Artalk.cz

TZ: Jana Mercogliano

Jana Mercogliano / V jiném světě / kurátorka: Tereza Špinková / Pragovka Gallery Entry / Praha / 17. 9. 2019 – 17. 10. 2019

Ve vědeckých kruzích se ozývají tendence o akceptovánídalších smyslů mezi všeobecně známých pět základních. Jedním znově přidaných by mohla být propriorecepce. Doslovně se jedná o „cítění zvlastního těla“, schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností (polohocit). Čím více toho víme o lidském těle, vnímání, citecha pocitech, tím více je zřejmé, že jednotlivé smysly nelze jednoduše oddělovat. Podle vizuálního teoretika Nicholase Mirzoeffa např. vidění není jedním jediným, nezávislým smyslem, nýbrž prochází mnoha procesy a analýzami a je předmětemneustálé zpětné vazby získávané zdalších částí těla. Vnímání světa nám umožňují také neurovědci nedávno popsané (v roce 1992) „zrcadlové neurony“. Díky nim můžeme reagovat na druhé, učit se od nich a prožívat snimi to, co prožívají oni. Neurony v mozku se aktivují stejným způsobem jak u pozorujícího, tak u aktéra. Umožňují nám vidět svět zvlastního úhlu, zároveň si i představovat (vcítit se do) perspektivy jiných lidí.

„Jiný“ svět je chápán jako něco, co ještě neznáme, ať už je to zkoumání neuronových sítí uvnitř nás, nebo člověk, se kterým se potkáme a jehož jsme ochotni zavzít do svého světa. Ze škatulky „cizí“ ho dovedeme přesunout do „nám známé“. Pokud nás tato aktivita láká, jsme ochotni vkročit do neznáma a překonat naše strachy a obavy stím spojené. Prostorová instalace může být chápána jako architektonický přepis neuronové sítě v mozku, zhmotnění okem neviditelných nervových vláken. Přeneseně symbolizuje i šíření informace či aktivity ve vnějším světě a ukazuje mechanismy jeho poznávání.

Jana Mercogliano se dlouhodobě zaměřuje na fyzikální struktury a procesy. V poslední době vytváří samo-organizující soustavy, které jsou řízeny svojí interní logikou bez použití informačních technologií (analogově). Důležité jsou i součástky, které ve svých dílech používá – jedná se o běžná elektrotechnická zařízení, ze kterých staví jednoduché elektronické obvody, které fungují bez využití počítače. Základní stavební prvek je kondenzátor, který akumuluje energii. Shromažďuje ji do té doby, než se naplní a posléze ji celou vypustí naráz. Druhá součástka, nesoucí název NE555 přetváří plynulý elektrický proud na pulsy. Může tak sloužit jako časovač, měřič kmitočtů, nebo generátor zvuků. S těmito mechanismy Jana Mercogliano pracovala již v dřívějších projektech. Ve stávající instalaci je využívá pro vytváření řetězové reakce, aplikované do sítě modulů s LED světly. Návštěvník výstavy svou aktivitou, založenou na dotýkání dosažitelných „spínačů“ osvětluje okolní prostředí a tím pádem poznává jeho kontury a nepatrným pohybem spustí systém s vlastními pravidly. Světelná instalace je především instalací prostorovou, v níž nehrají roli stěny galerie, ale především to, co se odehrává mezi nimi a jak na nás tato nová zkušenost „polohocitu“ působí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *