TOP týdne 11.–17. 3. 2019

Zemřeli Okwui Enwezor a Barbara Hammer, Německo chystá vracet předměty získané za kolonialismu, Stedelijk museum chce zmírnit genderovou nevyváženost své sbírky, v pátek proběhla středoškolská stávka za klima a v Praze se chystají umělecká díla ve veřejném prostoru.

1/ Zemřeli Okwui Enwezor a Barbara Hammer

Okwui Enwezor, foto Bengt Oberger, Wikipedia commons

Nigerijský rodák Enwezor působil od 80. let v New Yorku. Nejprve jako básník a umělecký kritik, od počátku 90. let začal pracovat jako kurátor cíleně otevírající dříve tabuizovaná témata spojená s kolonialismem a nadvládou evropského a severoamerického umění v mezinárodním uměleckém světě. Založil časopis Nka: Journal of Contemporary African Art a v roce 1996 uspořádal přelomovou výstavu současné africké fotografie v Guggenheim museu. Za svůj plodný kurátorský život pracoval na desítkách projektů po celém světě. V roce 2002 byl hlavním kurátorem documenty, jejíž koncept zcela renovoval, od roku 2011 do loňska působil jako ředitel mnichovského Haus der Kunst, pod jeho vedením probíhalo v roce 2015 Benátské bienále. Okwui Enwezor zemřel v pátek 15. března v 55 letech na rakovinu.

Boj s touto nemocí prohrála v sobotu 16. března rovněž Barbara Hammer (nar. 1939). Patřila mezi první otevřeně lesbické umělkyně pracující s genderovými a LGBT tématy, ženským tělem nebo stárnutím. Zejména pomocí videí zobrazovala jedinečný pohled na lesbickou lásku, tělesnost a podobně. V posledních letech, kdy se věnovala rovněž tabuizovanému tématu umírání a smrti, bylo jejímu dílu uspořádáno několik retrospektivních výstav – například v Tate Modern, Museu of Modern art v New Yorku nebo v Leslie-Lohman Museum of Gay and Lesbian Art. Výstava v poslední ze jmenovaných institucí zařadila Hammer pevně do kánonu světového queer umění.

2/ Německo chce vracet předměty získané z Afriky během koloniální éry

Ministři kultury všech německých spolkových zemí se dohodli na tom, že budou usilovat o navrácení některých kultovních, uměleckých a dalších muzejně uložených předmětů zpět do Afriky. Jejich získání během konce 19. a ve 20. století označili za právně a morálně neobhajitelné. Za tímto účelem byla jmenována komise, jejímž úkolem je nalézt recipienty vrácených děl. Mezi členy komise patří například francouzská historička umění Bénédicte Savoy, která roku 2017 sepsala zprávu, na jejímž základě francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil vrácení kulturního dědictví Africe za jednu z priorit jeho vlády.

3/ Stedelijk museum chce zmírnit genderovou nevyváženost své sbírky

Stedelijk museum Amsterdam, foto Fred Romero, flickr.com

Městské muzeum v Amsterdamu (Stedelijk museum) zřídilo díky dvěma dárcům, kteří si přejí zůstat v anonymitě, akviziční fondy mající za úkol doplnit sbírky muzea o díla umělkyň a designérek. Muzejní sbírky jsou nyní zastoupeny ženami vytvářeným uměním pouze ze 4 %. Ačkoliv muzeum si je vědomo, že v případě starého a moderního umění budou zdroje velmi omezené, v umění současném se nabízí celá řada možností. V instituci nyní ostatně vystavují dvě umělkyně – Raquel van Haven a Jacqueline de Jong, jejichž práce již museum koupilo. Stedelijk museum v poslední době akcentuje genderovou rovnováhu soustavněji – během Mezinárodního dne žen se zde například koná Mama Fest Feminist Festival, nedávno zde proběhla komentovaná prohlídka stálé expozice zaměřená na rovnoprávnost a odlišnost v genderu a sexuálních preferencích.

4/ Fridays for future v Praze podpořily i umělecké instituce

Pražská středoškolská stávka z klima, foto Petr Zewlak Vrabec

V pátek se středoškolští studenti několika českých měst poprvé připojili k celosvětové stávce za klima, které jsou pravidelně pořádány podle vzoru švédské studentky Grety Thunberg protestující již měsíce před zdejším parlamentem. Nedávno byla nominována na Nobelovu cenu míru. Pražskou stávku, požadující snižování emisí a politický tlak na snahu zastavit globální oteplování mající za následek nezvratné změny planety, podpořila rovněž řada kulturních institucí včetně Artwall Gallery, Display nebo tranzit.cz. Připomeňme, že právě kulturní sféra stála za požadavkem, aby Praha vyhlásila stav klimatické nouze. Stávkující dali politické reprezentaci dva týdny, aby začala konat a přestala sobecky zavírat oči před největším problémem dnešního světa – jinak budou v protestech pokračovat.

5/ Umění ve veřejném prostoru Prahy

Nová Invalidovna, projekt David Wittassek a Jiří Řezák ze studia Qarta architektura a David Černý, Trigema

V hlavním městě začala na konci února fungovat Komise pro umění ve veřejném prostoru vedená Osamu Okamurou, jejíž členkou je například Milena Bartlová. Komise má naplňovat závazek ještě minulé městské rady spočívající s vyčleněním určitého procenta z rozpočtu veřejných staveb na umělecká díla vybíraná skrze soutěže. To se však týká pouze budov, které budou projektovány z veřejného rozpočtu. Otázkou tak je, jak se vyhnout vnucovanému umění, které je součástí investic soukromých developerů, jako tomu je například u plánovaného architektonicky výrazného bytového domu, jenž chce postavit soukromý investor Trigema naproti Invalidovně a který má být podpíraný monumentálními sochami Davida Černého: „Dům ztělesňuje ležící postavu, kterou jednotlivé sochy ošetřují. To bude zároveň v přeneseném slova smyslu odkazovat na název a původní poslání lokality Invalidovna. Se zahájením stavby počítáme na jaře příštího roku,“ vysvětlil Marcel Soural, předseda Trigemy. Ačkoliv má být dům energeticky úsporný, jeho egoistická fasáda nemůže naproti monumentální barokní Invalidovně, navíc národní kulturní památce, obstát. Černého sochy mají být složeny z blyštivých kovových ploten replikujících jeho starší řešení hlavy Franze Kafky před palácem Quadrio. Sochař ostatně s firmou Trigema spolupracuje delší dobu – v komplexu Cyborg se podílel na vzniku robotické restaurace, vedle samotného objektu postavil sochu Trifota s multimediálními prvky.

Chystají se rovněž umělecké intervence do podoby již navržených stanic metra D. Zastřešující koncept dostal na starost architekt David Vávra, proslulý hlavně spoluprací s Divadlem Sklep a propagací moderní architektury. Metrostav dlouhodobě odmítal jakékoliv zásahy do podoby metra, jelikož jeho návrhy jsou již definitivně schváleny. Na každou stanici budou vypsány vyzvané umělecké soutěže, z nichž odborná porota vybere realizující umělkyni nebo umělce.