TOP svět 8.–14. 6. 2020

Pomníky připomínající rasovou diskriminaci jsou i nadále strhávány po celém světě – Muzea znovu čelí požadavkům na navrácení uloupených předmětů a Francie chystá pomník obětem otroctví – Pátrání kolektivu Forensic Architecture povede zřejmě k novému otevření devět let starého případu zastřelení Brita Marka Duggana policií – Skupina hongkongských umělců spustila online projekt připomínající jeden rok bojů za demokracii – Těžební společnost Rio Tinto odpálila v Austrálii 46 000 let staré jeskyně nacházející se na posvátném místě Aboridžinců – Berlínské bienále proběhne v termínu od 5. září do 1. listopadu 2020

1/ Pomníky připomínající rasovou diskriminaci jsou i nadále strhávány po celém světě

Socha Edwarda Colstona v Bristolu před stržením a svržením do bristolského přístavu. Zdroj: Wikimedia Commons

I nadále trvají protesty proti rasismu, které vedly k strhávání soch a pomníků po celém světě. Minulý týden Artalk informoval o protestech ve Spojených státech amerických a strhávání pomníků Konfederace (zde). Podobné obrazoborecké akce pokračovaly v minulém týdnu ve Velké Británii, Belgii, Německu a dalších zemích, kde docházelo k ničení soch a pomníků spojených s koloniální nebo otrokářskou minulostí daných zemí. Akce odstartovaly debatu o legitimitě těchto soch ve veřejném prostoru napříč jednotlivými vrstvami společnosti a postupně i na politické úrovni. V Bristolu byla davem demonstrantů strhnuta socha Edwarda Colstona, bývalého politika a obchodníka s otroky, který v 17. století prodal do Ameriky okolo 84 500 mužů, žen a dětí z Afriky, a za velké pozornosti médií byla hozena do bristolského přístavu. Anglická profesorka Claudine van Hensbergen v článku pro The Conversation podotýká, že se léta bristolské městské radě nedařilo najít řešení, co se sochou Edwarda Colstona udělat. Politik ve své době stál za zvelebením a zbohatnutím města, ale jen díky majetku vzešlému z obchodu s otroky. Hensbergen, která se dlouhodobě otázce soch ve veřejném prostoru věnuje, stržení sochy schvaluje: „Každý, kdo věří v hodnoty veřejné plastiky, by měl uvítat činy, které oživují tato díla a problematizují jejich trvalý význam.“ (více zde) Starosta města Marvin Rees se nakonec vyjádřil, že socha samotná je „urážkou lidskosti“, ale její odstranění by raději viděl politickou cestou. Socha bude vytažena z bristolského přístavu a umístěna do muzea. V Antverpách demonstranti poničili sochy belgického panovníka Leopolda II. (vládl v letech 1865–1909), který za nehumánních podmínek kolonizoval dnešní Kongo. Podle článku na Artforu za doby belgické kolonizace v Kongu zemřelo okolo 10 milionů původních obyvatel, mimo jiné během nucených prací na kaučukových plantážích. Skupina Opravme dějiny vyzývá k odstranění všech soch Leopolda II. z veřejných míst v Bruselu. Problematickou osobností se z dnešního pohledu demonstrantů jeví i osobnost britského ministerského předsedy Winstona Churchilla, který se v minulosti nevyhýbal rasistické rétorice, a je s ním spojována odpovědnost za hladomor v Bengálsku v roce 1943. Na Churchillových sochách nejenom v Británii, ale například i Praze se během minulého týdne objevily nápisy „Byl to rasista“. Pražskému případu se ve svém komentáři věnoval více Miloš Čermák (zde). Nabízí se otázka, do jaké míry se lze s touto formou obrazoborectví ztotožnit. Zajímavě se k tématu v jiné souvislosti vyjádřila historička umění Milena Bartlová v textu Obrazoborectví je symptom (A2, 2015). Ukazuje, že „ničení obrazů (přesněji řečeno figurálních zobrazení, včetně soch, fotografií atd.) neboli ikonoklasmus je specifická kulturní praktika, která patří do rámce moci obrazů. Nejde vůbec o to, čemu se říká umění, nýbrž jde o obraz jako vizuální a neverbální komunikační médium. [...] Ničení obrazů je vždy demonstrativním aktem násilí proti zdrojům moci, autority a soudržnosti nepřítele, proti jeho legitimizaci v historické paměti.“ Je pravděpodobné, že k rezoluci, zda sochy z veřejného prostoru odstraňovat, či nikoliv, povede ještě dlouhá diskuze.

