Artalk.cz

TOP svět 21.–27. 9. 2020

V Budapešti pokračují protesty proti Orbánovi, tentokrát na Univerzitě divadelních a filmových umění – Isaiah Ogundele, jenž v Londýně protestoval kvůli ukradeným uměleckým předmětům, byl minulý týden souzen a nyní je hledán policií – Prodá Královská akademie výtvarných umění v Londýně Michelangelovo Tondo? – Ve Varšavě mají novou veřejnou sochu Jana Pavla II., naštěstí jen dočasně – Rirkrit Tiravanija a jeho online projekt

1/ Pokračující protesty na budapešťské Univerzitě divadelních a filmových umění

Budova Univerzity divadelních a filmových umění, kde probíhají protesty, zdroj: wikimedia commons, MarlaSinger7

Studenti a studentky včetně pedagogického sboru, jenž v převážné většině podal v rámci protestu výpověď, dosud blokují budovu Univerzity divadelních a filmových umění v Budapešti. Bojují tak proti změnám, které zavedla Orbánova vláda. Bojkot začal již počátkem září. Univerzita byla Orbánem a jeho lidmi dříve opakovaně označována za líheň liberalismu a byla vnímána jako ohrožení nacionalistického proudu. Na konci června proto byla zvolena pětičlenná správní rada, do jejíhož čela zasedl Orbánův člověk, Attila Vidnyánszky, divadelní režisér a ředitel Národního divadla. Tato správní rada nyní převzala veškerou kontrolu nad univerzitou, má vliv na podobu vyučovacích osnov, rozpočtu, vedení školy a pedagogického sboru. Oficiálním důvodem jsou (fiktivní) ekonomické problémy. Univerzita tak prakticky zcela ztratila svou autonomii. Pětičlenná komise sestává z lidí, kteří nemají s univerzitou žádnou spojitost, z většiny ani se samotným oborem. Proti tomu se ostře ohradilo vedení školy, pedagogický sbor a většina studentů či studentek. Již roku 2013 zavedl Orbán funkci tzv. kancléřů, kteří jsou jmenováni vládou a jsou nadřízeným orgánem univerzitního senátu. Gergely Gönczi v rozhovoru pro Radio Wave minulý týden uvedl, že úspěšnost Orbánových kroků tkví v jejich rychlosti a načasování. Změna modelu řízení školy byla projednávána přes léto a zavedena do praxe hned prvního zářijového dne. Akademická komunita, která tyto změny rezolutně odmítla, nebyla přizvána k dialogu a nemohla pružně reagovat na plánované změny. Gönczi, politik a právník, uvedl, že v tuto chvíli nelze předpovědět, jak se bude situace dále vyvíjet. Akademický sbor a studentstvo dále blokují školu, aby bylo zamezeno vstupu nového vedení. Atmosféra je podle Lucie Orbók, bývalé ředitelky Českého centra v Budapešti, zatím nadějná, jedná se o jakýsi nepřetržitý happening, v jehož rámci se pořádají četné umělecké produkce. Gönczi uvedl, že jako nejhorší scénář vidí protahování této situace bez možnosti dialogu, což by následně vedlo k otupení a únavě protestujících. Situace by tak podle něj mohla tzv. „vyhnít“. Podle něj je Orbán v těchto krocích většinou velice úspěšný. Protestující podpořilo mnoho zahraničních osobností a institucí včetně těch českých. Více zde.

2/ Isaiah Ogundele byl souzen v souvislosti s protestem v londýnském muzeu. Nyní jej hledá policie

Museum of London Docklands, zdroj: wikimedia commons, Joyofmuseums

Museum of London Docklands bylo 29. ledna tohoto roku dějištěm dramatického protestu mladého Nigerijce Isaiaha Ogundeleho (34), jenž ve stálé expozici London, Sugar & Slavery ohrožoval nejen vystavené artefakty, ale i personál. Během svého protestu se odkazoval na své předky, kteří byli oběťmi otroctví, a tvrdil, že právě jeho lidu byly ukradeny artefakty vystavené v muzeu. Po personálu rázně požadoval vydání exponátů, které byly v roce 1897 odvezeny z beninského královského paláce a nyní jsou předmětem jednání o repatriacích uměleckých předmětů. Pokud by mu personál zmíněná díla nevydal, vyhrožoval rozbitím vitrín, do nichž zároveň strčil takovou silou, že skulptury svrhl ze soklů. Ogundele však netušil, že některé z vystavených děl jsou repliky. Originály se nacházejí ve sbírkách Britského muzea. Policie jej na místě zadržela.

V pátek, 18. září, proběhl soud, kam se Ogundele nedostavil. Protestující byl shledán vinným z trestného činu napadení, vyhrožování násilím a podněcování strachu. Nyní mu hrozí pokuta a trest odnětí svobody až na půl roku. Ogundeleho, který se nyní skrývá před policií, se veřejně zastala skupina Return of the Icons založená nadací Open Society Foundation, jež vytvořila petici žádající dekriminalizaci protestujících v podobných případech, jako je ten Ogundeleho. Podporu vyjádřil také Mwazulu Diyabanza, o jehož červnovém protestu v Musée du quai Branly Artalk informoval již dříve. Více zde a zde. Situaci na svých stránkách rozebírá i britská Muzejní asociace.

