Laureátky a laureáti CJCh 2023

Cena Jindřicha Chalupeckého představuje umělkyně a umělce oceněné v rámci 34. ročníku

Mezinárodní porota vybrala do Ceny Jindřicha Chalupeckého 2023 čtyři individuální tvůrkyně a tvůrce a jedno umělecké uskupení. V rámci 34. ročníku nejvýznamnějšího českého ocenění pro autorky a autory do 35 let jsou oceněni Kryštof Brůha, Lenka Glisníková, Petra Janda, Gabriela Těthalová a kolektiv Stony Tellers. Společná výstava proběhne v galerii PLATO Ostrava, s níž Společnost Jindřicha Chalupeckého navázala spolupráci v roce 2020. Výstava, kterou v letošním roce kurátorsky zaštítí Jakub Adamec z PLATO Ostrava ve spolupráci s kurátorským kolektivem SJCH, bude zahájena 1. listopadu, společně s projektem Propaganda Station letošního zahraničního hosta, jímž je mezinárodně etablovaný nizozemský umělec Jonas Staal. Jeho práce se dlouhodobě zabývá vztahem mezi uměním, propagandou a demokracií.

Jonas Staal, Monument to Capital, 2013, still z videa, 6:48 min

Mezinárodní porota vybírala z rekordního počtu přihlášek, ocenila jejich celkovou kvalitu

Mezinárodní porota ve složení Ivet Ćurlin (Kunsthalle Wien), Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka), Charles Esche (Van Abbemuseum, Eindhoven), Fatoş Üstek (kurátorka a teoretička působící ve Velké Británii) a Jan Zálešák (kurátor a pedagog, FAVU Brno) vybírala z celkového počtu 108 portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na místní umělecké scéně. To je ve srovnání s předchozími ročníky zatím nejvyšší počet přihlášek.

Výsledný výběr reprezentuje širokou škálu médií a dle slov porotkyň a porotců také skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem od estetiky a postupů zavedených v jednotlivých ateliérech na uměleckých akademiích k vlastním generačním zájmům.

Porota si ve svém společném vyjádření také všímá, že se mladé umělkyně a umělci zaměřují spíše na hledání nových možností, přístupů a nástrojů k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí.

Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci*umělkyně zaujali k realitě (nebo její projekci) opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku. Obě tendence jako by vycházely z podobné touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám,“ píše ve svém shrnutí porota.

Tvorba Kryštofa Brůhy se podle porotkyň a porotců vyznačuje vysokou profesionalitou a úrovní odborných znalostí, stejně jako osobitou vizualitou. Propojuje jazyk umění a vědy s důsledností, která je v českém prostředí vzácná. Zajímají ho globální témata, makro- či dokonce kosmická rovina. Jeho výrazná a viuzuálně svůdná díla převádějí neviditelné elektromagnetické síly do výtvarného jazyka a působí napříč různými prostředími a geografickými vzdálenostmi. Konfrontují diváka s jinou formou poznání a na poli vědeckých dat vnáší do hry imaginaci.

Lenka Glisníková představuje ve svých dílech nezávislý přístup k rozšířené fotografii a intermediální tvorbě. Materiálové a vizuální kvality její práce posouvají konceptuální vztah k fotografii na novou úroveň. Její projekty se s lehkostí přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Fotografie je dekonstruována a znovu skládána do nových forem; postupně nabývá sochařských a tělesných kvalit.

Sochy a objekty Petry Jandy představují východiska, která autorka dále naplňuje významy z míst mimo galerijní prostor. Ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím, které interagují se skutečnými těly, jež vyzývá k jejich aktivaci tak, že se téměř stávají jedním. Tvoří spíše prostor pro setkání než uzavřené umělecké formy. Své materiály vědomě vybírá s ohledem na ekologii a péči a vytváří jednoduchá, ale silná holistická díla.

Obrazy Gabriely Těthalové jsou sebevědomé, precizní a hovoří velmi současným a vytříbeným jazykem. Ve svých nejnovějších velkoformátových dílech dospívá ke složitým kompozicím bohatým na vrstvy, různé hloubky záběru i perspektivy. Ačkoli jsou její obrazy ve své podstatě abstraktní, drobnými figurativními či surrealistickými pozůstatky rozehrává hru představivosti, vyprávění a objevování.