2/ Muzea znovu čelí požadavkům na navrácení uloupených předmětů a Francie chystá pomník obětem otroctví

Umělecké předměty z Beninu ze sbírky Cleveland Museum of Art. Zdroj: Wikimedia Commons

V posledních letech aktuální spor o navrácení uměleckých děl získaných kulturními institucemi během období kolonialismu získává v souvislosti s hnutím Black Lives Matter další rozměr. Ředitel British Musea Hartwig Fischer vydal online prohlášení, v němž vyjádřil solidaritu instituce s černošskou a afroamerickou komunitou. „Je třeba se postavit po bok těm, kterým jsou odepřena stejná práva a ochrana před násilím. To jsou výzvy, kterými se musíme jako společnost zabývat, nespravedlnosti, které je třeba překonat. Smrt George Floyda a mnoha dalších zvyšuje naše povědomí, o kolik více musíme jako hlavní veřejná instituce udělat v boji proti nerovnosti a diskriminaci,“ mimo jiné zmínil Fischer. Jeho prohlášení ale podle kritiků vyznívá do prázdna, dokud instituce nenavrátí umělecké předměty z doby kolonialismu do míst jejich vzniku. „Jak máme brát prohlášení British Musea o rasové spravedlnosti vážně, když dosud nevrátili vzácné bronzy z Beninu zpět do Nigérie nebo Rosettský kámen do Egypta?“ zaznívají kritické hlasy. Francouzská historička Bénédicte Savoy a její senegalský kolega Felwine Sarr, kteří vydali v roce 2018 přelomovou zprávu na základě výzvy prezidenta Emmanuela Macrona, jež vedla francouzské a německé instituce k příslibu navrácení uměleckých předmětů, dlouhodobě upozorňují na laxnost British Musea. Podotýkají, že v současné celosvětově vyostřené situaci instituce nemůže nadále navrácení uměleckých děl ignorovat. Snaha Francie o vyrovnání se s koloniální minulostí je patrná i v nově vypsané umělecké soutěži na památník obětem otroctví pořádanou Musée du Louvre. Památník iniciovaný prezidentem Macronem vznikne k příležitosti výročí 170 let, kdy Francie zrušila otroctví ve svých koloniích (více zde).

 

3/ Pátrání kolektivu Forensic Architecture povede zřejmě k novému otevření devět let starého případu zastřelení Brita Marka Duggana policií

Rekonstrukce případu vytvořená Forensic Architecture. Zdroj: Forensic Architecture

Na začátku srpna 2011 byl na severu Londýna britskou policií zastřelen devětadvacetiletý černošský mladík Mark Duggan. Jeho smrt podnítila jedny z největších protestů v novodobé historii Anglie, přesto 8. ledna 2014 odborná porota zhodnotila, že jeho zastřelení bylo legální. Rozhodnutí ihned zpochybnila mladíkova rodina, jejíž právníci pověřili Forensic Architecture – kolektiv známý vyšetřováním porušování lidských práv, jehož výsledky bývají vystavovány i v kulturních institucích (více zde), aby pomohli případ přezkoumat. Zjištění uveřejněná minulou středu v The Guardian mohou přimět oficiální úřady k opětovnému otevření případu.

4/ Skupina hongkongských umělců spustila online projekt připomínající jeden rok bojů za demokracii

Jeden z protestů v Hongkongu v červnu 2019. Zdroj: Studio Incendo / Flickr

V pátek 12. června uběhl přesně rok od mohutných demonstrací za demokratická práva v Hongkongu. Skupina umělců, kurátorů a výzkumných pracovníků z Hongkongu, Německa, Lotyšska, Nizozemska a Spojených států amerických při té příležitosti spustila nový projekt s názvem „Silence is Compliance: 寧嗚而死, 不默而生“, jehož cílem je ilustrovat masové demostrace a za pomoci mezinárodní umělecké komunity bojovat za podporu poloautonomního regionu, který v posledních letech čelí restrikcím ze strany čínského státu. Nový zákon o národní bezpečnosti podle iniciátorů projektu vede k výraznému potlačení občanské svobody, kterou odsoudil i britský premiér Boris Johnson. Projekt již podpořila řada významných umělců, herců a spisovatelů z celého světa (více zde).

5/ Těžební společnost Rio Tinto odpálila v Austrálii 46 000 let staré jeskyně nacházející se na posvátném místě Aboridžinců

Aktuální stav jeskyně Juukan Gorge v západní Austrálii. Zdroj: PKKP Aboriginal Corporation/AFP

V Austrálii byla poškozena jeskyně původních obyvatel Aboridžinců stará 46 000 let. Posvátné místo Juukan Gorge zasáhl silný výbuch způsobený těžební společností Rio Tinto, která poničení vysvětluje jako nepochopitelnou chybu a za svůj čin se veřejně omluvila. Systém dvou jeskyní byl jediným důkazem ve vnitrozemské Austrálii o kontinuálním osídlením oblasti od poslední doby ledové a přímo na místě bylo v roce 2014 při archeologickém průzkumu nalezeno přes 7 000 starověkých artefaktů. Zástupci Aboridžinců minulý týden uvedli, že se snažili vyjednat zastavení odstřelu, ale bylo jim řečeno, že v oblasti jsou již rozmístěny výbušniny a odstřel není možné zastavit, informoval Sydney Morning Herald. Odborníci, kteří se o ochranu posvátného místa snažili sedm let, označují poničení jeskyně za nevratné. K odpalu na severu státu Západní Austrálie došlo 24. května v rámci projektu rozšiřování dolu na železnou rudu. The Guardian Australia 9. června odhalil, že další těžební společnost BHP Billiton byla připravena zničit dalších 40 významných domorodých lokalit v centrálním Pilbaru, aby rozšířila svůj důl na železnou rudu na jižní hranici (více zde). Díky veřejným stávkám vzniklým v reakci na poničení unikátní jeskyně Juukana Gorge uvedla společnost BHP, že nebude dále pokračovat v těžbě bez předchozí dohody s původními obyvateli.

6/ Berlínské bienále proběhne v termínu od 5. září do 1. listopadu 2020

Jedenáctý ročník Berlínského bienále připraví kurátorský tým ve složení: Renata Cervetto, Agustín Pérez Rubio, María Berríos a Lisette Lagnado. Foto: F. Anthea Schaap, Courtesy of the Berlin Biennale

Závěrečná část jedenáctého Berlínského bienále zvaná „epilogue“ se uskuteční v termínu od 5. září do 11. listopadu 2020. Kurátorsky ji připraví mezinárodní tým z Jižní Ameriky ve složení: Renata Cervetto, Agustín Pérez Rubio, María Berríos a Lisette Lagnado. Doprovodný program avizující rezidenční pobyty, performance, lekce a workshopy měl začít již minulý týden, ale byl posunut v důsledku koronavirové krize. Bienále začalo již vloni na podzim prvními akcemi, které probíhaly ve spolupráci s daadgalerie, Gropius Bau a KW Institute for Contemporary Art. Zatím posledním – třetím projektem je výstava Affect Archives, kterou připravil kurátor Sinthujan Varatharajah ve spolupráci s multidisciplinárním umělcem Osíasem Yanovem. Výstavu v prostoru ExRotaprint complex je možné navštívit do 25. července.

 

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.