3/ Vedení Královské akademie výtvarných umění v Londýně čelí návrhu některých akademiků prodat Michelangelovo Tondo

Michelangelo Buonarroti, Taddei Tondo, 1504–1505, mramor, reliéf, Royal Academy of Arts, London, zdroj: wikimedia commons

Královská akademie výtvarných umění v Londýně čelí návrhu některých akademiků prodat Michelangelův mramorový reliéf známý pod názvem Taddei Tondo (1504–1505). Dílo zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem a Janem Křtitelem. Důvodem je krize v důsledku covid-19 a chybějící prostředky v rozpočtu. Prodej díla by zabránil zrušení téměř poloviny pracovních míst. Podobná situace údajně nastala již před čtyřiceti lety, kdy byla cena díla odhadnuta na 6 mil. britských liber. Tehdy prodej zarazila patronka akademie, britská královna Alžběta II. s odkazem na trvalé hodnoty národního pokladu. Finanční hodnotu Michelangelova reliéfu lze nyní přibližně odvodit z nedávného aukčního výsledku Leonarda da Vinci. Jeho obraz Salvator Mundi byl vydražen v roce 2017 za 450 mil. amerických dolarů. Je však těžké si představit, že by na takovou sumu nyní mohlo dosáhnout jakékoliv britské muzeum, proto je nutné počítat s možností, že by se vzácná památka, kterou akademii věnoval syn George Beaumonta v roce 1830, mohla ocitnout prakticky v jakékoliv veřejné nebo soukromé sbírce na světě. Návrh kolegů rezolutně odmítá vedení akademie. Rebecca Salter, prezidentka akademie, uvádí, že je tímto návrhem doslova zhrozena. Tisková mluvčí akademie pak dodala: „Královská akademie výtvarných umění nemá v úmyslu prodávat jakékoliv dílo ze své sbírky. Jako její správci máme privilegia, ale také zodpovědnost za tato mimořádná umělecká díla. Je naší povinností starat se o naši stálou expozici, aby se z ní mohli těšit jak současné, tak i budoucí generace.“

4/ Nová socha papeže Jana Pavla II. ve Varšavě

Instalace Jerzyho Kaliny před Národním muzeem ve Varšavě, zdroj: facebook MNW

Ve čtvrtek, 24. září, byla ve vstupním areálu Národního muzea ve Varšavě odhalena instalace, jejímž centrem je socha papeže Jana Pavla II. Nese název Otrávený zdroj a jejím autorem je Jerzy Kalina (nar. 1944). Tvorba tohoto sochaře a scénografa se pohybuje zejména v tradičních médiích a je silně ovlivněna hodnotami, které jsou nyní v Polsku prosazovány na vládní úrovni. Jeho nejnovější dočasná instalace ve veřejném prostoru je přímou odpovědí na známou sochu italského umělce Maurizia Cattelana, jež byla poprvé vystavena na Benátském bienále v roce 1999 a v Polsku dodnes vzbuzuje značné kontroverze. V podání italského umělce nemohoucí papež leží na zemi zasažen meteorem. Oproti tomu minulý týden odhalená postava Jana Pavla II. třímá meteor nad hlavou ve snaze svrhnout jej do rudého jezírka, které má představovat krev. Objednavatelem bylo samotné muzeum (viz tisková zpráva). Instalace, která bude ve Varšavě k vidění do 8. listopadu tohoto roku, je součástí celonárodních oslav stého výročí narození původem polského papeže. Muzeum je nyní pod palbou kritiky (viz například fb status Piotra Rypsona). Výkonný ředitel Národního muzea ve Varšavě Łukasz Gaweł ve svém prohlášení vydaném 25. září uvádí: „[Otrávený zdroj], stejně jako jiná díla současného umění, otevírá široké pole interpretací. Vybízím vás k diskusi nad tímto projektem, potažmo nad rolí umění ve společnosti, svobodou uměleckého vyjádření či nad intertextualitou uměleckých děl.“ Gaweł dále píše, že muzeum chce dát slovo všem a je otevřené veškerým uměleckým projevům bez ohledu na gender, sexuální orientaci, víru atd. Ideologické disputace, jakých se dopouštějí kritici tohoto Kalinova díla, nemají podle něj co do činění se svobodou uměleckého projevu. Více zde a zde.

5/ Online výstavní projekt Rirkrita Tiravaniji ukazuje, jak může vypadat participativní umění v době sociální distance

V rámci podzimního Art Basel přišla berlínská Galerie Neugerriemschneider, která funguje od roku 1994 a pravidelně se účastní tohoto veletrhu umění, s projektem thajského umělce narozeného v Argentině, Rirkrita Tiravaniji (nar. 1961, Buenos Aires). Online prezentace nesla název Untitled 2020 (morgen ist die frage) a trvala do neděle. Byla součástí projektu OVR:2020 (Online Viewing Rooms). Tiravanija proměnil berlínskou galerii v neustále se pohybující online kamerou streamovaný prostor, v němž zaměstnanci a zaměstnankyně galerie pracovali 24 hodin denně na směnný provoz. Vše bylo směřováno k online kameře jako centru prostoru. V prostoru bylo dále použito stránek všech vydání Frankfurter Allgemeine Zeitung počínaje dnem německé karantény. Prostřednictvím online přenosu se mohli různí lidé dotazovat a posílat své vlastní poznámky. Podstatou byla přímá konfrontace a interakce. V prostoru byla také přímo vyráběna trička s nápisem, jenž v různých jazycích nesl vysoce aktuální konstatování, které lze do češtiny přeložit jako „Zítřek je otázkou“. Otázkou do publika však bylo: „Jestliže zítřek je otázkou, jaká je otázka?“ Podle Titavaniji nastala kvůli koronaviru situace, kdy je potřeba znovu přehodnocovat roli umění ve společnosti a přemýšlet nad participativními online způsoby prezentace umění a zapojení diváků pomocí moderních technologií. Více zde.