Artalk.cz

TOP svět 1.–7. 6. 2020

The Smithsonian vydalo prohlášení, v němž se přidalo k protestům proti rasismu – V USA jsou bořeny a deinstalovány pomníky z doby Konfederace – PiS v rámci politického boje útočí na Biennale Warszawa – Ředitel Gallerie degli Uffizi chce vracet umělecká díla do kostelů.

1/ Americká muzea se připojují k protestům proti institucionalizovanému rasismu

Snímek z protestů ve městě Columbus, 30. 5. 2020, zdroj: wikimedia commons, Becker 1999

Smrt čtyřicetišestiletého Afroameričana George Floyda, k níž došlo při brutálním a nehumánním policejním zákroku v americkém Minneapolisu, kdy mu policista Derek Chauvin, i přes opakované zoufalé Floydovy výkřiky, klečel na krku, dokud jej neudusil, vzbudila poněkolikáté v USA vlnu protestů proti brutálnímu násilí policie. Protesty organizovala zejména aktivistická skupina Black Lives Matter, která vznikla roku 2013 a opakovaně se snaží poukazovat na rasově motivované institucionalizované násilí, které si vyžádalo velké množství obětí. Protesty a vlna solidarity s nespravedlivě utlačovanými tentokrát v minulém týdnu proběhly i na jiných místech po celém světě. V Americe však docházelo k jejich potlačení ze strany represivních orgánů, k čemuž nabádal i prezident Trump. K protestům se připojila i americká muzejní instituce The Smithsonian, jejíž tajemník Lonnie G. Bunch vydal oficiální prohlášení, v němž vyjadřuje hluboký zármutek, účast a soucit rodinám všech nespravedlivě zavražděných a dále uvádí: Doufáme, že jejich bolest a zármutek přiměje Ameriku, aby sama sebe konfrontovala s tragickou minulostí plnou rasismu a že se tento okamžik stane impulzem pro náš národ k řešení této otázky a sociálních nerovností. /…/ Historie je vodítkem k lepší budoucnosti a ukazuje, že se můžeme stát lepší společností – ovšem pouze v případě, že ji budeme všichni společně požadovat nejen od sebe navzájem, ale i od institucí zodpovědných za výkon spravedlnosti.“  Magazín Artforum vydal seznam míst, kde je možné protestující podpořit.

2/ Protestující proti rasově motivovanému institucionalizovanému násilí strhávali pomníky Konfederace

S předchozí zprávou úzce souvisí i fakt, že aktivisté či aktivistky ze skupiny Black Lives Matters si často vybírají k protestům místa, na nichž se nacházejí pomníky z období Konfederace, které pro ně představují symboly rasového násilí. Mnoho těchto památníků bylo během protestů v minulém týdnu svrženo, na což reagovaly vlády a samosprávy některých států a oblastí tak, že se zavázaly tyto pomníky samy odstranit. Aby zabránil dalším nepokojům, nechal starosta Birminghamu ve státě Alabama odstranit památník vojáků a námořníků Konfederace, jenž se nacházel v Linn parku, a to i přesto, že se jednalo o protiprávní jednání. Philadelphia podnikla podobný krok, když předčasně odstranila sochu Franka Rizza, bývalého starosty a policejního důstojníka, jenž byl zodpovědný za tvrdé policejní zákroky proti Afroameričanům a gayům. Odstranění této veřejné skulptury bylo plánováno v souvislosti s rekonstrukcí okolního veřejného prostoru v příštím roce. Kvůli aktuální situaci však starosta Jim Kenney zakročil dříve. Tento příklad následuje mnoho dalších samospráv, jako například Richmond, Northam nebo Indianapolis. (Více zde a zde).

3/ Na Biennale Warszawa útočí politici ze strany Právo a spravedlnost

Rafał Trzaskowski na Maltském kongresu, 2017, zdroj: wikimedia commons, European People´s Party

Sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která má v Polsku značný vliv, kritizuje v době kulminujících prezidentských voleb varšavského primátora Rafała Trzaskowského, jenž byl do svého křesla zvolen za liberální a proevropskou Občanskou platformu v roce 2018. Trzaskowski, jenž působil také na půdě Evropského parlamentu, je jedním ze současných  prezidentských kandidátů. Politici ze strany PiS, například Sebastian Kaleta a Jacek Ozdoba a konzervativní média jej účelově kritizují za finanční podporu Biennale Warszawa, které je podle nich semeništěm radikálních levicových aktivit, ANTIFY a LGBTQ hnutí. Podle Renaty Kaznowské, víceprezidentky Varšavy, se jedná o účelovou manipulaci a pošpinění dobrého jména důležité kulturní organizace pouze pro politický boj. (Více zde).

4/ Ředitel Gallerie degli Uffizi nabádá k navracení sakrálního umění do původních prostor

Giorgione, Madona z Castelfranco, 1503/4, zdroj: wikimedia commons

Obrazy a sochy, které původně vznikly pro sakrální prostory, jsme dnes zcela běžně zvyklí vnímat v galeriích, kde ilustrují dějiny umění a jsou zbaveny svého původního sakrálního kontextu. Na tuto skutečnost nyní překvapivě reaguje ředitel jedné z nejvýznamnějších italských galerií tzv. „Uffizií“, Eike Schmidt. The Art Newspaper uvádí, že Schmidt, jenž je zároveň prezidentem Fondo edifici di culto (FEC), kulturní organizace spravované italským ministerstvem vnitra, volá po navrácení uměleckých děl zpět do jejich původních kontextů – tj. do kostelů nebo klášterů – právě s odvoláním na jejich původní účel. Kromě galerií, kde se podobné památky nacházejí, existují v Itálii i tzv. „Sopritendenze“, státní orgány spravující církevní památky. Právě tam je dle Schmidta uloženo kolem tisíce předmětů, které byly deponovány během druhé světové války a již nikdy se nevrátily zpět na původní místa. Schmidt kritizuje současný stav, jelikož tato díla nejsou nikde evidována a jsou zcela nedostupná badatelům, natož jiným zájemcům. Na otázky ochrany těchto památek před poničením či odcizením Schmidt odpovídá příkladem Madony z Castelfranco (oblast Veneto), Giorgionova oltářního obrazu (1503/4), jenž se nachází na místě svého původního určení a je vzhledem k moderním technologiím velmi dobře chráněn. Schmidt překvapil i názorem, že jeden z největších highlightů Gallerie degli Uffizi – monumentální deska Madony Rucellai (Duccio, 1285) – by se měl také vrátit na své původní místo v kostele Santa Maria Novella.