Topičův klub na scéně

Na začátku roku 2012 vznikla v legendárním pražském Domě U Topičů nová výstavní síň, která funguje pod názvem Topičův klub. Při příležitosti zahájení druhé výstavy Klubu představujeme jeho prostory i plánovanou dramaturgii.

Topičův klub se nachází v prvním patře legendárního pražského Topičova domu naproti již několik let fungujícího Topičova salonua oba výstavní prostory spojuje jeden provozovatel, kterým je Společnost Topičova salonu. Pět průchozích místností s původními vysokými dvoukřídlovými dveřmi a velkými secesními okny dodává prostoru charakteristickou atmosféru. Skleněné stolky ve výklencích oken vyzývají návštěvníka, aby se posadil, prohlédl si časopisy, publikace, či podiskutoval s přáteli nebo s umělcem. I přes tyto civilní prvky, které do výstavních prostor vtahují život, zanechává nejsilnější dojem čistý a neutrální prostor.

Program Topičova klubu je dramaturgicky totožný se zaměřením BRNO GALLERY CZ, která od roku 2010 funguje v prostorách 1. Art Consulting v budově brněnského Domu umění. Obě galerie má na starosti historička umění Ilona Víchová, která je autorkou výstavní koncepce i kurátorkou jednotlivých výstav. Ta k dramaturgii, kterou pro galerie zvolila, dodává: "Brněnský i pražský výstavní prostor se zaměřují na výtvarné projevy, které se na české výtvarné scéně začaly objevovat v souvislosti s činností skupiny Křižovatka (založená 1963) a výstavou Nová citlivost (1968). Patří sem elementarizace výrazových prostředků, konstruktivní organizace plochy − respektive hmoty − a užití převážně reduktivního tvarosloví. Kromě nejstarší generace se obracím i k autorům mladším, kteří na zmíněné uvažování navazují aktuálními přístupy." Tak se vedle známých jmen Topičův klub soustředí také na neprávem opomíjené autory, důležitý okruh představují emigranti a vedle českých autorů se střídají jména zahraniční. Některé z umělců pak Víchová představuje formou konfrontace, buď prostřednictvím mezigeneračních setkání (Vladimír Kopecký a Petr Stanický) nebo společné výstavy českého a zahraničního autora (Jan Maarten Voskuil a Michal Škoda).

První výstava v Topičově klubu prezentovala obrazy Lubomíra Přibyla (1937), autora, jehož dílo bylo od 60. let hojně sledováno a prezentováno v zahraničí, zatímco v domácím prostředí jej veřejnost začala adekvátně reflektovat až v průběhu posledních deseti let. Druhá výstava, která byla zahájena tento týden (2. dubna), představuje dílo Jiřího Hilmara, jednoho ze zakladatelů Klubu Konktretistů. Ten v roce 1969, stejně jako řada dalších umělců, odešel ze země, aby svůj výtvarný postoj rozvíjel v emigraci – nejdříve ve Frankfurtu a v Mnichově a od roku 1974 v Gelsenkirchenu. Přehlídka nabízí průřez Hilmarovým dílem od počátků 60. let po současnost, tedy od optických reliéfů, přes monochromy z vrstvených transparetních papírů, až po dřevěné objekty, v nichž umělec odkazuje k nutnosti po znovuobnovení jednoty mezi člověkem a přírodou.

Mezi další autory, kterým Topičův klub chystá výstavy, patří Stanislav Zippe, Milan Dobeš, Zbyněk Sekal, Vladimír Kopecký a Petr Stanický. Výstavní činnost Klubu je doplněna přednáškovými aktivitami, které se zaměřují na problematiku umění, výtvarnou teorii a sběratelství.

______________________________________________________________

foto: Petr Zhoř

 

Silvie Šeborová | Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně. V letech 2005-2010 a 2016–2022 působila v Moravské galerii v Brně (v lektorském oddeělení a posléze jako náměstkyně pro vnější komunikaci). V roce 2008 založila Artalk.cz, který vedla do roku 2015. Působí jako kritička a kurátorka umění.