TOP svět 5.–11. 10. 2020

Holandsko bude vracet umělecké předměty do míst jejich původu – Humboldtovo fórum, největší evropský kulturní komplex, zveřejnilo detaily svého otevření v prosinci – Archeologové představili aboridžinské kresby vyobrazující úzký vztah mezi člověkem a zvířaty – Promění pandemie architekturu muzejních institucí?

1/ Holandsko bude vracet umělecké předměty do míst jejich původu

Rijksmuseum v Amsterodamu. Zdroj: Marco Almbauer / Wikimedia Commons

Nová zpráva doporučuje, aby Nizozemsko bezpodmínečně vrátilo umělecké předměty získané v době kolonialismu do zemí jejich původu. Zpráva byla zadána ministerstvem kultury a připravena nizozemskou skupinou odborníků vedenou právničkou a aktivistkou za lidská práva Lilian Goncalves-Ho Kang You. Dokument vyjmenovává kroky, které by vláda měla učinit k uzákonění restitucí a doporučuje navrácení předmětů namísto dlouhodobých zápůjček, jako je tomu v jiných sbírkových institucích například ve Velké Británii. Zpráva, která byla uveřejněna minulou středu, uvádí, že „nizozemský národ by měl uznat nespravedlnost, ke které došlo na bývalých nizozemských koloniích, když zde byly odvezeny místní kulturní objekty proti vůli místního obyvatelstva“. Nizozemsko mělo své kolonie po celém světě od 17. do poloviny 20. století a mnoho přivezených předmětů se dnes nachází v regionálních muzeích po celé zemi. Podle výzkumného týmu se jedná o stovky tisíc děl, včetně 70karátového diamantu, který kdysi patřil sultánu Banjarmasinovi v Indonésii a v současné době je vystavený v Rijksmuseu v Amsterodamu. Ředitelé Rijskmusea a Tropenmusea, významné etnografické instituce v Amsterodamu, prohlášení uvedená ve zprávě podporují. Taco Dibbits, ředitel Rijskmusea, uvedl pro britský The Guardian, že „podporuje konstruktivní dialog se zeměmi původu uměleckých předmětů a že muzeum zintenzivní mezinárodní spolupráci“. O konkrétním nároku zemí by měl do budoucna rozhodovat nezávislý poradní výbor podřízený Ministerstvu kultury. Konečné rozhodnutí bude následně záviset na rozhodnutí nizozemské vlády. Komise rovněž doporučila zřídit ústřední kontaktní místo pro ostatní země a databázi, která by jim usnadnila orientaci v nizozemských sbírkách. Vláda by na danou zprávu měla reagovat počátkem roku 2021. Téma koloniálních restitucí je aktuální ve většině bývalých evropských velmocí vlastnících kolonie, jako byla Velká Británie, Francie nebo Německo. V minulém roce připravilo 16 spolkových zemí v Německu podobnou zprávu jako ta, která vnikla v Holandsku (více zde). V minulém týdnu se rovněž konalo hlasování francouzského národního shromáždění o navrácení 27 objektů z Beninu a Senegalu, které slíbil prezident Macron navrátit zemím jejich původu, a návrh prošel prvním kolem hlasování parlamentu (více zde). Minulý týden rovněž začala vyjednávání mezi britským Victoria & Albert Museum a ambasádou v Etiopii o navrácení etiopského pokladu představujícího zlatou korunu a královský svatební oděv, který je nyní ve sbírkách muzea. Zástupce ředitele Tim Reeve uvedl pro The Guardian, že snahou V&A je postupně dekolonizovat své sbírky. „Není sporu, že dané předměty byly získány neprávem. Určení provenience děl je nyní velké výzkumné téma pro jednotlivá muzea. Je třeba investovat do výzkumu, odkud se daná díla do muzejních sbírek dostala, a naučit se o těchto objektech vyprávět ucelenější a upřímnější příběh,“ dodává Reeve.

 2/ Humboldtovo fórum, největší evropský kulturní komplex, zveřejnilo detaily svého otevření v prosinci

Humboldtovo fórum v Berlíně. Zdroj: Facebooková stránka Humboldt Forum

Dlouhodobě očekávané otevření Humboldtova fóra v Berlíně se bude konat 17. prosince 2020. Fórum, umístěné v nově zrekonstruovaném královském paláci v centru Berlína, otevře své sbírky ve třech fázích. Hlavní výstavní patro bude možné navštívit již letos, zbývající v průběhu roku 2021. Zahájení se uskuteční více než rok po očekávané inauguraci v roce 2019, kdy zpoždění způsobila řada nepříznivých faktorů – zpožděné stavební práce, požár části stavby i diskuse nad koloniální minulostí části sbírky. Situaci navíc komplikuje současná pandemická situace. V rámci plánovaného otevření instituce bude z kraje příštího roku představena expozice pro děti spolu se dvěma přehlídkami tematizujícími otázku životního prostředí a města Berlína. V květnu by měla začít výstava zaměřená na obchod se slonovinou. V západním křídle Humboldtova fóra se bude nacházet Etnologické muzeum a Muzeum asijského umění spravující okolo 20 000 sbírkových předmětů. Otevření východního křídla budovy je plánované až na konec příštího roku. Fórum, které ve svém jménu nese jména slavných německých myslitelů a objevitelů devatenáctého století bratrů Alexandra a Wilhelma von Humboldt, by se do budoucna mělo stát rozsáhlým živým centem umění a poznání, které doplní kavárny, obchody a restaurace. V rámci doprovodného programu jsou vedle výstav plánované akce, debaty a přednášky, které by návštěvníkům měly lépe představit nejen sbírky muzea, ale i často komplikovanou koloniální minulost.

