TZ: Fire Walk with Me

Fire Walk with Me / Jitka Nesnídalová, Veronika Drahotová, Nikola Semotánová, Eva Štýbrová / Galerie XXL / Louny / 16. 4. - 7. 5. 2012 

FIRE WALK WITH ME

Jitka Nesnídalová, Veronika Drahotová, Nikola Semotánová a Eva Štýbrová

Galerie XXL, Louny

Čtvero a přece spřízněné

Čtyři ještě mladé, ale mezinárodně již jasně „ověřené“ umělkyně nás jistě stejně nějak mile překvapí, protože připravují pro lounskou výstavu nové realizace. Všechny mají jistý konceptuální základ, ale všechny také  programově oscilují mezi médii, nevyhýbají se přehodnocování malby v nových kontextech, ale také pracují aktuálně s textem  … Veronika Drahotová z nich asi shodou okolností vzbudila zájem již na počátku studia, ovšem osobitou společenskou reflexi dřív vzbudila instalací, při níž osvítila Pražský Hrad barvami duhy (asi citlivěji než prvoplánové srdíčko J.D.), v interiérových instalacích rozehrála vzájemnost formování určitého znaku a jeho podoby, blízké hákovému kříži, jenž je pro nás stále ještě spjat s celou škálou významových hodnocení. Poté se spolu s ostatními dosud užívanými médii stále více vracela k obrazu, v němž našla novou konceptuální vazbu několika jazyků malby – geometrické struktury a expresívních figurálních náznaků – příkladně cyklus Rip & Burn či v malbě Ztraceno ve schématu. Například … Jitka Nesnídalová zase své obrazy vnášela do nového kontextu – tradiční kodifikovanou adjustaci nahradila prostorovou plastikou, to, co bývalo dříve rámem, se stalo zároveň geometrickým monochromním objektem, odkazujícím programově k minimalistické plastice. Například …  Nikola Semotánová originálně přehodnocuje nalezené objekty a vrací je vytvořením nového kontextu do světa umění : subtilní, křehká slepičí vejce pokryla stříbrem a mědí a svázala z nich krásně paradoxní náhrdelník. Z cédéček, jež nás již stále více obklopují, vytvořila variabilní prostorovou instalaci i série obrazů …Vždy tak zásadně anulovala jejich původní sémantické poselství a vnesla je v krásném duchampovském gestu do světa umění, využívajíc přitom především jejich esteticky atraktivní vizualitu. Například … Eva Štýbrová tematizuje samotnou malbu : po postmoderní  zkušenosti ví, že malba již nemůže být přijímána jednoznačně, svou konceptuální distanc tematizuje tím, že zpochybňuje romantizující okolnosti vzniku obrazu : založila skupinu Saint Thomas Five - pět umělců různé národnosti se setkává při společném postupném namalování určitého obrazu, při účasti na Plzeňské pěně vyzvala několik plzeňských malířů, aby s ní postupně vytvořili obraz místní dominanty – kostela na hlavním náměstí, jindy sama sobě klade maximální překážky : při malířských maratónech v Třemošné vytvořila za jeden den všechny proměny horizontu ze zvoleného místa nebo maluje v noci, aby realita kolem byla tak nezřetelná, jak jen možno – tím přináší aktuální diskurs o autenticitě díla i nový pohled na fenomén společných realizací, přítomných ve výtvarném umění přinejmenším od surealismu. Například … Ale třeba nás tyto zajímavé, autentické umělkyně překvapí něčím, co si samy dosud nevyzkoušely ?

Jiří Valoch