Artalk.cz

TOP svět 21. 12. 2020 – 3. 1. 2021

Z vedení slovinského muzea Moderna galerija byla odvolána Zdenka Badovinac – Americký kongres schválil výstavbu nových Smithsonových muzeí ve Washingtonu zaměřených na historii žen a Latinoameričanů – V závěru roku zemřela významná historička umění Barbara Rose a představitel moderní švýcarské architektury Luigi Snozzi – Z bostonského Park Square byla odstraněna socha Lincolna s klečícím zotročeným mužem – Jaké velké výstavy a nová muzea nás podle časopisu The Artnewspaper čekají v roce 2021?

1/ Z vedení slovinského muzea Moderna galerija byla odvolána Zdenka Badovinac

Zdenka Badovinac. Zdroj: wikimedia commons/Valerij Ledenev

Z pozice ředitelky muzea Moderna galerija v Lublani byla v listopadu odvolána Zdenka Badovinac, která instituci vedla od roku 1993. Odvolání, které iniciovala nová pravicová vláda ustanovená v březnu, vešlo v platnost 24. prosince. Spolu s Badovinac čelil odvolání i dlouholetý ředitel Muzea architektury a designu v Lublani Matevž Čelik. Zdenka Badovinac je mezinárodně uznávanou kurátorkou, v minulosti byla několikrát komisařkou slovinského pavilonu na Benátském bienále (1993–1997, 2005) nebo komisařkou Bienále v São Paulo v roce 2002. Badovinac stála za zrodem první institucionální sbírky poválečného avantgardního východoevropského umění a za přehlídkami jako Body and the East: From the 1960 to the Present (1998), která byla představena i v newyorské Exit Art nebo 2000+ Arteast Collection: The Art of Eastern Europe in Dialogue with the West z roku 2002. Umělecká obec již v listopadu iniciovala sepsání otevřeného dopisu současnému ministru kultury Vaskovi Simonitimu, který má více než tisíc podpisů. Dopis upozorňuje na snahy vlády omezit svobodu, autonomii a profesionalitu slovinské kultury, která je už tak výrazně zasažena dopady pandemie covidu-19. Badovinac v rozhovoru pro časopis Apollo označila své odvolání jako „absolutně politické“, přičemž vláda se podle ní zaměřuje na současnou uměleckou komunitu, kterou vnímá jako hrozbu pro její společenskou kritiku. Slovinská vláda v tiskové zprávě ze 13. prosince popřela, že se jedná o politicky motivované propuštění, prý jde o standardní střídání vedení v uměleckých institucích, které se za dobu Slovinské svobodné historie zatím moc nedělo.

2/ Americký kongres schválil výstavbu nových Smithsonových muzeí ve Washingtonu zaměřených na historii žen a Latinoameričanů

The National Mall ve Washingtonu D. C., kde by měla v budoucnu muzea stát. Zdroj: wikimedia commons/Matti Blume

V rámci jednání Kongresu USA o rozpočtu v závěru minulého roku odhlasovaly obě komory vybudování dvojice nových muzeí – jedno zaměřené na historii žen a druhé na latinskoamerickou historii a kulturu, která budou fungovat pod Smithsonian Institution. Jednání přitom doprovázely i negativní hlasy. Senátor Mike Lee nazval nová muzea jako „rozdělující prvek“ a nabádal představovat historii žen a obyvatel Latinské Ameriky v mezích již existujících muzeí Smithsonian. Projekt naproti tomu podpořil senátor Bob Menendez: „Tímto hlasováním budou mít konečně Latinoameričané a Latinoameričanky napříč celou zemí zaznamenané své příběhy a boje potvrzené Kongresem Spojených států.“ Podobně se radovala i členka sněmovny reprezentantů Carolyn B. Maloney, která vedla snahy o zřízení muzea zaměřeného na historii žen. „Příliš dlouho byly příběhy žen vynechány z vyprávění historie našeho národa, ale tímto hlasováním to začneme napravovat,“ uvedla ve svém prohlášení. Očekává se, že muzea budou postavena na The National Mall nebo v jeho sousedství. Snahy vytvořit muzeum obyvatel Latinské Ameriky trvají již téměř dvacet let, o něco kratší dobu pak snaha vybudovat muzeum mapující historii žen, přesto samotné realizace mohou trvat ještě další desetiletí, než Kongres vyčlení částku na jejich stavbu a vybudování sbírek.

3/ V závěru roku zemřela významná historička umění Barbara Rose a představitel moderní švýcarské architektury Luigi Snozzi

Barbara Rose na snímku s umělcem Larrym Poonsem / Luigi Snozzi. Zdroje: wikimedia commons / koláž Petra Lexová

Během vánočních svátků odešla dvojice výrazných osobností světa umění a architektury – americká historička umění a výtvarná kritička Barbara Rose (1936–2020) a švýcarský architekt Luigi Snozzi (1932–2020).

Barbara Rose zemřela v pátek 25. prosince na rakovinu. Odešla tak výrazná osobnost americké umělecké kritiky a teorie, která svými pronikavými texty pomohla definovat hlavní umělecké směry amerického umění druhé poloviny 20. století. Studovala na Columbia University u Mayera Schapira a Rudolfa Wittkowera a díky Fulbrightovu stipendiu navštívila španělskou Pamplonu, která podnítila její hlubší zájem o španělské umění. Vedle toho věnovala pozornost soudobému americkému umění. V roce 1965 vydala významný esej v Art in America s názvem ABC Art, který napomohl k teoretickému vymezení minimalismu. Sama se pohybovala v blízkém okruhu minimalistických umělců. V roce 1961 se provdala za Franka Stellu a za svědka jim šel teoretik Michael Fried. Rose dlouhá léta přispívala do publikací jako Art InternationalArt in AmericaVoguePartisan ReviewNew York Magazine nebo Artforum. Věrně bránila médium malby proti označení zastaralosti, zajímala se o otázku žen-umělkyň (napsala například monografii opomíjené Helen Frankenthal) i o vztah umění a politiky. Podle její knihy American Art Since 1900 (1967) jsou často demonstrovány dějiny moderního amerického umění. Známá je rovněž svými rozhovory s umělci, které pravidelně navštěvovala v jejich ateliérech.

Luigi Snozzi zemřel 29. prosince na komplikace spojené s covidem-19. Byl jedním z průkopníků moderní švýcarské architektury v oblasti Ticina (jih Švýcarska u hranice s Itálií). Na architektonickou scénu vstoupil v závěru 50. let., kdy se svým přítelem z ETH Liviem Vacchinim otevřel v Locarnu společnou kancelář. Pro Snozziho stavby je charakteristická úcta k danému místu a jeho historii, používání pohledového betonu a čistých linií. Přesto jeho architektuře nechybí silný výraz. Proslavil se především dlouholetou a systematickou proměnou malého švýcarského města Monte Carasso. Za podpory místního starosty Flavia Guidittiho během 30 let Snozzi vybudoval z roztříštěného města architektonicky a urbanisticky promyšlený celek.

4/ Z bostonského Park Square byla odstraněna socha Lincolna s klečícím zotročeným mužem

Thomas Ball, socha Emancipace na Park Square, Boston, odhalena 1877. Zdroj: Digital Commonwelth/Boston Pictorial Archive

V reakci na petici umělce Toryho Bullocka, kterou podepsalo více než dvanáct tisíc občanů, se městská rada v Bostonu rozhodla odstranit diskutovaný pomník Emancipation Group od sochaře Thomase Balla, který stál v bostonském Park Square od roku 1879. Původní socha Freedmen’s Memorial z roku 1976, ze které památník vychází, dosud stojí v Lincolnově parku ve Washingtonu D. C. a její odstranění zůstává předmětem debat. Bronzová socha, která má oslavovat emancipaci zotročených Američanů po skončení občanské války, zobrazuje spoře oděného bývalého otroka s rozbitými okovy, nad kterým stojí oblečený Abraham Lincoln. Vzhledem ke květnovému zabití George Floyda policií a následnému vzestupu hnutí Black Lives Matter je podle Bullocka nutné na sochu pohlížet z nové perspektivy. Jak napsal v petici: „Sledoval jsem tohoto muže na kolenou od dětství. Má představovat svobodu, ale přesto nás zobrazuje stále pod nadvládou někoho jiného.“ Bostonská umělecká komise hlasovala pro odstranění sochy, kterou městu daroval politik Moses Kimball, zakladatel Bostonského muzea. Předseda komise Mark Pasnik uvedl, že socha bude nahrazena novými díly a plánované jsou rovněž diskuze nad kulturními symboly ve veřejném prostoru. „Rozhodnutí o odstranění sochy uznává její roli při zachování škodlivých předsudků vůči Afroameričanům při utváření národního boje za svobodu,“ uvedla mluvčí bostonského starosty Marty Walsh.

