V Praze proběhla Generální konference ICOM 2022

V minulém týdnu proběhla v Praze 37. generální konference Mezinárodního sdružení muzeí – ICOM. Pro muzejní pracovníky je to důležitá profesní událost, která měla navíc v programu jednání zásadní bod: v Praze byla totiž schválena nová definice muzea. Nejen o ní, ale i o dalších tématech, která se na konferenci probírala, referuje ve zprávě Eva Skopalová.

Program pražské akce navázal na předchozí jednání v Kjótu v roce 2019. Hlavním bodem pražské konference bylo hlasování o nové definici muzea, jež se po více jak padesáti letech měla v mnoha ohledech proměnit. Hlavním argumentem pro změnu byla nedostatečnost reflexe společnosti a jejích potřeb ve 21. století. Kontroverzní definice uvedená v roce 2019 byla posunuta k dalšímu přepracování, jelikož byla považována za ideologickou a v mnoha ohledech vyčleňující některé instituce (například kvůli politickému režimu v zemi fungování). Nové přepracování výborem ICOM Define (výbor pro novou definici muzea) se zavázalo komplexně odpovídat na otázky, co je a proč máme muzeum, pro koho je určené, jak a za jakým účelem funguje. Nová definice byla během zasedání valné hromady odhlasována z více než 90 %. Pro institucionální fungování tak přináší hned několik podstatných změn, které se propíšou do fungování všech členských organizací. Tyto hlavní body se současně staly i náplní hlavního programu konference. Oproti předchozí definici se změnil účel muzea: vedle primárně sbírkotvorné funkce se dostala do definice paralelně i role výzkumná, konzervační, vzdělávací a interpretační. V definici bylo také zakotveno, že muzea jsou přístupným a inkluzivním prostorem, podporují rozmanitost a udržitelnost. Výbor ICOM Define tak reagoval na klimatickou změnu i finanční nestabilitu.

Udržitelnost se tak stala i hlavním bodem konferenčního programu. Součástí strategického plánu do roku 2028 by měl být i závazek k uhlíkové neutralitě. Na konferenci vystoupila Hilda Flavia Nakabuye, ugandská aktivistka za environmentální práva, která referovala o alarmujícím dopadu klimatické změny pro globální jih a vyzvala instituce ke změnám ve fungování. Diskuze o klimatické zodpovědnosti probíhala paralelně s otázkou udržitelného financování muzea, které z definice zůstává neziskovou (not-for-profit) institucí. Problematika se úzce pojila s diskuzí o přepracování etického kodexu ICOM. Podle nové definice muzeum funguje a jedná eticky, a to ve všech oblastech své činnosti. Během konferenčního programu proto někteří upozorňovali například na problematickou otázku akvizic digitálních NTF děl, jejichž nákup ani produkce nejsou klimaticky ani eticky udržitelné, navíc se jedná o díla z legálního hlediska nevystavitelná. Jinými slovy, odporují definici aktivit muzea snad ve všech jeho bodech. Faktem ale zůstává, že NFT jsou již součástí sbírek některých institucí, co tedy s nimi? Nehmotné kulturní dědictví ve všech jeho implikacích a způsob digitálního fungování muzea se proto staly i součástí strategického plánu do dalších let.

Součástí redefinice etického kodexu je i aktuální politická situace. ICOM nyní připravuje protokol, který určí, jakým způsobem následovat etický kodex v době konfliktů. Na konferenci vystoupila Kateryna Chuyeva, náměstkyně ministra kultury a informací Ukrajiny, která zmínila nezbytnost muzeální archivace a dokumentace aktuálního dění na Ukrajině. O této praxi a její užitečnosti pro další pátrání po skutečných vinících referoval již ze zkušenosti Hang Nisay z Kambodže, který působí v Muzeu genocidy v Tuol Sleng. Během konference proto několikrát zaznělo, že muzeum není neutrální. To bylo i dalším problematickým bodem jednání – tedy, jak může instituce zaujmout postoj a současně se vyhnout ideologii? Jedním z nejdůležitějších bodů projektu nového etického kodexu muzea pak je otázka dekolonizace a restitucí, jež se týká především, ale nejenom, afrického kulturního dědictví. Z této pozice také nová definice sklidila během konference největší kritiku – ale právě díky zakotvení bodu, že muzeum funguje a jedná eticky, byla schválena. Záleží nyní na reformulaci etického kodexu ICOMu, který je v druhém kole připomínek.

Ačkoli naděje na nalezení stabilní definice muzea pro další roky byla alespoň prozatím naplněna, další náročná práce bude v následujících letech ve skutečném promýšlení toho, co všechno definice implikuje a co je potřeba podrobit revizi. Etický kodex a s ním spojené otázky dekolonizace, restitucí, klimatické udržitelnosti, vazby veřejných institucí k trhu, kryptoměnám atd. nezbytně musí projít dalšími diskuzemi, jelikož dosavadní kodex nám v těchto oblastech neposkytuje dostatečnou oporu. Příští generální konference ICOM se uskuteční v roce 2025, tentokrát v Dubaji, a jejím tématem bude právě výše zmíněné. Letos byla také zvolena nová prezidentka ICOMu, Emma Nardi, jež byla dosud předsedkyní výboru pro přidělování zdrojů a podílela se na uvedení solidárních projektů.


Foto: Facebook, International council of Museums – ICOM.

Eva Skopalová | Narozena 1991, vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny současného a moderního umění na UMPRUM. Absolvovala studijní stáž na pařížské École des Hautes Études en Sciences Sociales pod vedením Georgese Didi-Hubermana. Zabývá se problematikou času ve výtvarném umění, a především perspektivou anachronismu a jejím dopadem na dějiny umění. V současnosti působí na New York University pod vedením Alexandera Nagela (Fulbright Scholarship). Věnuje se nezávislé kurátorské činnosti a umělecké kritice, která vychází z jejího výzkumu metodologie dějin umění.