Umělecké uskupení Stony Tellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Ke své práci přistupují členky často prostřednictvím sociálních médií a komunikují pomocí jejich jednoduché estetiky. Za přitažlivými obrázky se ale skrývá bohatý a komplexní přístup plný mnoha významových vrstev. Úspěšně přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací, skrze organizaci pečlivě připravených a performativních setkání. Jejich akce obnažují existenciální úzkost a často prekérní podmínky nezávislé umělecké tvorby a snaží se o posilování mezilidské i mezidruhové komunikace a solidarity.

Nový přihlašovací systém a další snahy o přístupnější a podpůrnější Cenu

Společnost Jindřicha Chalupeckého kontinuálně přemýšlí o tom, jak udělat z tradičního ocenění aparát podpory a prostor pro rozvíjení, profesionalizaci a zviditelnění tvorby místních mladých umělkyň a umělců. V minulém roce jako další ze svých aktivit na tomto poli spustila nový přihlašovací systém na vlastní online platformě award.sjch.cz, která byla vytvořena na míru potřebám přihlašovaných s tím, aby mohli dále využít svá portfolia nebo například získat individuální zpětnou vazbu od poroty. Tento krok se ukázal jako prospěšný, protože byl podán historicky nejvyšší počet přihlášek.

V minulém roce se SJCH také podařilo navázat spolupráci se třemi předními zahraničními organizacemi pořádajícími umělecké rezidence: Cité internationale des arts v Paříži ve Francii, Matadero Madrid ve Španělsku a Rupert v litevském hlavním městě Vilnius. Tento výběr evropských rezidencí nyní doplní tradiční cestu do New Yorku zajišťovanou Residency Unlimited, kterou dřív získal laureát či laureátka. Pátou rezidenci SJCH plánuje organizovat dle individuálních potřeb oceněných umělkyň a umělců. Díky tomu mohou všichni ocenění vyrazit na tvůrčí pobyt do zahraničí, a v následujícím roce tak dále rozvíjet svou uměleckou praxi.

Nadále pak ocenění v rámci CJCH přináší podporu vzniku nových uměleckých projektů, intenzivní propagaci tvorby laureátek a laureátů a kurátorskou i produkční podporu jejich práce během celého roku. Kurátorské vedení přípravy uměleckých projektů tentokrát bude zaštiťovat opět kolektiv SJCH, ovšem v úzké spolupráci s dramaturgem a kurátorem galerie PLATO Ostrava, kterým je Jakub Adamec.

Výstavní prezentace Ceny Jindřicha Chalupeckého se tradičně konají v předních českých uměleckých institucích. V letošním roce se tedy Cena vrací do budovy bývalého Bauhausu, který provozuje městská galerie současného umění PLATO Ostrava. Výstava bude zahájena 1. listopadu 2023 a potrvá až do prvních měsíců roku 2024.

„Ať už jsou v posledních letech ohlasy na podobu a význam Ceny Jindřicha Chalupeckého jakkoli protichůdné, patří aktivity jejího týmu a zejména výroční výstava umělkyň, umělců a uměleckých kolektivů vybraných mezinárodní porotou k nejvýznamnějším orientačním bodům na české umělecké scéně. Bylo tedy logické, že v okamžiku, kdy Cena potřebovala pomoc, bylo jí PLATO připraveno poskytnout zázemí. Jsme rádi, že jsme se tak vedle Národní galerie v Praze a Moravské galerie v Brně stali třetím partnerem této události a přispěli k decentralizaci celé akce. PLATO je i díky Ceně Jindřicha Chalupeckého místem, které nabízí svým návštěvníkům možnost setkávat se se současným uměním chápaným jako komplexní soubor různorodých praxí a rozhodnutí. Navíc se letos do podoby výroční výstavy propíše i náš pohled na způsob zprostředkování současného umění, a to díky příspěvku našeho kolegy Jakuba Adamce, který byl přizván do kurátorského týmu,“ říká k již druhému ročníku CJCH připraveného ve spolupráci s PLATO Ostrava Marek Pokorný, ředitel galerie.

