TOP svět 20.–26. 4. 2020

V 72 letech zemřel rakouský umělec Lois Weinberger – Otevřený dopis odborníků a odbornic ze světa umění se staví na podporu lektorů a lektorek – Muzea v USA propouští ve velkém a téměř dvě třetiny amerických umělců a umělkyň jsou bez příjmu – Tající led v Norsku odhalil starověkou cestu a vikingské artefakty – Mezinárodní porota Ceny Oskára Čepana vybrala čtyři finalisty

1/ V 72 letech zemřel rakouský umělec Lois Weinberger

Rakouský umělec Lois Weinberger. Zdroj: Paris Tsitsos, wikimedia commons

V úterý 21. dubna zemřel rakouský umělec Lois Weinberger (1947–2020) známý svými instalace s živými rostlinami, bylo mu 72 let. Weinberger na sebe upozornil na přelomu 90. let na Bienále v São Paulu v roce 1991 a na přehlídce documenta 10 v roce 1997. Dílo Das über die Pflanzen ist eins mit Ihnen, které pro documentu vytvořil, představovalo sto metrů dlouhý úsek opuštěných kolejí osázený novými rostlinami. Jeho práce bývá interpretována jako poetické gesto vnímané v souvislosti s migrací a diasporou, kdy sází rostliny do nového, pro diváka nepřirozeného prostředí. Lois Weinberger se narodil v malé obci Stams v Tyrolsku, kde jeho rodina obdělávala sedmnáct akrů cisterciáckého opatství. Právě zde začal vytvářet první instalace. Ve své rané tvorbě experimentoval s výsadbou velice adaptabilních druhů rostlin, které se často vyskytují na skládkách, nebo sbíral nahromaděný plast na březích řeky Inn a zavěšoval jej na stromy v rodinné zahradě. Původně se vyučil kovářem a zámečníkem a poté studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Sabine B. Vogel v rozhovoru pro Artforum z roku 1999 uvádí, že: „Jeho tématem není botanika, ale aktivace událostí v okrajových oblastech. [...] jeho díla jsou poeticko-politická.“ Weinberger, inspirovaný land artovým umění šedesátých a sedmdesátých let, popsal oživující napětí ve svém díle jako „viditelnou přírodu“ versus „neviditelnou duchovní přírodu“. Jak v rozhovoru s Vogel dodává: „Způsob, jakým společnost jedná s přírodou a rostlinami, o ní hodně vypovídá.“

2/ Otevřený dopis odborníků a odbornic ze světa umění se staví na podporu lektorů a lektorek

Museum of Modern Art v New Yorku. Zdroj: Manuel Molina Martagon, wikimedia commons

Více než 1 200 historiků a historiček umění, kurátorů, kurátorek, lektorů a lektorek podepsalo otevřený dopis proti hromadnému propouštění lektorů a lektorek muzejních institucí, ke kterému dochází v souvislosti s koronavirovou krizí. Otevřený dopis uvádí, že se jedná o instituce, jako je Museum of Modern Art v New Yorku (MoMA), Museum of Contemporary Art v Los Angeles (MoCA LA) nebo the Massachusetts Museum of Contemporary Art (MASS MoCA), které propouštějí zaměstnance a zaměstnankyně s částečným úvazkem a freelance lektory a lektorky bez možnosti opětovného zaměstnání po znovuotevření institucí. Na začátku dubna informoval server Hyperallergic, že MoMA v New Yorku propustila všechny freelancery, kdy muzeum komentovalo situaci, že pro ně nemá uplatnění a zároveň nemůže předpovědět, kdy se znovu otevře veřejnosti. Jak uvedl tiskový mluvčí instituce: „Lektorské oddělení jinak zůstává i nadále zaměstnané a věnuje se přípravám online programů pro veřejnost.“ Je nutné dodat, že právě freelance lektorů a lektorek se krize existenčně dotýká velmi intenzivně. Dopis se zároveň snaží upozornit, že právě tito zaměstnanci vytvářejí důležitého prostředníka mezi sbírkami a návštěvníky a jejich práce je pro organizace potřebná.

