TOP svět 10.–23. 2. 2020

Klimatičtí aktivisté opět kritizují British Museum – V Lagosu bylo otevřeno soukromé muzeum současného umění

1/ Klimatičtí aktivisté opět kritizují British Museum

Protesty před British Museum. Zdroj: facebooková stránka BP or not BP?

Aktivistické sdružení „BP or not BP?“ dlouhodobě protestuje proti aktivitám britské ropné společnosti British Petroleum (BP). Na svých webových stránkách představuje část projektů, kterými podle nich společnost přispívá nejenom k zhoršení klimatické situace, ale i k diskriminaci a vykořisťování (zde). Sdružení kritizuje i spolupráci British Museum v Londýně, které připravuje jednotlivé výstavní projekty za podpory společnosti BP. Protesty, kterých se zúčastnilo okolo 1 500 lidí, vyvrcholily minulý víkend. Organizátoři převlečení do antických tunik a zbroje umístili před vstup muzea téměř 4 metry vysokého trojského koně s logem BP na trupu. Akce reagovala na právě probíhající výstavu Troy: myth and reality, která vznikla za podpory ropné společnosti. Jak upozornila tisková mluvčí iniciativy Sarah Horne: „Podobně jako legendární trojský kůň sponzorství BP není dar, ale cynický způsob, jak skrýt něco mnohem zlověstnějšího a destruktivnějšího.“ Uvnitř koně byli ukryti dva aktivisté, kteří hlídali, aby objekt nebyl odstraněn nebo zničen. Akce nazývaná „BP Must Fall“ byla doprovázena řadou debat a přednášek vysvětlujících důvody, proč by British Museum mělo odstoupit od spolupráce s ropnou společností. Ředitel instituce se vůči protestům vyjádřil slovy, že odstoupení od spolupráce s BP není řešením klimatické změny, a podobně jako v minulosti poukazoval na nutnou finanční podporou, bez které by nebylo možné realizovat řadu projektů. Přesto dodal, že respektuje názor protestujících, kterým byl dán prostor k vyjádření. V minulém roce se k rozvázání spolupráce se společností BP rozhodlo Royal Shakespeare Company a National Galleries of Scotland.

2/ V Lagosu bylo otevřeno soukromé muzeum současného umění

Pohled do instalace expozice v Shyllon Museum, Zdroj: Facebookové stránky Shyllon Museum

V Lagosu vzniklo nové Shyllon Museum, které nese jméno nigerijského prince Yemisiho Adedoyina Shyllona a je součástí lagoské Pan-Atlantic University. Shyllon je největším africkým sběratelem umění a hlavním dárcem univerzitního muzea, na jehož výstavbu a údržbu věnoval 1,7 milionu dolarů. Soukromá sbírka, kterou princ nashromáždil za posledních 40 let, čítá okolo 7 000 uměleckých děl a 55 000 fotografií dokumentujících řadu nigerijských festivalů, které jsou dnes na pokraji zániku. Soukromá sbírka, kterou spravuje Omooba Yemisi Adedoyin Shyllon Art Foundation, zahrnuje především díla nigerijských umělců, jako je malíř a sochař Ben Enwonwu, textilní designér a umělec Nike Davis-Okundaye či sochař Lamidi Fakeye vytvářející tradiční dřevořezby. Během svých cest se Shyllon věnuje i sbírání umění z jiných afrických zemí, jako je Ghana, Togo, Senegal nebo Kamerun. Jak uvádí, chce sbírkou podpořit místní umění a pomocí vzdělávacích programů, které nadace pořádá, i pomoci rozšířit zájem o umění mezi studenty. Muzeum o rozloze 1 200 metrů čtverečních navrhl španělsko-nigerijský architekt Jess Castellote. Dosud spravuje okolo 1 200 uměleckých děl, z nichž 1 000 tvoří dar prince Shyllona, a sbírka je postupně rozšiřována o dary nigerijských autorů. Slavnostní zahájení je plánované na březen tohoto roku, kdy by muzeum mělo otevřít výstavami Making Matter: Materiality and Technology in Nigerian Art a Mirroring the Nation: Art, Society and Politics, jejichž kurátorem je Iheanyi Onwuegbucha z Centra současného umění v Lagosu. Podle Onwuegbuchy by vystavované umění mělo sloužit rovněž jako nástroj informace o historii a politické situaci v zemi (…) „Když sem přicházejí lidé z Lagosu, pomáháme jim lépe porozumět jejich kultuře a tradicím.“ Muzeum nyní stojí před otázkou, zda by do budoucna mělo být domovem nově navrácených národních uměleckých pokladů z Afriky, které byly z Nigérie odvezeny během období kolonialismu. Princ Shyllon v této otázce zůstává zdrženlivý a tvrdí, že na návrat věcí ještě nenadešel ten správný čas. „Věřím, že je důležité, aby se díla nakonec vrátila do Afriky, ale ne nyní,“ dodává. „Prozatím nejsme připraveni poskytnout potřebné prostředí a ústavní péči, kterou si tato díla zaslouží.“ Právě otázka následného umístění děl v zemích jejich původu a zajištění adekvátních podmínek se nyní řeší i ve Francii, která by měla navrátit umělecká díla do Beninu, kde prozatím není vhodný výstavní prostor. Otázka adekvátní ochrany děl byla diskutována i v případu navrácení uměleckých artefaktů do Senegalu, jejich součástí je i cenný meč muslimského velitele Omara Saïdou Tall, jehož navrácení přislíbil francouzský ministerský předseda Edouard Philippe. Podle zprávy francouzské vlády za rok 2018, kterou zpracoval filozof a ekonom Felwine Sarr a francouzská historička Bénédicte Savoyová, bylo až 90 % hmotného kulturního dědictví subsaharské Afriky odvezeno mimo kontinent (více zde). Felwine Sarr rovněž uvádí, že cesta k restitucím není snadná, ale životně důležitá v procesu dekolonizace. Řešení navrácení děl tak představuje dlouhodobý proces, v rámci něhož je třeba nejen rozhodnout, která díla by měla být navrácena, ale i vyřešit otázku jejich dalšího umístění a ochrany, a v neposlední řadě diskutovat historickou a kulturní hodnotu těchto děl mezi občany daných zemí.