Artalk.cz

Zemřel Jiří Ševčík

Ve věku 82 let zemřel Jiří Ševčík, přední teoretik a kurátor české výtvarné scény, jenž svými aktivitami ovlivnil několik generací a zasáhl do mnoha oborů. Do roku 2013 působil na Akademii výtvarných umění v Praze jako prorektor, pedagog, a především jako vedoucí Vědecko-výzkumného pracoviště AVU (VVP AVU), které v roce 1997 založil. Nebývalým způsobem se zasloužil o internacionalizaci českého umění po roce 1989. Po celý svůj život neúnavně rozvíjel teoretickou diskuzi o současném umění. Spolu se svou ženou, Janou Ševčíkovou, patří ke klíčovým osobnostem českého kurátorství. Za přínos k rozvoji české kultury v roce 2018 získali Cenu Ministerstva kultury.

Jana a Jiří Ševčíkovi. Foto: Archiv VVP AVU

Jiří Ševčík vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku, bohemistiku a historii. Po absolutoriu se stal redaktorem časopisu Architektura ČSSR a poté vědeckým pracovníkem na katedře teorie a historie architektury na Fakultě architektury ČVUT. Z této doby jsou důležité jeho kolektivní studie věnované severočeskému městu Most, v nichž rozvíjel dobové diskuze o koncepčních problémech nefunkčních panelových sídlišť či projekty o urbanistickém prostoru pražské čtvrti Vinohrad. Pod vlivem statí Roberta Venturiho a Charlese Jenckse, jejichž překlady inicioval, patřil k prvním propagátorům postmoderní architektury. Zároveň se však intenzivně zajímal i o další projevy soudobého progresivního umění, a to především o malířství tehdy nastupující generace. Do diskuzí přinášel nové podněty a v roce 1989 připravil s Janou Ševčíkovou průkopnickou výstavu Popis jednoho zápasu, jež poprvé v širším záběru představila díla postmoderně uvažujících tvůrců na české výtvarné scéně.

Již ve druhé polovině 80. let Jiří Ševčík spolu s Janou Ševčíkovou publikovali řadu statí zabývajících se postmodernou a dalšími soudobými teoretickými problémy, např. Loučení s modernismem. Čtyři úvahy o nové malbě, Aktuální tendence v české architektuře 70.–80. let, Postmodernismus bez pověr, ale s iluzí, Dostavba Staroměstské radnice v Praze, Mé drahé dvacáté století, co bych byl bez tebe? ad. Účastnili se mimo jiné neoficiálních setkání českých a slovenských architektů na Spišské kapitule a vůči stávajícímu systému architektonické praxe prosazovali progresivnější proud architektonické tvorby. Po roce 1989 se Jiří a Jana Ševčíkovi stali ústřední kurátorskou dvojicí, která ovlivňovala jak lokální, tak i mezinárodní diskurz aktuálního umění. Není zde prostor vyjmenovat všechny výstavy, jež v průběhu devadesátých a nultých let společně připravili, mezi ty nejdůležitější patří v českém kontextu To, co zbývá (Praha, 1993), Zkušební provoz (Praha, 1995), Snížený rozpočet (Praha, 1997), Vzdálené podobnosti: Něco lepšího než kosmetika (Praha, 1999), Forma následuje… risk (Praha, 2007), Ostrovy odporu: Mezi první a druhou moderností 1985–2012 (Praha, 2012), ze zahraničních můžeme jmenovat: Tschechische Malerei heute (Esslingen am Neckar, 1989), Beitrag zum Glück, Junge Kunst der 80er Jahre aus der Tschechoslowakei (Mnichov, 1990), Zweiter Ausgang / Second Exit (Cáchy, 1993) nebo Aspects/Positions. 50 Years of Art in Central Europe 1949–1999 (Budapešť, 2000). V průběhu 90. let díky svým osobním kontaktům se zahraničím uspořádali řadu důležitých výstav českých umělců v Německu, Rakousku nebo Francii. Rozsáhlá činnost manželů Ševčíkových je zachycena v knize sestavené Terezií Nekvindovou Jana Ševčíková – Jiří Ševčík. Texty (tranzit.cz – VVP AVU, Praha 2010).

