Artalk.cz

TZ: Sklo jako rytmus. Ilju Bílka představí sklářská výstava na Špilberku

Sklo jako rytmus. Ilju Bílka představí sklářská výstava na Špilberku / Muzeum města Brna / Brno / 1. 7. 2020

Po celé prázdniny budou na hradě Špilberku k vidění pozoruhodné skleněné plastiky, ve kterých se spojují tvarové kontrasty inspirované přírodou, technologiemi i architekturou. Nová výstava z tradičního cyklu Muzea města Brna totiž letos přiblíží tvorbu sklářského výtvarníka Ilji Bílka (1948). Komplexní průřez jeho tvorbou nabídne výstava pojmenovaná „Rezonance tvaru“. Návštěvníci ji najdou v Hranolové věži a Královské kapli na hradě Špilberku od 2. července do 30. srpna 2020.

Muzeum města Brna každý rok v létě pořádá na Špilberku výstavy věnované českým sklářským výtvarníkům. V rámci tradičního cyklu se letos zaměří na tvorbu Ilji Bílka ve výstavě nazvané Rezonance tvaru. Ilja Bílek je výrazným sklářských solitérem. Jeho díla jsou intimní, určená očím jednoho diváka. Vynikají estetickou a tvarovou vytříbeností, zároveň jsou minimalisticky přísná a úsporná. Obsahují rytmus, pomyslnou vizuální rezonanci a vnitřní napětí, které podněcuje diváka ke zkoumání.

Ilja Bílek primárně využívá techniku tavené skleněné plastiky, kterou kombinuje s tabulovým sklem nebo s technikou lehání. „Díla v sobě nesou kontrasty tvarově odlišných, prolínajících se kompozičních principů. Některé objekty působí, jako by do sebe byly vklíněny dva různé materiály. Ostré prvky hranolů a krychlí z transparentního skla se vnořují do měkkých hmot organických tvarů,“ popisuje svoji tvorbu sklářský výtvarník Ilja Bílek.

Jeho plastiky tím navozují pocit zastaveného procesu deformace, průniků, či zdánlivé tekutosti materiálu. Odkazují k přísným konstruktivistickým prvkům v architektuře, jiné se svým povrchem a organičností upomínají k přírodě či pomyslně balancují na hraně fyzikálních možností a vytvářejí dojem narušené stability. Efekt kontrastu je tak podle kurátora výstavy Jána Gajduška docílen nejen barvou a povrchovou strukturou skla, ale také tvarovou rozdílností. „Vystavené artefakty jsou výsledkem obdivuhodné kontinuity a trpělivého procesu hledání. Jsou vrcholným výsledkem Bílkovy formální a myšlenkové preciznosti postavené na technologických a vizuálních možnostech skla jako sochařského materiálu, který se u nás ve své specifické podobě rozvíjel od 50. let 20. století,“ říká kurátor Ján Gajdušek. Výstava nabídne komplexní průřez Bílkovou tvorbou.

Docent akademický malíř Ilja Bílek se narodil roku 1948 v Liberci. Studoval na Střední průmyslové škole sklářské v Železném Brodě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru sklářské tvorby u profesora Stanislava Libenského (mj. spoluautor vitrají Královské kaple na Špilberku). Bílek působil jako designér v podniku Železnobrodské sklo, od 80. let 20. století se věnuje taveným skleněným plastikám a autorské tvorbě. Mezi lety 1996 a 2017 vedl ateliér skla na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde vychoval řadu sklářských umělců.

Bílkova díla jsou zastoupena v soukromých i státních sbírkách u nás i v zahraničí, např. v Belfastu, Hamburku, Poznani, Londýně nebo Corningu v USA. Jeho tvorbu teď představí Muzeum města Brna na hradě Špilberku. Návštěvníci zdejších tradičních sklářských výstav již měli možnost zhlédnout díla výtvarníků, jakými byli např. Bořek Šípek, René a Miluše Roubíčkovi nebo Jiřina Žertová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *