TOP svět 6.–12. 4. 2020

Francie odhaduje, že do konce roku zavře kvůli pandemii až třetina galerií – Požáry doprovázejí stavbu Humboldtova fóra – Na komplikace spojené s koronavirem zemřela ekofeministická umělkyně Heléne Aylon

1/ Francie odhaduje, že do konce roku zavře kvůli pandemii až třetina galerií 

Champ de Mars, Francie. Zdroj: Dillif, Wikimedia Commons 

Podle nejnovější studie provedené Comité Professionnel des Galleries d'Art, která shromáždila údaje od 168 z 278 členských galerií, očekávají francouzské umělecké instituce do června ztráty čítající více než 200 mil. dolarů kvůli důsledkům koronavirové epidemie. Zpráva odhalila, že jen 10 % galerií zastupujících přibližně 6 500 umělců ročně generuje více než 3,3 mil. dolarů. Studie tak ukázala zranitelnost uměleckého světa, kdy více než polovině členských galerií hrozí uzavření. Francouzský ministr kultury slíbil alokovat více jak 2 mil. pro zasažené galerie, které navýší částku 1,2 mil. slíbenou zasaženým kulturním institucím Národním fondem současného umění. Jak uvedl jeden z autorů studie Pierre Marin deníku Art Newspaper, tato částka nebude stačit. Francouzský ministr financí Bruno La Maire ve čtvrtek oznámil, že současná suma vyhrazena na zmírnění důsledků koronavirové epidemie se z původně avizovaných 50 miliard dolarů pravděpodobně zvýší na 100 miliard dolarů a na kulturu tak bude vyhrazena dvojnásobně vyšší částka než doposud (zde). Report na závěr uvádí, že podle předchozí studie reflektující krach trhu s uměním v roce 1990 ukázala, že k postupné obnově trhu došlo až v roce 1995, kdy v mezičase ve Francii zaniklo 46 % galerií. Snahou vlády by mělo být podobné situaci zabránit.

2/ Požáry doprovázejí stavbu Humboldtova fóra 

 

Pohled na dostavbu Humboldtova fóra v Berlíně. Zdroj: GodeNehler, Wikimedia commons

Hubmoldtovo fórum v Berlíně zachvátil minulý týden požár vzniklý explozí plynové bomby s propanem (více zde). Mohutný oblak černého dýmu zakryl budovu a oheň zranil jednu osobu, která je nyní ve vážném stavu v nemocnici. Policie uvedla, že požár nebyl spáchán úmyslně. Vedení galerie pak doplnilo, že nedošlo k většímu poškození budovy, neboť požár vznikl na staveništi mimo objekt. Požár by tak neměl ohrozit otevření galerie, které se již přesouvalo ze září minulého roku na letošní srpen a v souvislosti s požárem a koronavirovou epidemií je v současné době avizováno na září 2020. Humboldtovo forum má být výstavní, vzdělávací a výzkumnou organizací zaměřenou na problematiku postkolonialismu a má hostit sbírky mimoevropského umění – etnologickou sbírku a sbírku asijského umění. Rovněž představí stálou expozici reflektující historii Berlína a vyhrazené části budou věnované krátkodobým výstavám včetně tzv. Humboldtovy laboratoře, v rámci které zástupci Humboldtovy univerzity představí více než 1 000 doprovodných akcí (více zde).

3/ Na komplikace spojené s koronavirem zemřela ekofeministická umělkyně Heléne Aylon

Heléne Aylon. Zdroj: Jewish Women's Archive, Wikimedia commons

Ve věku osmdesáti devíti let zemřela na následky způsobené koronavirem americká umělkyně Heléne Aylon (1931–2020). Její rozsáhlá tvorba od konce 60. let reflektovala otázky ženské emancipace, judaismu, pacifismu i ekologie. Heléne Aylon se narodila ve třicátých letech v Brooklinu do ultraortodoxní židovské komunity. V osmnácti letech se provdala za rabína a porodila dvě děti. Ve třiceti letech ovdověla a necelé dva roky nato si změnila jméno na Aylon, které se v hebrejtině shoduje s jejím křestním jménem. Na konci 50. let studovala na Brooklyn College u Eda Reinharda a seznámila se s Markem Rothkem, což mělo vliv na její počáteční tvorbu. Na konci 60. let se Aylon věnovala abstraktnímu procesuálnímu umění, jehož byla průkopnicí, jako je tomu v sérii Elusive silver (1969–1973), kdy ve svých malbách využívala industriální materiály jako plech, plexisklo a barvy ve spreji. Aylon pokračovala v procesuální tvorbě i po přestěhování do San Francisca v 70. letech. Tehdy začala experimentovat se zasycháním lněného oleje na papírové podložce v sérii Paintings That Change in Time (1973–1976). S olejem pracovala i v díle The Breakings (1977–1979), se kterým po několik týdnů jen lehce pohybovala, až vytvořil vrstvu podobnou lidské kůži. Tu za pomoci svých „porodních“ asistentek, jak je nazývala, nechala pohybem papíru protrhnout zbylým nezaschlým olejem. Heléne Aylon nikdy nešlo o vytoření mistrovského uměleckého díla, jak poznamenala pro rozhovor v Brooklin Raile v roce 2019. „Chtěla jsem vytvořit věc, která by moji práci překračovala.“ Vytvářet malby, které se mění, stejně jako se mění naše Země, jako se měníme my všichni. Ve své tvorbě postupně překračovala média od malby a performance až k instalaci. Problematizovala otázky životního prostředí i postavení židovských žen a jejich způsob života a vzdělávání. V roce 2012 vydala svou autobiografii Whatever Is Contained Must Be Released: My Jewish Orthodox Girlhood, My Life as a Feminist Artist. Jak uvádí Lauren O’Neill-Butler v článku pro časopis Artforum v roce 2019: „Zatímco mnoho jejích mužských současníků produkovalo chladné demostrace malířských limitů, Aylon stejně jako Eva Hesse nebo Dorothea Rockburne sledovala limity nekonečna.“