Výstava zahraničního hosta tématizuje využití i zneužívání umění pro účely politické propagandy

Propaganda Station je nová instalace vytvořená pro Společnost Jindřicha Chalupeckého a galerii PLATO Ostrava, která zkoumá roli umění a kultury v dominantních podobách současné propagandy a zároveň i možnosti emancipačních forem (kontra)propagandy. Propaganda Station je ztvárněna jako prostorová síť uzlů, přičemž každý z nich reprezentuje jinou propagandu – propagandu alt-right, která představuje politický dopad filmové tvorby propagandistického filmaře a Trumpova ideologa Steva Bannona, propagandu financializace znázorňující vztah mezi hospodářskou krizí a výstavbou výškových budov anebo např. hybridní propagandu, která ukazuje vliv Putinova ideologa a bývalého dramaturga Vladislava Surkova na současné válečné události. Uzly jsou uspořádány kolem největšího centrálního bodu, který funguje jako „škola propagandy“. V tomto centrálním uzlu se budou setkávat umělecké a akademické osobnosti, aktivisté a tvůrci kampaní, aby se zde věnovali zkoumání propagandy a potenciálu emancipační (kontra)propagandistické činnosti. Zapojena bude mezinárodní komunita, ale velmi důležitá bude participace aktivistek a aktivistů, výzkumnic, teoretiků a dalších osobností z Ostravy, ale i jiných míst v ČR.

Cílem projektu Propaganda Station je zviditelnit roli, kterou hraje propagandistické umění v utváření dnešního světa, a zároveň zkoumat, jaké světy by mohla přinést emancipační (kontra)propaganda. Vernisáž výstavy, kterou kurátorsky připraví Karina Kottová za SJCH, proběhne společně se zahájením výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého 2023.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Složení mezinárodní poroty:

Charles Esche, ředitel Van Abbemusea v Eindhovenu

Fatoş Üstek, kurátorka a teoretička působící ve Velké Británii, kurátorka Frieze Sculpture 2023

Ivet Ćurlin, členka kurátorského kolektivu WHW řídící od roku 2019 Kunsthalle Wien

Anna Daučíková, umělkyně a pedagožka působící v letech 2011–2019 na Akademii výtvarných umění v Praze

Jan Zálešák, kurátor a pedagog působící na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně

Ocenění pro umělkyně a umělce 34. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého

  • rozpočet na vznik nového díla či projektu ve výši 50 000 Kč, zajištění architektonického a technického řešení výstavního projektu a autorský honorář
  • umělecká rezidence v některém z renomovaných zahraničních rezidenčních programů (USA a EU)
  • profesionální spolupráce na adjustaci a vystavení díla v galerii PLATO Ostrava
  • celoroční kurátorská a produkční spolupráce na vzniku díla
  • konzultace práce s mezinárodní porotou CJCH během příprav výstavy i po jejím zahájení
  • profesionální foto- a videodokumentace díla
  • možnost workshopů a konzultací s odborníky na různé umělecké postupy a techniky
  • možnost ateliérového zázemí
  • zviditelnění tvorby autorky/autora v odborných i neodborných médiích
  • mezinárodní networking a „studio visits“ se zahraničními kurátorkami a kurátory
  • podpora dalších projektů a tvorby v roce 2024

 –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Umělkyně a umělci vybraní do Ceny Jindřicha Chalupeckého 2023:

Kryštof Brůha (1990) diplomoval na pražské AVU v ateliéru Nová média 1 (škola Tomáše Svobody) a v rámci studia absolvoval stáže na UMPRUM (ateliér Supermédia) a na Indonesian Institute of the Arts v Yogyakartě.

Ve své intermediální tvorbě zkoumá specifická prostředí (od environmentálních až po technologická a virtuální) a zaměřuje se na vlivy, které na ně působí, a na jejich celkovou transformaci v čase. Umožňuje nahlížet na jevy našemu vnímání skryté, například díky makro a mikro mapování prostředí, a pomocí takového skenování prostoru a času skrze umělecké artefakty nabízí divákům*čkám nový pohled na realitu. Při vývoji instalací, kinetických soch nebo generativních videí jsou využívány vědecké metody, včetně specificky navržených algoritmů, generativního designu a strojového učení. Při realizaci Brůha pracuje s principy reverzního inženýrství, Rapid Prototypingu a CNC technologie, což se odráží i v estetice jeho děl.