3/ Muzea v USA propouští ve velkém a téměř dvě třetiny amerických umělců a umělkyň jsou bez příjmu

The Metropolitan Museum of Art. Zdroj: Arad, wikimedia commons

V USA v současné době dochází k hromadnému propouštění zaměstnanců kulturních institucí. Jak upozornil ředitel MASS MoCA, byla instituce v současné době nucena propustit 120 ze 165 zaměstnanců napříč různými odděleními i vrstvami managementu. The Metropolitan Museum of Art (MET) propustilo již 81 z 2 200 zaměstnanců z návštěvnického servisu a dalších oddělení. Propuštění zaměstnanci by měli být placeni až do 6. června, jak uvedl generální ředitel instituce Daniel H. Weiss. Vrcholnému managementu bude snížena mzda o 10 %, podobně jako plat ředitele Maxe Holleina a generálního ředitele Daniela H. Weisse, které se sníží o 20 %. Instituce, která chystá otevřít v červenci, v současné době odhaduje schodek okolo 100 milionů dolarů. Jak uvedl ředitel instituce, propouštění bohužel ještě není u konce. V rámci zachování fungování muzea budou personální stavy i nadále snižovány. Instituce, která ročně disponuje rozpočtem 320 milionů dolarů, vynakládá okolo 65 % na platy a odměny zaměstnanců. Jak dále uvádí Daniel H. Weiss ve veřejném prohlášení: „Našimi dvěma cíli je podpora zdraví a bezpečnosti naší komunity i zdraví celé instituce, která letos slaví 150 let. Umělecká a kulturní komunita čelí v současné době krizi bezprecedentní velikosti.“ Této krizi čelí i američtí umělci, z nichž dvě třetiny přišli o obživu, jak uvádí průzkum publikovaný na Artnet news. Studie uvádí, že 95 % amerických umělců přišlo v souvislosti s koronavirovou pandemií o část příjmů a dvě třetiny zůstaly zcela nezaměstnané. Dotazovaných bylo 15 000 umělců a „kreativních“ pracovníků. Deana Haggag, generální ředitelka organizace Artist Relief, současný stav komentuje: „Tato situace ukazuje, že je třeba nahlížet umělce jako pracovníky a nejenom jako ekonomický motor.“ Do budoucna, jak uvádí Haggag, by mělo dojít k přehodnocení postavení umělců a zaměření se na jejich pracovní práva.

4/ Tající led v Norsku odhalil starověkou cestu a vikingské artefakty

Nástroj pravděpodobně určený k předení se datuje do doby okolo r. 800 n. l. Zdroj: Secrets of the Ice

Okolo 800 vikingských artefaktů se podařilo objevit v norských horách díky tajícímu sněhu v důsledku globálního oteplování. Spatřily tak světlo světla po více než 1000 letech (více zde). Artefakty poukazují na kdysi živou obchodní cestu, po které se převáželo především jídlo a výrobky mezi jednotlivými vesnicemi. Jak uvádí dánský archeolog Søren Michael Sindbæk: „Objevené nálezy dobře ilustrují chronologii této malé vikingské globalizace.“ V tajícím sněhu se podařilo objevit kožené boty, tuniky, vlněné rukavice i koňské podkovy a sněžnice, část saní i náčiní na vaření. Podél cesty se našly i zbytky kamenných přístřešků a patníky, které dosvědčují, že navzdory špatným povětrnostním podmínkám a náročnosti terénu byla cesta pravidelně využívána. „Může se to zdát zvláštní, ale horami často vedly hlavní cesty. Je snadnější cestovat ve vysokých nadmořských výškách, jakmile se tam dostanete, než v nížinách, kde je hluboký sníh,“ dodává spoluautor studie James Barrett pro časopis Science. Stezka byla využívaná přibližně od roku 300 do roku 1500. Největší využití měla okolo roku 1000. Jak výzkumy ukazují, okolo roku 1300 v této oblasti nastala „malá doba ledová“ a o sto let později tzv. „Black Death“. Objevy jsou součástí rychle se rozvíjející ledovcové archeologie, která je možná kvůli zhoršující se klimatické situaci a ubývání ledovců. Glacied Archaelogy Program, který vznikl pod Innlandet County Council a Museum of Cultural History na Univerzitě v Oslu, zahájil výzkum v roce 2006. Dlouhodobě se snaží představovat objevy, které byly dlouhá staletí ukrytá v Norsku pod ledem.

5/ Mezinárodní porota Ceny Oskára Čepana vybrala čtyři finalisty

Cena Oskára Čepana má své finalisty. Pro rok 2020 jimi jsou Ludmila Hrachovinová (1984), Daniela Krajčová (1983), Kristián Németh (1983) a Jozef Pilát (1992). Mezinárodní porota ve složení: Vjera Borozan, Bartholomew Ryan, Jaro Varga, Kathrin Bentele a Jan Verwoert vybírala z 36 portfolií umělců a umělkyň do 40 let. Za 25 let fungování ceny výběr poprvé probíhal online. Výstava aktuálního ročníku se uskuteční v Nové synagoze v Žilině od 2. října do 6. prosince. Jméno laureáta/laureátky bude známé 13. listopadu tohoto roku (více zde).