Artalk.cz

TOP svět 16.–22. 3. 2020

Slovensko má novou ministryni kultury – V Americe, Británii i v Německu vymýšlí, jak podpořit kulturu v krizi

1/ Nová „POP“ ministryně Natália Milanová

Oficiální portrét Natálie Milanové, zdroj: fb NM

Na den téměř přesně po dvou letech skončila éra značně nepopulární ministryně kultury Slovenské republiky Ľubici Laššákové (SMER-SD). Její kroky směřující k okleštění rozpočtů kulturních institucí a zavedení nových pravidel přidělování státních dotací na kulturu, která značně omezila možnosti neziskovým organizacím zastupujícím například sexuální či národnostní menšiny, budily obrovskou vlnu nevole. Ostrou kritičkou Laššákové byla kromě jiných Natália Milanová (OĽaNO), kterou v sobotu 21. března, společně s dalšími členy nové vlády premiéra Igora Matoviče, jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová novou ministryní kultury. Natália Milanová (nar. 1982), známá též svým rodným příjmením Galisová, vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, obory učitelství slovenského jazyka a literatury a dějepisu. Několik let pracovala jako pedagožka, později se uplatnila v marketingu a reklamě. Své vzdělání a učitelskou éru zužitkovala v knize Dejiny statočného národa slovenského, která vyšla poprvé v roce 2012 a je určena především žákům základních škol. Její snahou bylo zprostředkovat dějepis zábavnou formou a již samotný název leccos napovídá o jejím postoji k národní otázce. Do politiky vstoupila v roce 2014, kdy pracovala pro politickou stranu Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Za tu pak kandidovala roku 2016 do parlamentních voleb. Ačkoliv nebyla zvolena, stala se náhradnicí, a roku 2018 proto vystřídala Jozefa Viskupiče, který se vzdal poslaneckého mandátu. V Národní radě Milanová zastávala funkci místopředsedkyně Výboru Národní rady Slovenské republiky pro kulturu a média a byla stínovou ministryní kultury. Její agendou se stala především ochrana kulturních památek, alternativní způsoby financování kultury, ale také například podpora kojení. V letošních volbách opět nebyla zvolena do parlamentu. Situace na Slovensku a v rezortu kultury je však v tuto chvíli natolik složitá, že o tento post byl minimální zájem. Vzhledem k dlouhodobě komunikovanému zájmu Natálie Milanové se tak stala jednou z mála vhodných kandidátek na post ministryně. Ze slovenské kulturní veřejnosti nyní přicházejí velice opatrné hlasy, jelikož není příliš zřejmé, co lze od vítězné strany, která se profiluje jako konzervativní uskupení středu, a od nové členky vlády očekávat. Proto iniciativa Stojíme pri kultúre ve svém posledním zveřejněném prohlášení pouze opatrně formulovala svá očekávání, která se týkají zejména otevřeného dialogu s kulturní scénou a především vyřešení alarmujícího podfinancování státních institucí zřizovaných příslušným ministerstvem. Natália Milanová je však podle všeho osobností poměrně jasného názoru, který prezentuje na svém webu. Kultura má být podle ní „pestrá, odvážná a přitažlivá“ – tzv. „POP“. Umění je podle Milanové o snění: „Člověk si představí nemožné a potom se to snaží zhmotnit. Sochař do kamene, skladatel do not, spisovatel do písmen, malíř do čar a barev, kovář do železných zákrut.“ Ve svém zamyšlení o „POP kultuře“ jde Milanová dál a přirovnává pozici ministra či ministryně kultury k fotbalovému trenérovi, jenž je neustále kritizován za to, jaké hráče postavil do hry. Podle Milanové by však měla mít kultura a lidé v ní jednotný cíl a táhnout za jeden provaz. Dále přicházejí pasáže, které jsou nejvíce problematické a zároveň nejvíce korespondují s programem její strany: „Hraní si na elitářskou kulturu vždy nakonec vedlo k tomu, že ministerstvo kultury a její instituce mají dlouhodobě za všech vlád nejnižší rozpočty ze všech ostatních rezortů. Jednoduše rakouští důchodci v opěře volby na Slovensku nevyhrávají.“ Milanová se dále vyznává z toho, že nespatřuje žádný přínos výstavy, pokud na ní nikdo nepřijde. Uměním je podle ní „nadchnout lidi pro své umění“. V závěru uvádí, že stojí za tím, aby s reformami financování kultury bylo co nejvíce institucí osamostatněno a racionalizováno. Mezi jejími prioritami, které uvádí na zmíněné webové stránce, patří vícezdrojové financování kultury, sponzoring a péče o kulturní památky, jejichž rekonstrukce by měly být hrazené z loterie a hazardních her.

2/ Koronavirus a podpora kultury v USA a Británii

Nebude stačit jen jedna…, zdroj fotografie: wikimedia commons

Zuřící epidemie kononaviru nenechává již dnes nikoho na pochybách, že se celý svět bude s jejími následky potýkat ještě poměrně dlouhou dobu a jedny z ekonomicky nejpostiženějších budou kulturní instituce, neziskové organizace a soukromé galerie, stejně jako všichni, kdo v kultuře pracují tzv. „na volné noze“. Zatímco v České republice zatím žádné kulturní stánky ani jiné organizace nevyvíjí přílišný tlak na vládu, v jiných zemích je situace o poznání jiná. New Art Dealers Alliance v New Yorku například vytvořila petici adresovanou starostovi Billu de Blasiovi, která podává celkový souhrn aktuální situace a důrazně upozorňuje, že všechny velké i malé instituce, galerie, neziskové organizace a jiné subjekty, které utvářejí specifické kulturní prostředí jednoho z nejvýznamnějších center umění a kultury na světě, budou potřebovat podporu, aby danou krizovou situaci přežily. Autoři petice dále uvádějí, že stávající dotační programy jsou nedostačující a pro některé organizátory bude dokonce díky nesplnitelným požadavkům nereálné se o příspěvek ucházet. Navrhují proto vznik dalších dotačních titulů, které by pokryly širší oblast ekonomickou krizí zasažených kulturních míst. Důležité podle petice bude také možnost vícezdrojové podpory, a proto bude nutná koordinace více místních samospráv. Petici dosud podepsalo téměř deset tisíc signatářů a signatářek včetně šesti set významných osobností kultury. Velké newyorské instituce, jako je Metropolitní muzeum nebo opera, budou mít velké ztráty v řádu šestimístných čísel. Vedení MET očekává, že se brány instituce otevřou až v červenci a ztráta tak bude dosahovat až 50 milionů dolarů (více zde). Aliance amerických muzeí (AAM), nezisková organizace, která zastupuje zájmy muzeí celých Spojených států amerických, kam kromě přírodovědných muzeí a muzeí umění spadají například i akvária, zoologické a botanické zahrady nebo prezidentské knihovny, apeluje na americký kongres, aby připravil vládní opatření, které by pomohlo všem těmto organizacím rozdělením téměř 4 bilionů USD. Podle AAM ztrácejí muzea po celé zemi denně souhrnně kolem 33 mil. USD. Organizace zároveň volá po tom, aby kongres zajistil odpovídající a motivující podmínky pro budoucí mecenáše, bez nichž se situace podle AAM neobejde. Britská Muzejní asociace (MA), která sdružuje kolem 1 500 kulturních institucí z celé Británie, vyzývá vládu, aby reinvestovala 145 mil. USD, které byly původně určené na Festival Brexitu, jenž se měl uskutečnit v roce 2022. Peníze by podle MA mohly pomoct v současné krizi muzejních a galerijních institucí a položily by základ záchrannému fondu.

3/ Berlínský model podpory

Museumsinsel v roce 2002 z ptačí perspektivy, zdroj: wikimedia commons, Lothar Willmann

Zoufalou situaci, která čeká mnoho menších galerií a pracovníků v kultuře včetně těch, kteří vydělávají sami na sebe, se snaží řešit i berlínský senát. Ten připravuje balíček nouzových grantů financovaných z městského rozpočtu, jenž by podpořil zejména nezávislé subjekty, mezi které zahrnuje i umělce/umělkyně či kurátory/kurátorky. Berlínský senát tak dává najevo, že si váží všech, kteří dělají Berlín kulturním magnetem. Podle magazínu Artnet chce vedení Berlína vytvořit takové podmínky, aby se podpora dostala všem potřebným, a sice co nejsnazší cestou a co nejrychleji. Podpora by měla být rozdělena do jednotlivých fází formou menších grantů, jejichž celková výše by mohla dosáhnout až 600 mil. eur. Mezi možné příjemce senát zahrnuje i podniky, jako jsou bary, restaurace a hotely. Jedním z cílů je udržet turistický ruch.