Artalk.cz

TOP svět 26. 10. – 1. 1. 2020

S druhou vlnou pandemie se opět zavírají muzea v Německu, Francii i BelgiiAktivista Mwazulu Diyabanza byl zatčen poté, co se pokusil odnést umělecký předmět z Louvru – Ghana jmenovala komisi, jež sestaví plán na výstavbu nových muzeí a bude vyhledávat předměty uloupené během kolonialismuPolské umělecké instituce a osobnosti se přidávají k protestům proti zákazu potratů

1/ S druhou vlnou pandemie se opět zavírají muzea v Německu, Francii i Belgii

Návštěvníkům se uzavře i Musée d’Orsay v Paříži. Zdroj: Wikimedia Commons, DXR

Minulý týden ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron a německá spolková kancléřka Angela Merkel oznámili ve svých zemích novou vlnu zpřísnění koronavirových opatření. Jen o víkendu ve Francii přesáhl počet nakažených 50 000. V Německu bylo minulou středu potvrzeno rekordních 15 000 nových případů a plánovaná omezení vstoupila v platnost 2. listopadu. Jak uvádí článek na ARTnews, částečná uzavření plánovaná na čtyři týdny se týkají především veřejných míst, jako jsou restaurace, bary nebo kina, a uzavření muzejních institucí přímo nenařizují. Velké instituce jako Musée d’Orsay či Louvre v Paříži ale na Twitteru ohlásily své zavření. Komerční umělecké galerie, které jsou klasifikovány jako maloobchodní subjekty, i nadále zůstávají otevřené s omezenou kapacitou návštěvníků. V Německu závisí rozhodnutí o zavření kulturních institucí na jednotlivých spolkových zemích. Například ve spolkové zemi Bádensko-Wüttembersko jsou muzea zavřená. Oproti tomu jiné spolkové země obávající se velkých finančních ztrát zatím k plošným omezením v kulturním sektoru nepřistoupily. Francie a Německo, podobně jako Česká republika, nejsou jediné země, které v minulých měsících čelily rychlému nárůstu nemocných a s tím souvisejícím zpřísňováním omezení. Rovněž v Belgii, kde počet nakažených covidem-19 rychle stoupá, požádal belgický kabinet muzea a veřejné galerie, aby zavřely do 19. listopadu. Tisková mluvčí BOZAR (Centra pro výtvarné umění v Bruselu) uvedla pro Artnetnews, že instituce, která měla zavřeno již během první vlny od března do května, s touto možností počítala jako s jedním z možných scénářů a je na situaci připravena. Muzeum nedávno zahájilo podzimní výstavní program zahrnující přehlídku belgického malíře Philippa Vandenberga a obsah doprovodného programu nyní přesouvá do online prostředí na BOZAR@HOME. „Samozřejmě jsme doufali, že doba zavírání kulturních institucí z jara se již nevrátí, ale plně respektujeme důvody, které vedly vládu k těmto opatřením,“ dodává tisková mluvčí instituce. Ve Španělsku nebo Itálii, kde byla v minulém týdnu také zpřísněna opatření, zůstávají muzea a galerie nadále otevřena ze strachu před další finanční ztrátou.

2/ Aktivista Mwazulu Diyabanza byl zatčen poté, co se pokusil odnést umělecký předmět z Louvru

Pohled do expozice afrického umění v Musée du quai Branly – Jacques Chirac v Paříži. Zdroj: Andreas Praefcke, Wikimedia Commons

Aktivista Mwazulu Diyabanza původem z Konga čelí obvinění z krádeže sochy z francouzského muzea Louvre. K incidentu došlo 22. října a dokumentuje jej video uveřejněné na Twitteru natočené Diyabanzovým společníkem. Aktivista, který zde odjímá sochu z jejího podstavce, ve videu tvrdí, že si do muzea přišel pro „majetek ukradený Africe“ v době koloniální éry. Diyabanza byl po incidentu zadržen policií a v současné době prozatímně propuštěn. Obvinění z pokusu o krádež bude projednávat soud 3. prosince. Zástupce Louvru uvedl pro server ARTnews, že objektem incidentu byla socha z 18. století z ostrova Flores u pobřeží Indonésie, která byla následně svěřena na prozkoumání restaurátorům. Diyabanza podobným obviněním čelil již v minulosti. V červnu tohoto roku vedl skupinu pěti aktivistů (členů skupiny Les Marrons Unis Dignes et Courageux) protestující v Musée du quai Branly – Jacques Chirac v Paříži zaměřeném na mimoevropské umění a vlastnící okolo 70. tisíc předmětů ze subsaharské Afriky. Akce byla rovněž zachycena na online dostupném videu. Po tomto incidentu byl aktivista rovněž zadržen policií, obviněn z pokusu o krádež a na začátku října zaplatil pokutu 2000 euro. Mwazulu Diyabanza žije ve Francii již dvacet let a hlásí se k panafrickému hnutí, které požaduje po francouzské vládě, aby navrátila umělecké artefakty odvezené z někdejších afrických kolonií. Protestní akce v minulosti pořádal i v Musée des Arts africains, océaniens et amérindiens v Marseille nebo v nizozemském Afrika Museum in Berg en Dal. Francie je přitom jednou z evropských zemí, která iniciovala debatu o vrácení uměleckých předmětů z období koloniální nadvlády do zemí jejich původu a aktivně na vládní úrovni jejich navrácení projednává. (více zde)

3/ Ghana jmenovala komisi, jež sestaví plán na výstavbu nových muzeí a bude vyhledávat předměty uloupené během kolonialismu

Jedna z členek komise, spisovatelka a historička umění Nana Oforiatta Ayim. Zdroj: Thomson Armah, Wikimedia Commons

Ghana jmenovala třináctičlennou komisi odborníků, která má být poradním hlasem vlády v otázce směřování výstavby nových muzeí a při navrácení uměleckých děl uloupených během kolonialismu. V čele Prezidentského výboru pro muzea a památky řízeném Akademickým institutem umění a vědění v Akkře stane Edward Ayensu, bývalý vedoucí vědecký pracovník Smithsonianova národního přírodovědeckého muzea ve Washingtonu, D.C. Komisi tvoří odborníci z různých oborů, jako je architektura, archeologie, historie umění, pedagogika, ekonomie a právo. Součástí týmu je i spisovatelka a historička umění Nana Oforiatta Ayim, kurátorka prvního ghanského pavilonu na Bienále v Benátkách v roce 2019. Komise si klade za cíl přinést „radikálně nové způsoby prezentace kulturního dědictví Ghany se snahou zapojení místních komunit“. Na závěr roku 2020 připravuje zprávu o historii a současném fungování Rady pro muzea a památky Ghany, založené v roce 1957. Správní rada je odpovědná za muzea po celé zemi, včetně Národního muzea v Akkře a míst ghanských pamětihodností zapsaných na seznam světových památek UNESCO, mezi kterými je například deset tradičních staveb království Asante nedaleko Kumasi nebo skupina 28 pobřežních pevností a hradů tvořících dříve důležitou stezku se zlatem a později figurující v transatlantickém obchodu s otroky. Zpráva by měla obsahovat i plán na výstavbu nových muzeí určených pro navrácené předměty odvezené v době koloniální nadvlády evropských zemí v regionu. Zohledňuje jak podmínky zadání architektonického projektu, tak edukační i finanční fungování nových institucí. Cílem komise je rovněž vyhledávat ghanské umělecké předměty v evropských muzejních sbírkách. Ghanský prezident Nana Akofu-Addo uvedl ve svém prohlášení, že „silné muzejní zázemí může pomoci lidem v zemi reflektovat, kdo jsou, odkud pochází a jak se mohou posunout vpřed a propojit se zbytkem světa“.

4/ Polské umělecké instituce a osobnosti se přidávají k protestům proti zákazu potratů

Performance polské umělkyně Zorky Wollny. Zdroj: Facebookové stánky Zorky Wollny

K masovým demonstracím probíhajícím již téměř dva týdny po celém Polsku proti zpřísnění potratového zákona se přidávají i polské umělecké instituce a osobnosti. Svou podporu vyjádřila i Mezinárodní asociace kritiků umění AICA. „Jako dceřiná organizace mezinárodního sdružení přidruženého k UNESCO věnujeme zvláštní pozornost politice založené na rovnosti a inkluzivních ideálech. Z tohoto důvodu vyjadřujeme svůj nesouhlas s kroky polské vlády, které podporují sociální nepokoje a prohlubují rozdíly mezi občany. […] Pouze plně demokratický, sekulární stát, který ctí práva menšin, zásady rovnosti a je bezpečný pro všechny, může respektovat lidská práva a nabízet dobré podmínky pro plný rozvoj jednotlivců.“ (více zde) Svou podporu výrobou transparentů nabídlo i Muzeum moderního umění ve Varšavě (Muzeum Sztuki Nowoczesnej w Warszawie) a podporu vyjádřila i Městská galerie ve Vratislavi (BWA Wroclaw). K uměleckým institucím se přidala i řada polských umělců a osobností, jako například Marcin Maciejowski, Zbiok Czajkowski nebo Zorka Wollny. Protesty proti zpřísňování potratového zákona, který patří k nejstriktnějším v Evropě, se konaly i v minulosti, ale nikdy v takovém měřítku. Podle zákona z roku 1993 bylo možné ukončit těhotenství pouze v případě vážného poškození plodu. Během minulých pěti let, kdy je u vlády strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, snahy o zrušení i této výjimky pravidelně vyvolávají vlnu nevole. V současnosti zpřísnění zákona rozhodl ústavní soud. Většinu členů soudu přitom nominovala vládní a kritizovaná PiS. Podle představitelů strany dosavadní předpisy porušovaly ústavní zásady lidské důstojnosti a ochrany lidského života. Jak uvedla poslankyně Maria Kurowská: „Člověk nemůže zabít dítě proto, že je nemocné.“ Bouřlivé protesty po celé zemi, ke kterým se vedle protestujících žen přidávají i protestující napříč celým společenským spektrem, znesnadňuje zhoršující se epidemická situace. Jak uvedl server Aktuálně.cz s odkazem na polského novináře Aleksandera Kaczorowskiho: „Rozhodnutí ústavního soudu bylo dobře naplánované. Se zhoršující se situací se budou muset zpřísnit restriktivní opatření, což nakonec povede k úplnému zákazu shromažďování a demonstrací.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *