Muzea jsou bezpečnější než jiné vnitřní prostory

Stávající pandemie covidu-19 nutí muzea po celém světě zůstat i nadále uzavřená. V USA dochází například k postupnému rozvolňování a otevírání nákupních center, restaurací nebo kadeřnictví, ale řada amerických muzeí zůstává i nadále zavřená a čelí velkým propadům tržeb. Studie berlínských vědců z technologického institutu v Berlíně však ukázala, že riziko přenosu covidu-19 je v muzeích a divadlech za předpokladu dodržování ochranných opatření bezpečnější, než se předpokládalo.

Graf zobrazující šíření viru covidu-19 v jednotlivých uzavřených prostorách. Zdroj: Technische Universität, Berlin

Tým německých výzkumníků na Technische Universität v Berlíně ve spolupráci s Robert Koch-Institutem a Fakultní nemocnicí v Charité provedl srovnávací hodnocení vnitřního prostředí a snažil se posoudit riziko infekce prostřednictvím aerosolových částic. Analýza vytvořená pod vedením Martina Kriegela a Anne Hartmann zohlednila průměrnou délku pobytu v daném prostoru, kvalitu proudění vzduchu, druh činnosti prováděný v prostoru a dávku aerosolových částic vdechovaných lidmi v místnosti. Každé prostředí dostalo R-hodnotu, která udává počet lidí, které může jeden přenašeč covidu-19 v průměru nakazit. Ze studie vyplývá, že nejrizikovějšími místy nákazy jsou školy a otevřené kancelářské prostory, ve kterých se lidé pohybují bez ochrany nosu a úst (R = 11,5). Jako nejbezpečnější místa pak ve výzkumu vyšla divadla a muzea se sníženou kapacitou na 30 %, kde se lidé pohybují s rouškou (R = 0,5).

Články v The New York Times i Hyperalergic přibližují současnou situaci v Los Angeles, kde jsou muzea zavřená téměř rok. Zatímco řada amerických institucí již částečně otevřela, Los Angeles stále čelí vysokým počtům nakažených a raději nechává místní muzea zavřená. „Je frustrující vidět přeplněná nákupní centra, obchodní prostory a letiště, když jsou muzea zcela uzavřena a mnoho z nich se za posledních deset měsíců vůbec neotevřelo,“ uvedla Celeste DeWald, výkonná ředitelna Kalifornské asociace muzeí. A dále dodává, že současná situace má na místní instituce drtivý dopad. Celkové odhadované ztráty výnosů za rok 2020 se podle asociace muzeí pohybují okolo 5 miliard dolarů. V prohlášení zaslaném e-mailem z kanceláře guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma se mimo jiné uvádí, že: „(…) muzea mají sice zásadní význam pro strukturu naší společnosti, ale zůstávají vysoce rizikovým prostředím v nákaze virem.“ Nové poznatky německých vědců však tento úsudek vyvrací a ukazují, že jsou bezpečnější než otevřená nákupní centra.

Studie by mohla pomoci kulturním institucím v jednání s místní vládou a podpořit dřívější rozvolnění opatření. Článek v The Art Newspaper přibližuje situaci ve Velké Británii a reakce představitelů kulturních institucí, které se podle britského čtyřstupňového plánu mají otevřít až ve třetím stupni, tedy nejdříve od 17. května. Provozní ředitelka London Transport Museum Elizabeth McKay na svém Twitterovém účtu uvedla: „Stále nechápu logiku, že si mohu od 12. dubna nechat ostříhat vlasy a zajít do posilovny, ale abych mohla jít do muzea, musím počkat do 17. května.“ Dřívějšího otevření se dočkají jen venkovní kulturní prostory, jako jsou sochařské parky. Například zahrada Henryho Moora v Hertfordshire bude otevřena od 31. března. Zatímco u britských institucí je alespoň známý předběžný horizont otevření, ředitelka galerie Common Guild v Glasgow Katrini Brown uvádí, že skotská vláda v dosavadním plánu rozvolnění omezení kulturní instituce ani neuvedla. V České republice, která se řídí protiepidemickým systémem PES, se muzejní a galerijní instituce mohou otevřít až ve třetím stupni, a to na 25 % své běžné kapacity. Naposledy se tak stalo na patnáct dní v prosinci minulého roku. Vzhledem k současnému zpřísnění stávajících opatření však vyhlídky na brzké otevření nevypadají slibně. Zůstává tedy otázkou, zda bude mít studie německých vědců vliv na rozhodování vlád o dřívějším otevření divadel, muzeí nebo galerií.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.