TOP svět 13.–19. 4. 2020

Uvolňování karantény a otevření menších galerií v Německu – V Hamburku odstartoval nový projekt Digital Benin – Videohry jako umění

1/ Německo v rámci uvolňování karantény otevře menší galerie

Museumsinsel Berlin, zdroj: wikimedia commons, Benreis

Německá vláda minulou středu oznámila plán postupného uvolňování karantény. Počínaje včerejším dnem měly být v první fázi otevřeny malé obchody a galerie do velikosti 800 m². Podmínkou je dodržování všech nutných opatření. Termín otevření velkých muzejních institucí zatím není znám. Německé školy zůstanou uzavřené ještě minimálně tři týdny a veřejné akce větších rozměrů budou v Německu zakázané do konce srpna tohoto roku. Informovaly o tom servery Artforum a The Art Newspaper. Prozatím tak mnohé velké instituce zpřístupňují své sbírky online, jako například Museumsinsel v Berlíně, Pinakotéky v Mnichově nebo muzea v Kolíně nad Rýnem (Ludwig Museum). Kulturní instituce mají v době koronavirové krize v Německu značnou podporu vlády i městských samospráv, jak jsme již uvedli v předchozí rubrice TOP svět. Ministerstvo kultury podle ministryně Moniky Grütters vytvořilo balíček pomoci kultuře s rozpočtem 168 bilionů USD. V České republice mají být muzejní instituce a galerie zpřístupněny 25. května. Speciální podpora kultury u nás oproti Německu značně vázne (viz článek zde). Mnohá muzea umění tak mají, stejně jako jinde ve světě, v online nabídce různá videa nebo se zaměřují na zveřejňování svých sbírek a výstav pomocí sociálních sítí (Národní galerie Praha).

 

2/ Projekt Digital Benin

Bojovníci třímající ceremoniální meče, království Benin, bronz, 16.–18. stol., Museé du Louvre, zdroj: wikimedia commons, Jastrow

Hamburské Museum am Rothenbaum vytvořilo s podporou Nadace Ernsta von Siemense mezinárodní platformu zaměřenou na online zveřejňování kulturního dědictví království Benin, které je roztroušené ve veřejných sbírkách světových muzeí a mnohdy bylo ukradeno během kolonizace. Siemensova nadace prozatím na projekt Digital Benin vyčlenila 1,2 mil. eur. Spolupracujícími institucemi jsou, kromě zmíněného etnologického Musea am Rothenbaum, také členové Benin Dialogue Group, mezi nimi království Benin, nigerijská Národní komise pro muzea a kulturní památky a mnoho evropských muzeí vlastnících beninské památky. Členy pracovního týmu, který vede Barbara Plankensteiner z domovské instituce, jsou například Felicity Bodenstein (pařížská Sorbonna) nebo Jonathan Fine (berlínské Etnologické muzeum). Unikátní projekt má virtuálně zpřístupnit až 5 tis. exponátů. Beninský princ Gregory Akenzua tuto iniciativu vítá a dodává k tomu, že dlouhodobá snaha o navrácení vzácných předmětů zpět do vlasti konečně nabývá konkrétnějších výsledků. Projekt Digital Benin, jenž by měl být plně funkční v roce 2022, bude koordinován hamburským muzeem až do doby, kdy jej bude moci plně převzít plánované Královské muzeum Beninu, jehož otevření je naplánováno na léta 2021–2022 (více zde a zde). Digital Benin tak navazuje na úspěšné snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž v nedávné době inicioval rozsáhlé rešerše děl odcizených během období kolonizace africkým kmenům. Poté, co budou identifikována, by měly ve většině případů následovat repatriace. (K tomu viz též text Vjery Borozan.)

3/ Jsou videohry uměním?

Armádní vůz Humvee v reálné akci ve vesnici Bahraini, 2010, zdroj: wikimedia commons, Mohamed CJ

V roce 2012 se Muzeum moderního umění v New Yorku (MoMA) rozhodlo pořídit nové a zcela ojedinělé akvizice – sice videohry Pacman, Myst a SimCity2000. Tímto způsobem uznalo, že design herních formátů může být specifickou formou uměleckého vyjádření. Tento status byl institucionálně potvrzen také výstavou v londýnském Victoria&Albert muzeu s názvem Videogames: Design/Play/Disrupt, která se konala v minulém roce. Newyorský soudní dvůr v minulém týdnu vydal rozhodnutí týkající se sporu mezi produkční firmou Activision, která je majitelem licence videohry s názvem Call of Duty a AM General, výrobcem armádního vozidla Humvee (The High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle, HMMWV), které se ve zmíněné hře objevuje. Spor se vlekl od roku 2017 a šlo o licenci vozidla i hry. Podle AM General totiž byli/y uživatelé a případné uživatelky dané hry uvedeni/y v omyl v souvislosti se značnou sugestivností realistického zobrazení bojových vozidel, která se stala symbolem americké armády od roku 1983, kdy byla poprvé nasazena. Hráč či hráčka si tak mohl/a myslet, že majitelem licence hry je AM General. Soudce George B. Daniels se vyjádřil v tom smyslu, že realistické zobrazení jako jeden z prostředků uměleckého vyjádření pouze posiluje expresivitu hry a je tak jejím integrálním elementem. Podle šéfkurátorky V&A Marie Foulston je diskuze o statusu videoher jako kreativního uměleckého vyjádření zatím vedena v opozici vůči názoru, že se jedná o pouhý herní průmysl a obchod. Podle ní je však aktuální rozhodnutí newyorského soudu precedentem pro mnohé designéry videoher do budoucna.

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.