Artalk.cz

Otevřený dopis Milana Knížáka týkající se Národní galerie v Praze

Umělec a bývalý ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák zaslal redakci dopis, ve kterém se vyjadřuje k současné situaci NG a který tímto publikujeme v plném znění.

NÁRODNÍ OSTUDA

Zítra pořádá Národní galerie v Praze několik svých otevření a rozeslala pozvánky s novým logem. Jsem si vědom, že má kritika bude vykládána jako zaujatá, poněvadž jsem byl 12 let generálním ředitelem Národní galerie, ale přesto jsem se rozhodl napsat tento kritický a varovný text.

Říká se, že inovace, které v současnosti probíhají na nejrůznějších úrovních jsou většinou k horšímu. Pro Národní galerii to platí bezezbytku. Nové logo je trapné, nečitelné, nemonumentální.

Národní galerie přestala být národní, dělá všechno, aby byla světová, ale být dnes světovým, znamená nebýt ničím.

Stydím se za to, že národní muzeum umění se stává lokální galerií, která se nebezpečně podobá všem současným podobným institucím kdekoliv na světě a to je špatně. Významným se stává ten, koho významnost nezajímá, světovým bude ten, kdo porozumí sobě a svému okolí a přiloží do světového kotle své osobité polínko.

Národní galerie v Praze ztratila veškerou osobitost a vinni jsou nejen ti, co za to zodpovídají, ale všichni umělci a zájemci o umění.

Považuji to, co se děje v Národní galerii za zlovolné amatérství.

Současná Národní galerie se nestará o České umění, ale hledá módní vlny s kterými by se svezla. Hanba jí a hanba nám, že to trpíme.

Prof. Milan Knížák

20. 8. 2018

Komentáře

  1. logo neposoudím, nejsem grafik..

    slogan:
    „Významným se stává ten, koho významnost nezajímá, světovým bude ten, kdo porozumí sobě a svému okolí a přiloží do světového kotle své osobité polínko“.

    by se dal jistě v něčem akceptovat, kdyby to však neřekl zhrzený, mstivý člověk, kterého celý život zajímala jeho významnost (ostatně, ale kterého umělce ne?!), navíc se tento muž zpronevěřil i sám sobě se svou touhou po moci a tím si jako umělec evidentně neporozuměl a to své polínko z šedesátých let, tak zpětně bohužel spálil v popel
    JD

  2. Národní galerie v Praze by měla obnovit systém recipročních zápůjček, který v ní dobře fungoval. Viděl jsem tak v Praze díla Paula Gauguina, Edvarda Muncha, Pieta Mondriana, Vasilije Kandinského, Salvadora Dalího, Amadea Modiglianiho. Bohužel v současné situaci trpím. Kupka je pryč a evropská moderna je zavřená. Obávám se, že expozice, kterou Národní galerie otevře na podzim, bude citelně provinčnější a chudší, než na co jsme byli v Praze zvyklí. Musíme pochopit, že „po dobrém“ nám z významných světových galerií nikdo nic nepůjčí, pokud opustíme politiku, že když zapůjčíme kvalitní obraz ze své sbírky – dostaneme za něj jiný, tak se z Národní galerie stává půjčovna velkých světových galerií evropských velmocí. Byť nejsem bezmezným zastáncem prof. Milana Knížáka a uznávám, že mnoho lidí asi poškodil a zranil, tak mám v současnosti dojem, že se naplňuje moje prognóza z roku 2015 (viz http://www.milanknizak.com/aktuality/dopis-od-mladeho-teoretika-umeni-d-barese-n116/ ). Bohužel mám pocit, že česká společnost upadá do letargie a je jí Národní galerie úplně lhostejná. To byla ctižádost být vskutku světovými a otevřenými ve 30. letech, která na mne čišela ze sborníku RED, který jsem nedávno držel v ruce v jednom pražském antikvariátu, kde Teige reprodukoval díla Doesburga a Mondriana! Bohužel se své tradice už vůbec nedržíme a to je velká chyba.

  3. Dnes se v Praze začaly objevovat plakáty s reklamou na retrospektivu Františka Kupky s novým logem, kde písmena „svírají“ a „omezují“ motiv reprodukce. Zdá se mi to vůči klasikovi neuctivé a logo zpupné. Mrzí mne, že z „Národní galerie v Praze“ se stala „Národní galerie Praha“, což považuji za evidentní nesmysl a nevhodný anglicismus. Ach jo. :-(

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *