Poslední plavci v libereckých lázních

Oblastní galerie v Liberci otevřela přibližně před dvěma měsíci nové prostory, kterými se staly zrekonstruované Městské lázně. Jako první pozvánku pro návštěvníky zvolila výstavu Plavci, tematicky spjatou s koupáním, vodou a vztahem člověka k tomuto fenoménu.

IMG_4844


Provoz Oblastní galerie v Liberci (OGL) byl v bývalých Městských lázních plně zahájen na konci února tohoto roku. U příležitosti završení několik let trvajícího projektu revitalizace budovy lázní na galerijní objekt připravila OGL ve spolupráci s dalšími kurátory několik výstavních projektů, tematicky spjatých s budovou a historií lázní (Plavci, 28. 2. – 25. 5., Mezi světy 28. 2. – 6. 4. ve Fotogalerii NIKA) a s provozem sbírkotvorné instituce (Shadow Universe v Galerii SET 28. 2. – 6. 4.). Dočasné výstavy OGL nově našly umístění v prostorách dnes již neexistujícího bazénu, jedno patro pod hlavním vstupem. S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že díla výstavy Plavci symbolicky plavou pod hladinou vody.

Skupinová výstava prezentuje současné české a slovenské umění dvanácti autorů. Vedle klasických médií, která na výstavě jednoznačně převažují, se zde objevuje i fotografie a videoart. Spojujícím prvkem vybraných děl je fenomén plavání. Výstava evokuje bezstarostnou atmosféru léta s koupáním a dováděním ve vodě, ale přesto se nemůžete zbavit nenápadného, leč vtíravého pocitu laciné letní dovolené. Může za to množství vybraných děl a způsob instalace. Jako by se autoři snažili dostat do výstavy co nejvíce obrazů, bez ohledu na prostor na stěnách galerie. V některých částech instalace nemá divák možnost odpočinout si mezi díly, soustředit se na jednoho umělce. Plátna s fotografiemi splývají v jednu řadu. Čtete popisky umístěné na zemi a přemýšlíte nad tím, ke komu obrazy vlastně patří.

Díla zprostředkovávají často osobní, nostalgické zážitky výtvarníků nebo jejich blízkých z pobytu u moře, hotelových bazénů i českých koupališť. V obrazech, objektech, kresbách, fotografiích i videích nalezneme záznamy vzpomínek, ale i studie pohybu při plavání a charakteristických vlastností vody.

IMG_5321

Obrazy Waves (2008) či Memories of Last Summer (2013) Márie Machatové nebo Tabákový ostrov (2006) a Vlny IX (2007) z cyklu Moře-vlny Ivany Lomové by kompozičním záběrem mohly být snadno nahrazeny fotografickým snímkem. Machatovou zajímá kontrast lidského pohybu na pozadí klidné krajiny moře, Lomová, ilustrátorka a malířka, v tvorbě neopouští subjektivní zaujetí. Její díla jsou poznamenaná specifickým sarkasmem a nostalgií. Daleko expresivnější je tvorba další z autorek Barbory Lungové. V sériích obrazů Bazén (2004) a Třeskutý testosteron (od 2008) nechybí humor ani nevinná „pop-artová“ kritika.  Intermediálního umělce Zbyňka Havlína je obtížné jednoznačně přiřadit k dalším autorům. Jeho abstraktně-expresivní obrazy Baden (2010) a Soft Vision (2011) nejsou jasně definovatelné a divák je nucený se do obrazu téměř ponořit, aby odhalil jeho význam.

Série obrazů Jiřího Votruby a Petra Maliny mají odtažitější přístup k motivu výstavy. Autoři jsou spíše pozorovateli situace. Votruba se v sérii Hotel Asterias I-IV (2006) soustředí na detail zdánlivě opuštěného místa hotelového venkovního bazénu. Jen náznak stylizované postavy diváka ujišťuje, že i zde se jedná o jedno z turisticky oblíbených středisek. I u Maliny je zřejmá distance od námětu, jako v díle Léto na Lidu, Rodina I (2002). Za motivem sice sám cestuje a stává se účastníkem/krajinářem dovolené, nicméně zůstává v pozadí jako tichý pozorovatel.

Vedle obrazů zabývajících se převážně námětem pobytu u vody spojeného s příběhem či osobním zážitkem výtvarníků na výstavě najdeme i díla, která jsou studijními záznamy pohybu při plavání. Nejvýraznějším z autorů, který téma plavkyň a plavání rozvíjí již několik desetiletí, je Kurt Gebauer. Pastelové studie (Modré plavkyně, 2013) doplňují objekty baculatých a přesto lehce se vznášejících plavkyň, přesně jako by byly ve vodě (Velká červená rozcapená, 1981, Malá macatá, 1969, Velká natažená, 1968, Velká tlustá rozcapená, 1968, Malá žlutá, 1978). Dalšími sochařskými objekty jsou Plavci (2011) Zdeňka Maniny. Ani v jeho případě se však nejedná o realistické studie konkrétních postav. Pro autora typická anonymita figur zdůrazňuje zachycený pohyb, který je pro sochaře důležitý a jemuž podřizuje podobu postav.

IMG_4856

Návštěvníci výstavy se mohou seznámit i s tvorbou multimediálního umělce Daniela Pešty a videosochaře Jakuba Nepraše. Peštovy Genetické kódy (2008) jsou do pryskyřice zalité fotografie formátu rodinného alba 9×13 cm. Je jasné, že u zalitých a stočených momentek zachycujících koupající se postavy není podstatné, kdo přesně je na nich zobrazený. Pryskyřice ještě zesiluje stav zakonzervování situace, anonymního příběhu odehrávajícího se na fotografiích. Odlehčenější přístup najdeme ve videu nejmladšího vystavujícího, Jakuba Nepraše. Multimediální umělec, známý využíváním nejmodernějších technologií k vytváření video-koláží, na liberecké výstavě prezentuje Plavce v metru (2003).

Výběr několika výše uvedených děl s tematikou vody a plavání jednoznačně vychází z prostoru, který galerie získala pro svou výstavní činnost. Je zřejmé, že Oblastní galerie u  pilotního projektu vsadila na snadno srozumitelné téma. Jakoby v OGL chtěli do jednoho prostoru přinést autory, kteří se kdy zabývali tímto námětem, a už se nezajímali o souvislostmi mezi jednotlivými díly.

Finalizace velkolepého otevření zrekonstruovaných lázní  byla náročná a zvládnout řešení stálých expozic a zároveň zrealizovat samostatnou výstavu byl téměř nadlidský úkol. Ovšem Plavci, ve složení, v jakém jsou prezentováni, by si zasloužili více prostoru nebo kratší seznam autorů. Koncepce čerpající pouze z „uctění“ památky Městských lázní je pro uchopení výstavního celku málo.

______________________________________________________________

KURT GEBAUER, ZBYNĚK HAVLÍN, IVANA LOMOVÁ, JAKUB NEPRAŠ, BARBORA LUNGOVÁ, MÁRIA MACHATOVÁ, PETR MALINA, ZDENĚK MANINA, DANIEL PEŠTA, MICHELA RÁZUSOVÁ NOCIAROVÁ, PETRA VICHROVÁ, JIŘÍ VOTRUBA: Plavci / Oblastní galerie v Liberci / Liberec / 28. 2. – 25. 5. 2014

______________________________________________________________

foto: archiv OGL