Svá díla vystavil např. v pražských galeriích Atrium na Žižkově, Studio Prám, Pragovka Gallery, během rezidence v Egon Schiele Art Centrum nebo v Artemis Gallery v Lisabonu. Na MFDF Ji.hlava byly uvedeny jeho experimentální filmy Prolog k Signum Supra (2018) a Resonare De INTER Solaris (nominace na Nejlepší český experimentální dokumentární film 2020). Obdržel cenu Grafika roku za Počítačovou grafiku v roce 2019 a 2021. V roce 2022 získal 1. místo v NFT výzvě Galerie Artefin v kategorii Hlasování odborné poroty.

Lenka Glisníková (1990) studovala v ateliéru fotografie Michala Kalhouse na Fakultě umění v Ostravě a poté absolvovala magisterské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Alexandry Vajd a Martina Kohouta. Glisníková aktivně čerpá ze svých zkušeností s médiem fotografie. Rozšiřuje ji však o tvorbu instalací a objektů poukazujících na důsledky současných změn našeho životního stylu, k nimž dochází následkem neregulovaného technologického pokroku. Ve svém zkoumání reviduje vliv těchto nových technologií na naši společnost, lidské tělo, mysl a pocity. V interpretacích, které používá ve své praxi, vnímá technologie jako určující pro náš způsob práce, odpočinku, přemýšlení a organizaci času.

Vystavovala v galeriích jako Lítost, Fotograf Gallery and City Surfer Office v Praze. Byla nominována na Cenu pro diplomanty evropských uměleckých škol STARTPOINT PRIZE 2019, kde získala čestné uznání poroty. Spolu s kolegyní Karolínou Matuškovou, se níž spolupracuje pod labelem shotby.us, byla nominována na cenu Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku 2019. V roce 2020 v této kategorii zvítězily.

Petra Janda (1991) studovala v ateliéru Kniha a tvarování papíru na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, v Ateliéru intermediální tvorby Tomáše Vaňka a v Ateliéru sochařství Tomáše Hlaviny na pražské AVU. Je zakladatelkou platformy a databáze Artbiom.cz, kreativního prostoru Artstudio Lůno a Ekobuňky AVU.

Jako intermediální autorka se pohybuje napříč spektrem umělecké tvorby, edukace a osvěty, včetně komunitních projektů, ekofeminismu a aktivismu. Ve své tvorbě se Janda vztahuje k ekologii prostřednictvím motivů ochrany či mateřství, ale vnímá ji také jako způsob mezilidské komunikace. Hledá způsoby ekologicky šetrného přístupu k tvorbě a materiálům v sochařství, například využitím principů cirkulární ekonomiky či návratu k odkazu starých řemesel a tradic. Velká část její práce je založená na spolupráci, lásce, vzájemné podpoře a komunikaci.

Petra Janda vystavovala své práce i kolektivní díla například v pražské Galerii Jelení, galerii Display, interdisciplinárním prostředí Studia Alta, POP-UP galerii AVU, zlínské galerii Kabinet T., v zahraničí pak v Moravanech nad Váhom, MeetFrida Art Space v Hamburku, galerii Českého centra v Berlíně či EFA Project Space v New Yorku.

StonyTellers kolektiv vznikl v roce 2019 a vychází ze sochařského ateliéru na UMPRUM v Praze. Jako kameny, ženy, feministky, umělkyně, vypravěčky, studentky, kurátorky, zahradnice, budoucí psycholožky, barmanky, interkulturní pracovnice, keramičky, ekonomky, žadatelky o granty, produkční, kustodky, grafičky, fotografky, PR, pěstounky, singles, partnerky a manželky kriticky reagují na fungování uměleckého provozu v době klimatických změn a vytváří prostor pro kolektivní a udržitelnou praxi. Ve svých virtuálních příbězích, instalacích a performancích zkoumají témata, která vychází ze společných rozhodnutí, sdílení útrap, úzkosti a tužeb a reagují tak na stav současného světa. Do své tvorby zapojují lidské i mimo-lidské agenty a vytvářejí tak prostor pro vznik nových vztahů.

StonyTellers svou tvorbu představili v řadě galerií v Čechách i v zahraničí, též se zaměřují na prezentaci v negalerijních prostorách a na instagramu: Garden burnout (2021), Globalizační receptář 1.0 – Příběhy z Luhačovic v rámci festivalu Luhovaný Vincent (2021), Signature drinks (2021/2022), Broken window to the garden (2022), Gossip stones (2022).

