně dále pobírat příjem z jiných zdrojů a kromě požadavku na průběžné zaznamenávání svých zkušeností a vyplňování pravidelných dotazníků o přínosu projektu nejsou ze strany státu nijak kontrolováni. Další tisícovka přihlášených v projektu participuje v roli kontrolní skupiny, jejíž členové a členky odpovídají na stejné dotazníky a za tuto svoji činnost jsou ohodnoceni celkem šesti týdenními platy ve výši 325 euro v průběhu trvání programu.

Dosavadní zkušenosti umělců a umělkyň, kterým byl základní příjem přiznán, ukazují oproti kontrolní skupině zřetelné zlepšení v tom, že díky možnosti opustit či omezit stávající zaměstnání mají více času na samotnou tvorbu, a tím pádem se jim do budoucna zvyšují šance uživit se „pouze“ uměleckou prací. Také se ukázalo, že vykazují menší sklony k duševním potížím, jako jsou deprese nebo úzkosti. Jeden z participantů, malíř Serge Vanden Berghe působící v Corku, pro deník Irish Examiner uvedl, že se nyní po své více než 30 let trvající kariéře cítí být více než kdy dříve skutečně profesionálním umělcem: „Tvořím více a výsledek je o mnoho kvalitnější; s tím má hodně co do činění vnitřní klid.“ Spisovatel Conor Matthews v magazínu Medium zase dokládá, že se díky nepodmíněnému příjmu jeho produktivita v posledním roce téměř ztrojnásobila.

V kontextu evropských snah o zlepšení pracovních podmínek pro umělce*kyně a pracovníky*ce v kultuře, o kterých mimo jiné obsáhle informovala zpráva z loňské konference Střed zájmu na půdě MK ČR, působí iniciativa irské vlády jako jeden z prvních skutečně zásadnějších kroků správným směrem. Otázkou zůstává, jak bude tento pilotní projekt implementován po skončení tříletého období a jak si Irsko v tomto ohledu poradí s ostatními sektory, které jsou obdobně jako ten umělecký dlouhodobě znevýhodněné.

Foto: Manifestace před Ministerstvem kultury Status umělce a umělkyně TEĎ!, 5. 6. 2023. © Petr Zewlakk Vrabec