TZ: Jan Mladovský

Jan Mladovský / Vzpomenout si devětkrát co je výtopa. Vůni vidět světlo slyšet / Galerie Die Aktualität des Schönen / Liberec / 19. 10. – 20. 11. 2013

Galerie Die Aktualität des Schönen

Palachova 1404, 46001 Liberec, Czech Republic

http://www.dads.cz

JAN MLADOVSKÝ: VZPOMENOUT SI DEVĚTKRÁT CO JE VÝTOPA vůni vidět světlo slyšet

Videoinstalace 2013

19|10 – 20|11|2013

Zahájení výstavy 18|10|2013, 18.00 hodin

Třeboň je staré město s bohatou minulostí. Česká republika již před delší dobou podala žádost o zápis Třeboně a bezprostředního okolí do Seznamu světového dědictví (SSD) UNESCO. UNESCO doporučilo původní žádost rozšířit na celou oblast díky jedinečnosti propojení města s okolní krajinou umělých jezer a stok vytvořených převážně v 16. století, tvořící s městem lidskou rukou ztvárněný celek. Toto doporučení se zatím nepodařilo prosadit převážně díky nedostatku podpory principiálních aktérů, to jest místních institucí a organizací, samosprávy, podnikatelské sféry a především místních obyvatel. Téměř desetiletá historie žádosti vrhá světlo na dílčí zájmy skupin stojících v cestě projektu přestože jeho cílem je uchování místního kulturně historického a přírodního dědictví. Zařazení regionu na seznam UNESCO se zatím nepodaří prosadit především kvůli nedosažení místního konsensu, výzkumy veřejného mínění zjistily že veřejnost je k návrhu lhostejná, dědictví ji příliš nezajímá a že v samosprávě nepanuje mezi představiteli obecná shoda ani co se týče budoucnosti města natož pak jeho dědictví. Odvolávání se na kulturní a přírodní dědictví je retrospektivní pohled zatímco prosazovaní potřeby zachovat dědictví pro další generace je pohled prospektivní. Tento protiklad překlenuje zkušenost že dědictví nelze považovat pouze za dějinnou minulost ale že to je zároveň současně prožívaná kumulativní kolektivní paměť, paměť všech pamětí které jí předcházely a že tato paměť je zároveň modelem pro společné představy budoucí. Třeboňské společnosti se nedaří zmíněný protiklad překlenout a zaujmout tuto pozici kolektivně, přesto že individuálně jí běžně prožíváme jako součást reality, což je tématem videoinstalace VZPOMENOUT SI DEVĚTKRÁT CO JE VÝTOPA vůni vidět světlo slyšet.

VZPOMENOUT SI DEVĚTKRÁT CO JE VÝTOPA

vůni vidět světlo slyšet

Jan Mladovský, Videoinstalace 2013

1. VÝTOPA vzpomenout si co je výtopa, pro běžné ucho poněkud záhadné slovo.

2. VÝTOPA vzpomenout si, že to je starý dnes již trochu archaický odborný termín.

3. VÝTOPA vzpomenout si, že výtopy u jihočeských rybníků jsou jejich okraje, tam kam až voda při zvýšeném stavu dosahuje ale při normálním stavu jsou zde pouze patrné jejich hranice.

4. VÝTOPA vzpomenout si, že jsou to části krajiny s bohatou diversitou jak flory tak fauny danou díky kolísání stavu vody přechodem z vodních ploch přes mokřady a rašeliniště až po suchá písečná podloží převážně smíšených borových lesů.

5. VÝTOPA vzpomenout si, že jako každá měnící se hranice i tato má své dramatické napětí.

6. VÝTOPA vzpomenout si, že lidská noha má přístup pouze na vnější suchou zónu a že pár kroků dál začíná zapadat do rašeliny.

7. VÝTOPA vzpomenout si jaké to je ležet za horkých dnů na suchém kraji výtopy kde třpyt slunečního světla proniká korunami stromů.

8. VÝTOPA vzpomenout si jaké to je pozorovat okolní porost jakoby z pozice myši nebo brouka, vdechovat jeho vůni smíšenou s vůní slunečním žárem vypařující se rašeliny a poslouchat zpěv ptáků s jemnými závany horkého vzduchu a zvuky vodních živočichů.

9. VÝTOPA vzpomenout si, že hluboká rašeliniště svá tajemství lehce nevydávají.