Gabriela Těthalová (1988) absolvovala ateliér malby/kresby pod vedením profesorky Jutty Koether na Hochschule für bildende Künste Hamburg. Předtím studovala malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Jiřího Černického a Marka Meduny, na Akademii výtvarných umění v Praze a na Univerzitě užitého umění ve Vídni. V roce 2013 dokončila magisterské studium v oboru matematika na Univerzitě Karlově v Praze.

Její obrazy vynikají přesnou prací s geometrickými tvary a odvážnou paletou barev ve spojení s rychlými gestickými tahy. Kompozice je rozčleněna do mnoha vzájemně se prolínajících a překrývajících ploch, které mohou narušit schopnost orientace v prostoru. Tělo chápe Těthalová ve vztahu k malbě jako nástroj pro výrobu materiálu, přičemž výsledek vytváří naléhavost – ženskou, zranitelnou a komplexní. Odkazuje na historické tendence současného malířství, jako je zhmotňování poezie na plátně nebo propojování procesu malby s jejím vztahem k času – chápe ji jako záznam.

Těthalová vystavovala v Holešovické Šachtě v Praze, GAMPA v Pardubicích, brněnské Industře, Hinterconti v Hamburku, Českém centru v Berlíně a v prostorách nadace NARS Foundation v New Yorku.

Zahraniční host:

Jonas Staal (1981) je vizuální umělec, který se ve své tvorbě zabývá vztahem mezi uměním, propagandou a demokracií. Je zakladatelem umělecké a politické organizace New World Summit (2012 – probíhá). Spolu s Florianem Malzacherem řídí výcvikový tábor Training for the Future (2018 – probíhá) a s lidskoprávním právníkem Janem Fermonem inicioval kolektivní žalobu Collectivize Facebook (2020 – probíhá). Se spisovatelkou a právničkou Radhou D'Souza založil Soud pro mezigenerační klimatické zločiny (2021 – probíhá) a s Laure Prouvost je spoluadministrátorem the Obscure Union. V galerii PLATO Ostrava představí rozsáhlý projekt s názvem Propaganda Station.

Kurátorský tým výstavy SJCH 2023:

Jakub Adamec (1981) je od roku 2017 programový dramaturg a kurátor v městské galerii současného umění PLATO Ostrava. Absolvoval Intermediální ateliér na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity v Ostravě a v současnosti studuje doktorské studium na brněnské FaVU VUT. V letech 2012–2016 byl kurátorem Galerie města Třince – nejvzdálenější české galerie od Prahy. V letech 2016–2017 pracoval v Českém centru ve Varšavě. Ve své práci a životě propojuje několik rolí – umělce, kurátora, hudebníka, dramaturga, aktivního občana, otce a manžela. Zabývá se hraničními formami umění, vzájemným pronikáním umění a každodenního života, užitečností umění, zkoumáním umění jako nástroje a jeho reálného dopadu. Od roku 2001 je členem audio-vizuální skupiny I Love 69 Popgejů. Od roku 2007 intenzivně spolupracuje s polskými umělkyněmi a umělci, a to jak s vizuálními, tak s hudebními. Podílel se na nahrání několika hudebních alb. Odehrál kolem 300 koncertů převážně ve střední Evropě. Zabývá se také hudbou pro film a pro divadlo. Žije a pracuje v Ostravě.

Kurátorský kolektiv Společnosti Jindřicha Chalupeckého tvoří kurátorky Barbora Ciprová, Veronika Čechová, Tereza Jindrová a Karina Kottová. Společně kurátorsky zaštítily několik posledních ročníků Ceny Jindřicha Chalupeckého a od roku 2018 připravují mezinárodní skupinové tematické výstavy v rámci projektu Ostrovy: Možnosti soužití.

Spolupořadatel: PLATO Ostrava

Hlavní partneři: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy

Partneři: Státní fond kultury ČR, Magistrát města Brna, Městská část Praha 7, Trust for Mutual Understanding, Národní galerie Praha, Moravská galerie v Brně, Česká centra, Institut umění – Divadelní ústav, Centrum a nadace pro současné umění Praha, Residency Unlimited, MeetFactory, Fair Art, Biofilms

Mediální partneři: Art+Antiques, Artikl, Artyčok.tv, ArtMap, Artalk.cz, Radio Wave, A2, Flash Art, GoOut