Jiří Ševčík s Jitkou Válovou při instalaci výstavy, Cheb 1983. Archiv VVP AVU

V roce 1990 Jiří Ševčík nastoupil jako hlavní kurátor Galerie hlavního města Prahy a zároveň intenzivně spolupracoval s jednou z prvních soukromých galerijních institucí Galerií MXM. Ta kolem sebe soustředila okruh exkluzivních uměleckých osobností (Karel Malich, Zorka Ságlová, Jiří Kovanda, Jiří David, Milena Dopitová, Petr Písařík, ad.), které Jiří a Jana Ševčíkovi prezentovali i na dalších výstavách doma i v zahraničí. Ševčíkův zájem o nejaktuálnější projevy soudobého umění se mísil s pocitem dluhu vůči starším generacím.

Po krátkém angažmá v Národní galerii, kdy v letech 1993–1995 působil jako ředitel Sbírky moderního umění, nastoupil Jiří Ševčík v roce 1995 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde také v roce 1997 založil VVP AVU, jehož prvním výzkumným projektem byla příprava antologie programových textů českého umění druhé poloviny 20. století. Publikace České umění 1938–1989 / programy / kritické texty / dokumenty, vydaná v roce 2001, se stala významným příspěvkem k rekonstrukci českých dějin umění poválečného období. Následovaly další antologie České umění 1980–2010. Texty a dokumenty (2011) a Česká a slovenská architektura 1971–2011. Texty, rozhovory a dokumenty (2013). Vedle této činnosti Jiří Ševčík na VVP AVU inicioval vznik obrazového archivu, do něhož zásadním způsobem přispěl fotodokumentací navštívených výstav, ale i databáze i-datum, jež mapovala vybrané osobnosti tehdejší scény v online prostoru (následně tuto iniciativu převzal Artlist). Na VVP AVU byl též pod vedením Jiřího Ševčíka v roce 2007 založen odborný časopis Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, dodnes jediné recenzované periodikum zaměřené na současné umění. VVP AVU se během patnácti let, kdy ho Jiří Ševčík vedl, stalo mnohovrstevnatým centrem výzkumu a významných archivem současného umění, ale i důležitou publikační platformou. Vedle této činnosti se však Jiří Ševčík podílel i na řadě dalších aktivit. Od roku 2003 působil jako kurátor Galerie Rakouského kulturního centra v Praze, byl důležitým poradcem iniciativy tranzit.org, podílel se na vzniku unikátní sbírky Kontakt středoevropského umění (Erste Bank Group), působil v mezinárodní porotě Essl Award ad. V roce 2007 byl vyznamenán Rakouským čestným křížem pro vědu a umění. V roce 2015 bylo Janě a Jiřímu Ševčíkovým uděleno ocenění Spolku Skutek za přínos české scéně Grand Prix.

Jiří Ševčík a Pavlína Morganová na akci „Ray Bradbury Once said… Odpoledne s manžely Ševčíkovými a jejich hosty“, 20. 3. 2018. Foto: Radek Dětinský, AVU

S Jiřím Ševčíkem odešla významná osobnost české výtvarné kultury, která nejdříve propojovala českou a slovenskou scénu, následně českou a mezinárodní scénu a v neposlední řadě nejmladší uměleckou generaci s těmi předchozími. Není možné nevzpomenout na společné chvíle intenzivních diskuzí, které provázely přípravy a zrod všech týmových projektů VVP AVU. Doprovázela je vždy výjimečně kolegiální atmosféra a radost ze společné práce, díky osobě Jiřího Ševčíka v nich byl vždy prostor také pro aktuální témata současného umění, ale i lidskost a humor. Ševčíkův vášnivý zájem o vše nové, progresivní a zároveň problematické, jež je teprve nutné prozkoumat a pochopit, byl a bude i nadále inspirací pro nás, kteří jsme ho osobně znali, i pro ty, kteří jeho aktivity mohou nahlédnout skrze mimořádný soubor publikovaných textů a realizovaných kurátorských projektů.

Komentáře

    • Tim Gilman-Sevcik

    Pohreb se kona patek 8.4 v 12 hodin- Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech

    • Imro Vaško

    V roku 2000 bol Jiři Ševčík spolukurátorom obnoveného spolukurátorovaného česko-slovenského pavilónu na 7. medzinárodnom bienále architektúry v Benátkach (Wall-Paper Dispositive Ševčík-Vaško-Zervan, spolupráca Bělohradský, Marcelli)

    • Milena Kalinovska

    Hluboce citim s Janou a celou rodinou. Jiri byl neopakovatelnou osobnosti. Jeho zajem o umeni spolecne s jeho znalostmi, emergii, a pratelskym postojem k umelcum zaslouzi obrovsky obdiv a oslavu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *