Africká a evropská muzea se zavázala k užší spolupráci

Ředitelé a ředitelky muzeí ze 38 afrických a evropských zemí podepsali na konci května tzv. Dakarskou deklaraci, která cílí na posílení spolupráce mezi africkými a evropskými muzejními institucemi.

Účastníci konference v Dakaru. Foto: Facebookový profil Museums Association of Namibia

Mezi 25. a 27. květnem 2023 se v senegalském Dakaru na půdě Muzea černošských civilizací sešlo 60 ředitelů a ředitelek muzeí z Afriky a západní Evropy, aby jednali o možnostech vzájemné spolupráce. Třídenní konference představuje první krok k vytvoření mezinárodní sítě institucí, která bude usilovat o stanovení dlouhodobého programu spolupráce mezi muzei na obou kontinentech. Představitelé muzeí se během ní shodli na prioritách tohoto programu, které jsou navázány na tři klíčová témata dakarského fóra.

Prvním je posílení jednotlivých institucí prostřednictvím takových faktorů, jako je sdílení znalostí, vzájemná komunikace nebo zapojení do širší diskuse o úloze muzeí a kulturního dědictví v dnešním světě. Další aspekt se týká organizování společných putovních výstav napříč evropskými a africkými zeměmi. Ty si budou klást za cíl změnu narativu, který v současné době v muzejní praxi převládá. Třetím bodem je úsilí o pokračování v budování muzejních sbírek a jejich digitalizace, která umožní jejich zprostředkování celosvětovému publiku.

Na dakarské konferenci se sešli a deklaraci podepsali ředitelé a ředitelky z celkem 28 afrických zemí (mezi nimi např. Botswana, Kamerun, Etiopie, Ghana, Rwanda, Nigérie, Uganda, Tanzanie nebo Zambie) a 10 západoevropských (Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Švýcarsko a Velká Británie). Finanční podpora akce byla zajištěna primárně několika institucemi z Německa (Nadace pruského kulturního dědictví, Humboldtovo fórum, Goethe-Institut), Nizozemska (Ministerstvo školství, kultury a vědy), a Francie (Francouzský institut v Senegalu).

Plán k uspořádání této mezinárodní konference vzešel na podzim minulého roku v průběhu otevření posledních částí berlínského Humboldtova fóra, které představuje neevropské sbírky pocházející převážně z Afriky a Asie. Kontroverze související s koncepcí muzea vystavujícího vyrabované artefakty z éry německého kolonialismu provázejí tuto instituci po celou dvacetiletou historii její výstavby a po jejím zpřístupnění veřejnosti se debata jen prohloubila. Během slavnostního otevření pověřenkyně německé vlády pro kulturu Monika Grütters uvedla, že „vypořádávání s německými koloniálními dějinami tu bude brzy hrát ústřední roli“ a muzeum v tomto duchu již podniklo konkrétní kroky. V roce 2021 se rozhodlo navrátit přes 3 000 beninských bronzů do Nigérie, zveřejnilo již také plán na repatriaci řady objektů do Kamerunu, Namibie a Tanzanie. O dalekosáhlosti tohoto problému svědčí například nedávná společná studie německých a kamerunských badatelů, která odhalila, že německá muzea vlastní celkem přes 40 000 artefaktů z Kamerunu, což je násobně více, než čítají státní sbírky kamerunského hlavního města Yaoundé.

Je proto s podivem, že Dakarská deklarace se problému restitucí vyrabovaných artefaktů do jejich domovských zemí nedotýká. Lze však předpokládat, že formální posílení vztahů mezi africkými a evropskými institucemi v budoucnu povede k usnadnění tohoto procesu.