5/ Jaké velké výstavy a nová muzea nás podle časopisu The Artnewspaper čekají v roce 2021? 

Jednou z plánovaných výstav je i monografická přehlídka díla Yayoi Kusamy v Berlíně. Zde pohled do expozice HAM art company 2016. Zdroj: wikimedia commons/Helsinki Art Museum

Bude pro muzejní a galerijní instituce rok 2021 pozitivnější než ten předchozí? Podle časopisu The Artnewspaper loňská hluboká krize v kultuře instituce nezastrašila a můžeme se těšit na ambiciózní projekty. Ohlášeny jsou velké výstavy Johannese Vermeera a Albrechta Dürera, monografické výstavy Yayoi Kusamy či Jaspera Johnse i rozsáhlé průzkumy o otroctví, Íránu i nové zhodnocení osobnosti císaře Nera. Rijksmuseum v Amsterodamu představí od 12. února výstavu Slavery, která potrvá do května. Jádrem expozice bude „životní příběh deseti jednotlivců – zotročených otroků, jejich vlastníků i těch, kteří se vzepřeli systému,“ uvádí The Artnewspaper. Victoria and Albert Museum 13. února chystá otevření výstavy Epic Iran trvající do srpna. Výstava má mapovat 5 000 let íránské kultury a umění prostřednictvím 350 sbírkových předmětů. Původně byla plánovaná již v minulém roce a posunuta vlivem pandemie. Přehlídka má prozkoumat starodávnou perskou říši, Sassanidovu vládu a zoroastrismus, následný vznik a založení islámu i královskou dynastii Qajar. Závěrečná část bude věnovaná současným íránským umělcům a umělkyním, jako jsou Parviz Tanavoli, Monir Farmanfarmaian nebo Shirin Neshat. The National Gallery v Londýně a následně v redukované verzi Museum Suermondt-Ludwig v Cáchách přinese od dubna do června a následně od července do října velkou výstavu Albrechta Dürera Dürer’s Journeys: Travels of a Renaissance Artist. Představena budou jak díla, která Dürer vytvořil v zahraničí, tak jeho náčrty z cest. Drážďanská Gemäldegalerie Alte Meister chystá od 19. března výstavu Vermeer: On Reflection, která potrvá do června. Přinese i nové zhodnocení obrazu Dívka čte dopis u otevřeného okna (okolo 1659), který v minulých letech prošel restaurátorskými zásahy, jež odhalily 250 let skrytý motiv amora. Plánovaná je také řada retrospektivních výstav – Sophie Taeuber-Arp: Living abstraction v Kunstmuseum Basel, Yayoi Kusama: A Retrospektive v Gropius Bau v Berlíně, Georgia O’Keeffe v Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu nebo dosud největší retrospektiva Jasper Jones: Mind/Mirror, která se uskuteční souběžně ve Philadelphia Museum of Art a Whitney Museum of American Art v New Yorku. Velký výstavní projekt chystá i pařížské Musée Jacquemart-André, který vystaví díla Sandra Botticelliho pod prostým názvem Botticelli. O nové zhodnocení historické osobnosti císaře Nera se pokusí výstava Nero v The British Museum v Londýně (více zde). V minulém roce v souvislosti s vládními omezeními utrpěla i pravidelná bienále, která byla posunuta nebo zrušena. Od září do prosince se příští rok uskuteční 34. ročník Bienále v São Paulu, Prospect.5: Yesterday You Said Tomorrow nebo 11. Liverpoolského bienále. Otevřít by měla i nová muzea jako Frick Madison v New Yorku, Grand Egyptian Museum v Gíze, muzeum Munch v Oslu nebo M+ v Hongkongu.