TZ: V Goethe-Institutu se představuje Bauhaus 20. let. Virtuálně

V Goethe-Institutu se představuje Bauhaus 20. let. Virtuálně / Praha / 15. 10. 2019

Virtuální realita zavede návštěvníky Goethe-Institutu do nitra ikonické stavby v Desavě, která vznikla v letech 1925-1926 podle návrhu prvního ředitele Bauhausu Waltra Gropia. Zažít školu Bauhaus tak, jak vypadala ve 20. letech, je možné od pondělí do pátku, a to zdarma až do 20. prosince. 

„Když Walter Gropius založil v roce 1919 Bauhaus, spustil revoluci v architektuře, designu, ale také ve způsobu, jak o tom všem přemýšlet. V Goethe-Institutu si připomínáme jubileum Bauhausu a ptáme se, co vše z toho po sto letech zůstalo, jaký vliv má tato umělecká škola dnes,“ vysvětluje vedoucí knihovny Goethe-Institutu Jan Wittenberg.

Součástí bauhausovského jubilea je virtuální realita. Ta prostřednictvím audiovizuálních vjemů přenáší své návštěvníky do historické Desavy a umožňuje jim procházet komplexem legendární školy architektury a designu. Před virtuálními turisty se otevírají nejen exteriéry, ale také dílny, studentské koleje a samozřejmě ikonické schodiště budovy, která sloužila jako i jako kulisa fotografům a v níž se vedle kurzů kreslení konaly rovněž značně odvážné večírky…

Virtuální Bauhaus je výsledkem spolupráce Goethe-Institutu v Bostonu s Cologne Game Lab (CGL) a Vysokým učením technickým v Kolíně nad Rýnem. Cílem výstavy není jen umožnit návštěvníkům z celého světa zažít Bauhaus na vlastní kůži, ale také zprostředkovat jim s pomocí současného média trvalý význam jednoho z nejvýznamnějších kulturních počinů Německa.

V rámci jubilea Bauhausu nabízí Goethe-Institut také bezplatné projekce v rámci Kina Goethe. Filmoví fanoušci se mohou těšit např. na dokumenty Budování budoucnosti – 100 let Bauhausu (23.10.) či Vila Tugendhat (30.10.).

V Národní galerii se za přispění Goethe-Institutu ve dnech 31. října až 1. listopadu představí sympozium Moderní žena / architektka, které se zaměří na emancipační vizi moderní ženy i na osudy protagonistek Bauhausu a funkcionalismu, zkoumá role, které ženy zaujímaly jako architektky a trajektorie jejich společenského a profesionálního života ve středoevropském srovnání během posledních sta let.