TOP svět 20.–26. 5. 2019

Kulturní obec na Slovensku požaduje odvolání ministryně kultury Ľubici Laššákové – Co s architektonickými památkami z dob nacismu? – Unikátní kulturní prostor S2 v Žilině vyhořel, probíhá sbírka na jeho obnovu

1/ Kulturní obec na Slovensku požaduje odvolání ministryně kultury Ľubici Laššákové

Demonstrace za odstoupení ministryně Ľubici Laššákové, zdroj: facebook profil Stojíme pri kultúre

Martin Vaněk minulý týden v rubrice TOP svět podrobně informoval o krocích slovenské ministryně kultury Ľubici Laššákové (SMER-SD), které pobouřily místní kulturní obec požadující její odstoupení. (Artalk) Ve středu 22. května se na Náměstí SNP v Bratislavě konala demonstrace organizovaná platformou Stojíme pri kultúre vyjadřující svůj nesouhlas s nekompetentním vedením ministerstva a požadujícím odvolání ministryně. Protestu předcházelo vydání petice, kterou během jednoho týdne podepsalo více než 7 000 signatářů. Jádrem nesouhlasu je omezení dotací kulturním institucím, jako je Slovenská národní galerie (SNG), Kunsthalle Bratislava (KHB) či Slovenské národní muzeum, které de facto vedou k likvidaci podstatné části jejich výstavního programu. Zároveň v rámci dotačního „Programu 2 – Kultúra znevýhodnených skupín“ ministryně neschválila dotace dlouhodobě fungujícím a etablovaným LGBTI organizacím s argumentem, že se jedná o špatně připravené projekty. Ty byly ve skutečnosti pozitivně hodnoceny odbornou komisí a k jejich podpoře doporučen adekvátní rozpočet, jak ukazuje zveřejněná závěrečná zpráva komise. Ministryně se k daným kauzám vyjádřila 23. května v rozhovoru s Petrom Bielikom na televizní stanici TA3. (záznam zde) K tématu dotací znevýhodněných skupin podotkla, že „raději upřednostnila programy na podporu kulturních aktivit osob s tělesným či mentálním postižením, především dětí se zrakovým či sluchovým postižením, dále děti a mládež ohrožené chudobou a sociálním vyloučením“. Jak ministryně poukázala, těmto projektům odborná komise navrhla nízký nebo nulový rozpočet, který několikanásobně navýšila, a to na celkovou částku 46 700 euro. Dále se ohradila vůči tvrzení, že z dotačního programu zcela vyškrtla projekty s LGBTI tématikou. Vybrané čtyři projekty ocenila celkovou částkou 16 000 euro. Oproti loňské situaci, kdy bylo vybráno deset projektů a přidělená částka 64 100 euro, se však jedná o citelný rozdíl znemožňující existenci řadě projektů. Je pravděpodobné, že tímto krokem chtěla ministryně zapůsobit na voliče své domovské strany hnutí SMER-SD. Zůstává však otázka, zda jsou informace prezentované Laššákovou věrohodné. Nedlouho po odvysílání „Téma dňa: Štát, umelci a peniaze“ vydalo SNG a KHB oficiální vyjádření, které se snaží věcně argumentovat na výroky ministryně, které jsou dle institucí plné polopravd a zavádějících informací. (vyjádření SNG, komentář KHB) Tyto a další kroky ministryně Ľubici Laššákové, které v posledních měsících kulminují, jsou tak pádnými důvody k jejímu odvolání.

2/ Co s architektonickými památkami z dob nacismu?

Albert Speer, Zeppelintribune, 1936, Norimberk, foto: Mark Ahsmann, wikipedia commons

V německém Norimberku se vedla dlouholetá diskuze nad osudem nacistických památek vybudovaných v roce 1936 architektem Albertem Speerem (1905–1981), mezi nimi i tzv. Zeppelinova pole (Zeppelinfeld) s monumentální tribunou. Jak uvedl The Art Newspaper, je třeba položit si otázku: „Měla by moderní demokracie zachovat architekturu a krajinu určenou k oslavě nejznámějšího diktátora 20. století? Pokud ano, tak jak?“ Adolf Hitler jmenoval v roce 1933 Norimberk městem sloužícím pro sjezdy NSDAP a na jihu od centra nechal vybudovat rozsáhlý urbanistický komplex pro potřeby strany – budovy pro jednání, široké silnice a prostranství pro pořádání monumentálních vojenských přehlídek. Budování komplexu bylo pozastaveno v roce 1939 a finance přesunuty na válečné výdaje. Část staveb zůstala nedokončena, jiné nepřežily druhou světovou válku. Přesto dodnes stojí velká kongresová hala, tzv. velká cesta a Zeppelinovo pole, které byly v roce 1973 prohlášeny kulturními památkami jako signifikantní příklady nacistické architektury. Zatímco jiné nacistické budovy, například Dům umění (1937) v Mnichově od architekta Paula Ludwiga Troosta (1878–1934) či Olympijský stadion v Berlíně (1936) od Alberta Speera, bylo možné prakticky využít i po skončení druhé světové války, komplex Zeppelinova pole s přilehlou tribunou o rozloze 140 000 metrů čtverečních, určený pro vojenské přehlídky a srocování davů, bylo komplikované znovu využít v nově zřízené demokratické Spolkové republice Německo. Vedení města Norimberku dlouhodobě řešilo využití rozsáhlého komplexu, který je navíc v havarijním stavu, a bylo postaveno před otázku, zda komplex obnovit, nechat řízeně chátrat, či přebudovat. Vedení se nakonec rozhodlo pro částečné zakonzervovaní a úpravu stávajících staveb. V roce 2014 si nechalo zhotovit podrobný průzkum odhalující rozsah škod a vyčlenilo částku 85 milionů euro pro obnovu komplexu, kterou částečně financuje bavorská vláda. Rekonstrukce by měla být hotova v roce 2025.

3/ Unikátní kulturní prostor S2 v Žilině vyhořel, probíhá sbírka na jeho obnovu

Multifunkční prostor S2 před vyhořením, zdroj: Stanice Žilina – Záriečie

 Ze soboty 18. na neděli 19. května vyhořel unikátní prostor S2 fungující jako součást kulturního centra Stanice Žilina – Záriečie. Požár vypukl v půl druhé ráno a po dvou hodinách se jej podařilo uhasit. Přesto velká část objektu, vytvořeného z pivních přepravek a slámy, lehla popelem a byla výrazně porušena statika mostu Rondo, pod kterým se objekt nacházel. Jasná příčina požáru dosud není známa. Stanice Žilina – Záriečie vyhlásila veřejnou sbírku peněz na obnovu sálu S2, kterou lze najít pod odkazem Stanica volá SOS! Jedinečný multifunkční prostor Stanice vznikl v roce 2003 z iniciativy občanského sdružení Truc sphérique, založeného v roce 1998. Prostor se zapojil do sítě nezávislých kulturních institucí Trans Europe Halles, které se snaží revitalizovat dlouhodobě nepoužívané industriální a obchodní budovy a využít je pro kulturně-sociální aktivity a prezentaci současného umění. Pro fungování Stanice sdružení využilo staniční budovu z roku 1946, kterou získalo do 30letého nájmu od Železnice Slovenskej republiky za symbolickou cenu. Sdružení připravuje širokou škálu programů pro veřejnost: uměleckých výstav, koncertů, filmových projekcí, přednášek, rezidenčních pobytů i divadelních představení. V roce 2009 byl v rámci dvojměsíčního workshopu vytvořen druhý prostor S2 pod nedalekým mostem Rondel, na kterém se podílelo 120 dobrovolníků. Konstrukci stavby tvořily pivní přepravky a po vnitřním obvodu byla obložená slámou a jílovou hlínou. Unikátní divadelní a koncertní sál založený na dobrovolnické činnosti i nadále podpořil zájem o danou lokalitu, kde dříve stávala černá skládka, a přispěl k celkové revitalizaci daného místa. (Více o stanici si můžete poslechnout zde). Peter Hapco pro Radio Wave uvedl, že se Stanice prozatím nechystá sál znovu obnovit a chce nejprve počkat na výsledky vyšetřování. (zde) Většina chystaného programu se přesune do budovy železniční stanice, kam se požár naštěstí nerozšířil. Město Žilina iniciativě nabídlo alternativní prostory v místním Městském divadle.