Vagabundi larpující

Ve výstavě Fortify the Lobby pracuje kolektiv BCAA system s motivy larpu a eskapismu, aby upozornil na postupující privatizaci veřejného (a přírodního) prostoru. „BCAA tak balancují na hraně originality a napodobování, nejsou však nepůvodní, naopak do svého larpování aktivně vkládají znalosti a hledisko současného sociokulturního prostoru,“ píše v recenzi na výstavu Daniel Burda.

Vagabundi larpující

Z plakátu se děsivě směje záhadná postava uniformovaného rangera. Jde o hrdinu, nebo o raba? Vzhled úvodního plakátu spíše než k současnému výtvarnému umění odkazuje k FPS střílečkám typu Far Cry nebo Metal Gear Solid. Výstava však nepropaguje vyvražďování nepřátel v kybersvětě, využívá podobné výrazové prvky, aby s nadhledem a ironií aktualizovala staré příběhy z tajemných borů a hlubokých hvozdů.

BCAA system je etablovaným multižánrovým kolektivem, který zastřešuje různé druhy aktivit. Umělecká sdělení v jejich projektech často migrují napříč různými médii a formáty, což z jejich tvorby vytváří propojený živoucí organismus. Tak se v případě No ~ one Is an Island nebo Bestiary jedná o aktivity hudebního labelu, Heslo je zahrada je v podstatě komunitní hra ve veřejném prostoru a série videí AWOO svébytnou audiovizuální sérií pod producentskou hlavičkou kolektivu. Mezi opakovaně se objevující výrazové prvky patří různorodá technická DIY zařízení a kostýmová stylizace používající intenzivně barevné outdoorové oblečení.

Zastřešujícím pojmem, který snad nejlépe definuje tvůrčí principy kolektivu, je larp neboli role play gaming. Tento výraz označuje aktivity fanoušků kolektivně napodobující scény z oblíbených filmů, komiksů nebo počítačových her, které pracují se strategií úniku ze všední reality. Berou si za své běžně dostupné materiály a přístupy, aby jednoduše a levně nahradili složité kostýmy a vyfabulované technologie ze sci-fi budoucnosti. BCAA system tak balancují na hraně originality a napodobování, nejsou však nepůvodní, naopak do svého larpování aktivně vkládají znalosti a hledisko současného sociokulturního prostoru (někteří členové kolektivu jsou aktivní na poli teorie umění a filmu), třeba když jde o regionální historii v novém dějinném kontextu jako právě ve výstavě Fortify the Lobby.

Zásadní pro pochopení koncepce výstavy v galerii Display je politický environmentalismus, obohacený o nový dějinný kontext. Charakteristický plnovous a šibalský úsměv zmíněného rangera (snad) prozrazuje autora, kterého si běžně nespojujeme právě s historií lesnických zákonů, ale daleko více s popsáním počátků vykořisťovatelského ekonomického systému – Karla Marxe. Výstava začíná už ve vstupní chodbě, kde je na velkém plakátu vyvedena postava onoho strážce lesa, a pokračuje do dvou místností, ve kterých jsou pečlivě rozmístěné různé formáty – panorama pohádkového výjevu s rozesetou kůrou a dalšími rekvizitami, zavěšené části kostýmu, lightboxové fotografie a dvoukanálové video.

Celým prostorem rezonuje hypnotický hlas vypravěče, který předčítá ústřední text výstavy. Voiceover působí snad až trochu agresivně, ale protože je nestandardně dlouhý a střídá anglickou a českou mutaci, nezačne být ani po delší chvíli repetitivní nebo otravný. Téma, sice vážné, je i dílem různých forem a obsahu vykládáno s příjemnou dávkou nadsázky a ironie – což nejlépe dokládá obsah fotografií, na kterých členové kolektivu přehrávají pytláckou šarvátku u Prosečnice tak procítěně, jako by šlo o fenomenální bitvu u Slavkova.

Formálně výstavě není co vytknout – profesionální 3D modelování, způsob snímání a střih hrané taneční sekvence, promyšlené a pečlivě komponované fotografie prezentované v lightboxech, stejně tak scénický panoramatický výjev a miniaturní diorama (které opět odkazuje k systematičnosti dolování nekonečných zdrojů ve strategických počítačových hrách typu Minecraft nebo Age of Empires). Nicméně provázanost jednotlivých děl s tématem privatizace lesních pozemků a postavením tzv. vogelfrei je nejméně čitelná v případě dvoukanálového videa, které je jasnou larpovou referencí, ale obtížně komunikuje se zbytkem děl na výstavě.

Video se, mimo jiné i skrze simulovanou choreografii odkazující na systém placení a zpřístupnění obsahu v rámci online prostředí, tematicky váže především k poslední části výstavního textu, která přibližuje motiv eskapismu a pirátských technologií komunitních internetových hnutí. Ona proklamovaná lobby, do níž nás hlavní výzva volá, však vyznívá naprázdno, protože je již více nerozvedeným nápadem/návodem. Ve Fortify the Lobby BCAA system objevují historické pozadí i našich dnešních křivd, jako je právě stále se zužující veřejný (i přírodní) prostor. Otázkou zůstává, jestli ale výstavě neschází pár kroků k plné realizaci vagabundského potenciálu – například návod na výrobu lesní pasti nebo autorský DLC datadisk ke hře theHunter, ve které můžete hrát za štvanou lesní zvěř. Ale to jsou jen některé inspirace z minulých projektů kolektivu.

Nový dějinný kontext představuje ono hledisko temného a zároveň křehkého boru, který dnes podléhá absolutnímu vytěžení a domestikaci. To známe i ze současnosti jako v případě kůrovcové kalamity či sporů o zachování obecného přístupu do lesních pozemků v privátním vlastnictví. Historie ovládání divokého lesa slouží jako metafora a varovná připomínka staré známé Achillovy paty extraktivistického kapitalismu a strašáka ekonomických neoliberálů – tragédie občiny (tragedy of the commons). Svět filozofů stěhujících se do lesů je ztracen, jelikož je ztracena poslední píď divočiny. Satelitní navigace nás dnes již zavede kamkoliv a civilizace dožene kohokoliv kdekoliv. Není však ztracen svět imaginace a vztahů svobodných jednotlivců, kteří budují a neustále rekultivují a sdílejí své znalosti, a udržují tím své digitální vagabundství při životě tak, jak ho ve své tvorbě oslavují členové BCAA system.


BCAA System / Fortify the Lobby / kurátor: Zbyněk Baladrán & Display / Galerie Display / Praha / 6. 10. – 3. 12. 2023

Foto: Michal Ureš

Daniel Burda | Daniel Burda (*1992) studuje v posledním ročníku v Centru audiovizuálních studií na pražské FAMU, kam přešel po dokončení studií ekonomie na Fakultě sociálních věd na UK v Praze. Jeho hlavním zájmem jsou korporátní a komerční strategie, používané umělci v kontextu postinternetového umění a jejich praktické aplikace ve vystavování.