Artalk.cz

Ve střední a východní Evropě v posledních letech vznikla síť institucí, které pořádají umělecké bienální přehlídky, v mezičase fungují jako podpůrné struktury pro politickou a sociální situací těžce zkoušenou místní uměleckou scénu. Patří sem, kromě bienále v Kyjevě, budapešťského Off Biennale a pražského Ve věci umění (tranzit), také Biennale Warszawa,

Na konci dubna byla ve Veletržním paláci zahájena výstava fotografky Markéty Othové nazvaná Již brzy. Autorka vystavuje v Národní galerii podruhé, a to s odstupem více než dvaceti let. Expozice umístěná do pátého patra je rozdělena na dvě části – na ochozu najdeme aktuální instalaci vytvořenou přímo pro daný prostor ve spolupráci

Adam Macko reflektuje v komentári činnosť Galérie mesta Levoča. Žije v Levoči a vníma jej činnosť každodenne. Vedenie a aktivity galérie sa javia z viacerých hľadísk nekompetentné. Obrazom tejto situácie je výstavný program či celková vízia galérie. Macko sa svojim komentárom snaží otvoriť debatu a prípadnú transformáciu regionálnej galérie smerom

V posledních týdnech se nejen v odborných kruzích intenzivně diskutuje o budoucnosti Mezinárodního bienále grafického designu Brno. Na podporu přehlídky vznikla petice Zachovejte Bienále Brno!, kterou podepsalo už přes 2 200 lidí. Následující text si však neklade za cíl analyzovat, proč bienále je či není důležité, pro koho bylo, nebylo, nebo by mohlo

Kam se ztrácí vzpomínky, je možné je recyklovat, nebo musíme počkat, až se na skládce rozloží úplně? Po zbytcích naší civilizace se ohlíží ve své aktuální výstavě Ruta Putramentaite a Alžběta Cibulková si v recenzi všímá, že rozklad může být i dobrou zprávou. Nestravitelné zbytky civilizace Nejasné, zpočátku poněkud znepokojivé

V pražském Rudolfinu je aktuálně k vidění zatím největší sólo přehlídka tvorby vizuálního umělce Jiřího Příhody. V neorenesanční budově je nám v druhém podlaží, kde sídlí galerie, nabídnuta moderovaná procházka vinoucí se kolem atria sedmi sály. Jednosměrná výstavní trasa s důkladně promyšlenými vazbami mezi jednotlivými místnostmi tematizuje ústřední zastřešující motiv,

Cena Oskára Čepana je v umeleckej obci najsledovanejšia a najdiskutovanejšia. Prešla rôznymi etapami a ako píše Barbora Komarová vo svojom komentári, posledných päť rokov sa nevyhla, takisto ako iné podobné ceny v okolitých krajinách od Čiech až po UK, diskusiám a kritike zo všetkých strán. Uvažuje aj nad tým, či

Současný mediální prostor se vyznačuje prolínáním fyzického a digitálního světa i určující rolí globálních sítí. Jakou pozici ale v tomto prostoru dnes zastává médium fotografie? Jaké podoby může nabývat v době, která se označuje jako „postmediální“? Právě to jsou otázky, na které se zaměřuje nová výstava v pražském Domě fotografie