Osudy památek po zemětřesení v Turecku a Sýrii

Po sérii ničivých zemětřesení v jihovýchodním Turecku a Sýrii se nyní řeší způsoby humanitární podpory i osud poškozených památek. CIMAM (Mezinárodní rada pro muzea a sbírky moderního umění) sestavila soupis institucí a neziskovek, se kterými je možné spolupracovat a nabídnout finanční podporu. V destabilizovaném Turecku navíc hrozí krádeže cenných památek.

Citadela v syrském Aleppu před zemětřesením. Foto: Johannes Zielcke

Rozsáhlá zemětřesení v Turecku a Sýrii na začátku a v průběhu února si vyžádala už více než padesát tisíc lidských obětí. K této situaci pravděpodobně přispěla i nekvalitní výstavba nových budov v posledních letech, před kterou řada odborníků varovala. Podle nich přispěly ke zhoršení následků přírodní katastrofy korupce a vládní politika, která nedokázala prosadit přísnější stavební předpisy. Minulý týden turecké úřady vydaly zatykač na 184 podezřelých včetně stavebních dodavatelů a majitelů nemovitostí.

Stanice Al Jazeera informovala o 5 600 poničených stavbách, mezi kterými jsou i cenné stavby zapsané na seznamu světových památek UNESCO. Zemětřesení výrazně poškodilo hrad Gaziantep z 2. století našeho letopočtu, přičemž část jeho zdí a věží byla zcela zničena. Silně zasáhlo i jeden z nejstarších hradů na světě, citadelu v Aleppu, jak uvedlo ve svém prohlášení syrské Generální ředitelství pro památky a muzea. Poškozena byla i pevnost Diarbakir v Sur, zapsaná na seznam UNESCO v roce 2015.

CIMAM, Mezinárodní rada pro muzea a sbírky moderního umění, v minulém týdnu vydala prohlášení o plné podpoře tureckých a syrských kulturních institucí a památek a sestavila seznam zdrojů a platforem humanitární pomoci. Je možné přispět vládní organizaci AFAD a dalším důvěryhodným nevládním organizacím, které v současné době v regionu působí. Jednou z nich je Solidarity with Art (Sanatla Dayanisma), která sdružuje díla darovaná umělci a sběrateli na pomoc se zemětřesením. Platby dárců jsou věnovány civilní pomoci a záchranným organizacím, jako jsou Ahbap a AKUT. Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) zase poskytuje pomoc civilistům v Turecku a také vysídleným syrským rodinám v regionu a pomáhá jim hledat přístřeší.

Oblasti zasažené zemětřesením 6. února 2023. Foto: CIMAM

Nedávné ničivé události přinesly i zprávy o odcizení cenných artefaktů ze zemětřesením zasažené oblasti. Artnews informoval o odcizení starobylého židovského svitku Knihy Ester z Turecka, který odvezl izraelský pátrací tým ZAKA. Podle izraelského celostátního deníku Yedioth Ahronoth se ve dnech po zemětřesení obrátil na majora Haima Otmazgina, hlavního velitele ZAKA, se starobylým náboženským textem starší muž. Ten uvedl, že jej získal ze synagogy v tureckém městě Antakya, které bylo silně zasažené zemětřesením. Podle deníku Yedioth Ahronoth muž Otmazgina požádal o střežení Knihy Ester kvůli blízkosti města k Sýrii a obavám, „aby svitek nepadl do nesprávných rukou“.

Starobylý text byl nakonec do Turecka vrácen, jak na Twitteru informovali zástupci židovské komunity. Turecké ministerstvo kultury nyní prošetřuje, zda náboženský text nebyl propašován ze země neprávem. Svitek Knihy Ester z Antaky je nyní uložen v Istanbulu, kde sídlí vrchní rabín země.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.