Stát dá benediktinům za část Sázavského kláštera vrácenou v restitucích 10 milionů

Stát odkoupí část areálu Sázavského kláštera, která patří benediktinům. Ti objekty nedávno získali v restituci. Celý areál ale má tři vlastníky - stát a dva církevní subjekty, proto je jeho správa náročná. Obtížná je situace s budovou, která je součástí konventu a která je částečně ve vlastnictví opatství a částečně zůstala ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ), řekl ČTK správce Benediktinského opatství Panny Marie a Sv. Jeronýma v Emauzích Karel Švejda. Protože jde o nadlimitní veřejnou zakázku, bude se odkupem budovy ve středu zabývat vláda. Předpokládána cena zakázky je deset milionů korun bez DPH.

Vyplývá to z materiálu pro vládu, který má ČTK k dispozici. Opatství nabídlo NPÚ prodej převážné většiny jím vlastněných nemovitostí a u dvou pozemků tvořících část zahrad nabídlo zřízení věcného břemene na 40 let, což umožní zahrady opravit podle připraveného projektu. Cenu určil znalecký posudek a nabídka prodávajícího. Znalec ji určil na přibližně šest milionů, ministerstvo financí schválilo navýšení ceny o přibližně čtyři miliony. Odhad tržní hodnoty stanovil znalec na 10,57 milionu, sjednaná cena je nakonec o 567.710 korun nižší.

"Areál kláštera je v důsledku církevních restitucí tvořen vzájemně propojenými nemovitostmi tří různých vlastníků, což uvádí NPÚ do nepříznivé vlastnické situace," sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Správa klášteru Sázava zůstala podle ní v důsledku změn vlastníků bez jakéhokoliv zázemí. "Opatství, vědomo si komplikované vlastnické struktury, nabídlo NPÚ prodej většiny jím vlastněných nemovitostí," uvedla. Ani jedna ze stran ale nechce sdělit částku, za jakou stát budovy odkoupí.

Švejda doplnil, že o objekty opatství požádalo v restitucích, protože dříve byly majetkem kláštera. "Ve 30. letech jsme to měnili za velkostatek v Suchdole a bylo předjednáno, že budovu získáme celou. Směna se ale neuskutečnila, takže v tuhle chvíli v tom baráku vlastníme kus přízemní chodby, kus patra a kus střechy bez samostatného přístupu," uvedl.

Stát vrátil v roce 2016 při majetkovém vyrovnání státu s církvemi části areálu Sázavského kláštera. Římskokatolická farnost Sázava - Černé Budy dostala kostel svatého Prokopa, který je ústřední budovou areálu Sázavského kláštera, torzo gotického trojlodí s věží a faru. Řád benediktinů dostal menší část konventu, budovu prelatury a část zahrad. Budova kláštera s expozicí věnovanou slovanské vzdělanosti zůstala státu. Tři zmíněné budovy se mají brzy rekonstruovat, přispějí na ni 101 milionem korun evropské fondy a 12 miliony stát.

Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Klášter byl po staletí centrem vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. V 19. století fungoval jako zámek. V roce 1951 byl areál znárodněn. V roce 1962 se stal národní kulturní památkou a jeho správu převzal Státní památkový ústav, dnes NPÚ.