3/ Archeologové představili aboridžinské kresby vyobrazující úzký vztah mezi člověkem a zvířaty

Velké lidské postavy Maliwawa. Foto: Paul Tacon

Tým archeologů pod vedením Paula Tacona dvanáct let zkoumal nástěnné skalní kresby v Austrálii a v nejnovější studii pro časopis Australian Archeology popsal styl australského nástěnného umění zvaný Maliwawa Figures (pojmenovaný podle místa nálezu), který znázorňuje úzký vztah mezi vyobrazením lidí a zvířat. „Narazili jsme na několik obrazů, které se nepodobají ničemu, co jsme viděli dříve,“ uvedl pro BBC Paul Tacon, který je laureátem Australian Research Council a předsedou výzkumu skalního umění na Griffith University. Článek popisuje zhruba 572 Maliwawaských postav jako chybějící část mozaiky v historii domorodého umění klenoucí se mezi velkými naturalistickými zvířaty charakteristickými pro období staré 12 tisíc let a postavami vzniklými před 4 tisíci lety. Starověká umělecká díla jsou stará zhruba od 6 tisíc do 9 400 let a byla objevena na 87 místech v 80 mil dlouhém úseku severní Austrálie Arnhem Land. „Vztah mezi zvířetem a člověkem se zdá být ústředním bodem tohoto zobrazivého stylu,“ uvádí Tacon ve studii. Lov se jako výtvarný motiv objevuje pouze jednou. „Autoři daných kreseb jasně komunikují hlavní aspekty své kultury, ve které má zvíře důležitou roli, stejně tak jako vztah člověka a zvířete.“ Výjevy jsou často rozsáhlé – ve výšce dvě a půl stopy, některé dokonce v životní velikosti. Byly vytvořeny červenou obrysovou kresbou, která je v několika případech doplněná vnitřními liniemi. Vědci se domnívají, že kresby mohl vytvořit jen úzký okruh umělců.

4/ Promění pandemie architekturu muzejních institucí?

Los Angeles County Museum of Art (LACMA) od Petera Zumthora. Zdroj: Peter Zumthor & Partners Atelier / The Boundary

Experti predikují větší galerijní prostory a provázanost s venkovním prostředím, uvádí článek v The Art Newspaper. Současná pandemická situace nutí umělecké instituce uvažovat, jak zamezit šíření nákazy a ochránit zdraví svých návštěvníků. Vzhledem k tomu, že řada muzeí a galerií se přes léto dostala pouze na čtvrtinu své obvyklé návštěvnosti a současná pandemie zatím není na ústupu, jsou instituce nuceny k hlubšímu přehodnocení svého dosavadního fungování, které zahrnuje i organizaci výstavních prostor. Britsko-ghanský architekt David Adjaye, který v současné době navrhuje novou budovu Princeton University Art Museum, v souvislosti s pandemií tvrdí, že současná omezení ještě více posílila jeho představu o galerijní instituci, kterou by mělo jít snadno procházet dovnitř i ven, a pro novou budovu navrhuje šestici dveří. The Metropolitan Museum of Art v New Yorku, které znovu otevřelo 29. srpna a mělo jen dva vstupy do 5th Avenue, směřuje své návštěvníky k jednomu nebo druhému vchodu při zakoupení časového lístku a snaží se tak regulovat počet osob u vstupu do muzea. Jedním z pozitivních příkladů galerie budoucnosti je podle článku projekt Los Angeles County Museum of Art (LACMA) švýcarského architekta Petera Zumthora plánovaný na rok 2023. Zpočátku kritizované široké koridory muzeem jsou nyní vítány právě s ohledem na lepší sociální distancování. Bruce Davis, partner newyorských architektů Cooper Robertson tvrdí, že do budoucna se bude muset architektura uměleckých institucí změnit a přizpůsobit se měnícím se trendům s ohledem na pandemii. Jedním z důležitých prvků, který se objevuje jak na Zumthorem projektovaném muzeu LACMA, tak na princetonském muzeu Davida Adjaye, je propojení vnitřního a venkovního prostoru za pomoci rozměrných oken a teras. Jak uvádí Jame Anderson, výkonná ředitelka Smith Group ve Washingtonu, D.C.: „Spojení s venkovním prostředím souvisí s obecnějším zájmem o otevřenost místním komunitám, na nichž budou muzea v dohledné budoucnosti a v době kolapsu mezinárodního cestovního ruchu záviset.“ Anderson dodává: „Vedeme několik rozhovorů o tom, co znamená slovo ‚vítejte‘ a jak můžeme navrhovat s komunitami a publikem, abychom formovali místa, která zlepší jejich životy.“ Do budoucna lze také očekávat, že umělecké instituce s klesajícími tržbami omezí investice do nových budov a zaměří se spíše na lepší využití svých stávajících staveb.