TZ: Moravská galerie v Brně ruší vstupné do stálých expozic

Moravská galerie v Brně se jako první veřejné muzeum umění v České republice rozhodla trvale zrušit vstupné do stálých expozic. Od 1. prosince 2013 se mohou návštěvníci Moravské galerie bezplatně seznámit s bohatými uměleckými sbírkami v expozici moderního umění v Pražákově paláci, starého umění v Místodržitelském paláci a užitého umění v budově Uměleckoprůmyslového muzea. Oproti dřívějším šedesáti korunám nebo polovičním třiceti korunám nezaplatí návštěvníci vstupné žádné, případně mohou přispět vstupným dobrovolným.

Tento vstřícný krok k veřejnosti má své pragmatické i symbolické roviny. „Od zrušení vstupného očekáváme razantní nárůst návštěvnosti, ale také chceme, aby v Brně bylo umění dostupnější pro všechny,“ uvedl ředitel MG Jan Press, který při svém rozhodnutí vycházel ze zahraničních zkušeností, především z londýnských muzeí a galerií.

„Nejde nám o pouhé vylepšení statistik návštěvnosti. Volný vstup usnadňuje například opakované návštěvy stálých expozic, díky kterým může divák proniknout hlouběji do historie umění,“ dodal ředitel MG, který věří, že se návštěva Moravské galerie může stát smysluplnou alternativou aktivního trávení volného času v centru města. „Moravská galerie chápe zrušení vstupného především jako pozvání nejširší veřejnosti do svých expozic. Zrušení vstupného může sloužit jako odbourání pomyslné, ale v mnoha případech zcela reálné bariéry mezi veřejností a Moravskou galerií. K výraznější návštěvnosti a k tomu, aby lidé déle setrvali v Moravské galerii, pomohou i další změny, které chystáme — v příštím roce plánujeme otevřít dvě nové kavárny v Pražákově i Místodržitelském paláci MG, a také výrazně rozšířit muzejní obchody,“ uvedl.

Vstupy do stálých expozic budou pro návštěvníky zdarma, pokud ovšem budou lidé chtít přispět na provoz uměleckých sbírek, mohou zaplatit dobrovolné vstupné. „Do budování, ale i denního provozu stálých expozic investujeme nemalé finanční prostředky. Nově zavedený statut ‚dobrovolného vstupného’ umožní návštěvníkům na základě vlastní úvahy přispět nejen na udržení jejich kvality, ale především na jejich další rozvoj,“ doplnil Jan Press.

Zrušení vstupného ve stálých expozicích se netýká dalších dvou budov, které MG spravuje, v Jurkovičově vile a Rodném domě Josefa Hoffmanna vstupné zůstává, zpoplatněny nadále budou i krátkodobé výstavy v MG.

STÁLÉ EXPOZICE MORAVSKÉ GALERIE V BRNĚ

UMĚNÍ OD GOTIKY PO 19. STOLETÍ / MÍSTODRŽITELSKÝ PALÁC, Moravské nám. 1a

Ústředním motivem expozice je obraz Petra Pavla Rubense Hlava Medúsy. Podle antické báje měl pohled Medúsy takovou sílu, že člověka proměnil v kámen. Část této magické moci dokázal umělec přenést do obrazu, hrůzyplného a zároveň fascinujícího. Expozice představuje nejcennější exponáty evropského umění ze sbírek MG od 14. do 19. století — díla neznámých středověkých mistrů, Lucase Cranacha, Paola Paganiho, Bernarda Strozziho, Franze Antona Maulbertsche, Ondřeje Schweigla aj., doplněné o díla zapůjčená z dalších institucí.

UŽITÉ UMĚNÍ A DESIGN / UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUZEUM, Husova 14

Expozice, které byla zpřístupněna roku 2001, zachycuje vývoj a stylové proměny nábytku, textilu, skla, keramiky, porcelánu a drahých kovů od středověku do počátku 20. století. Z renesanční tvorby upoutá soubor italské majoliky či zlacená svatební truhla zvaná cassoni. V barokním sále vyniká kolekce rytých a broušených pohárů, bruselskou dílnu Urbana Leynierse prezentuje tapisérie Kimónova bitva z první čtvrtiny 18. století. Mezi exponáty 19. století zaujme vranovská kamenina inspirovaná anglickým wedgwoodem či série židlí Thonet. Závěr expozice je věnován počátku 20. století s díly Josefa Hoffmanna, Wiener Werkstätte ad.

MODERNÍ A SOUČASNÉ UMĚNÍ / PRAŽÁKŮV PALÁC, Husova 18

Stálá expozice umění 1. poloviny 20. století představuje práce tvůrců české moderny a meziválečné avantgardy, jejichž díla jsou ve sbírce MG velmi dobře zastoupena — Františka Foltýna, Vincence Makovského a Linku a Antonína Procházkovy, dále pak Václava Špálu, Emila Fillu, Josefa Čapka či Otto Gutfreunda. Tvůrčí aktivita kubistických malířů, sochařů a architektů v oblasti užitého umění je připomenuta některými zásadními díly Vlastislava Hoffmana, Pavla Janáka nebo Josefa Gočára. Obrazy a sochy jsou doplněny kresbami, fotografiemi a užitým uměním, které vznikaly často v úzkých souvislostech s volným uměním.