TZ: Krása bude křečovitá. Surrealismus v Československu 1933-1939

Krása bude křečovitá. Surrealismus v Československu 1933-1939 / Alšova jihočeská galerie / Hluboká nad Vltavou / 15. 5. - 2.10. 2016

KRÁSA BUDE KŘEČOVITÁ. Surrealismus v Československu 1933 - 1939

Alšova jihočeská galerie připravila hlavní výstavu sezóny - výstavu surrealistického umění nazvanou podle slavného výroku André Bretona Krása bude křečovitá. Výstavu připravil Karel Srp s Lenkou Bydžovskou ve spolupráci s Antonínem Dufkem a přináší do galerie na Hluboké nové zpracování vývoje surrealismu v meziválečném Československu v jeho vrcholném období let 1933 až 1939. Zaměřuje se na činnost Skupiny surrealistů v ČSR, k níž patřily osobnosti jako Jindřich Štyrský, Toyen, Karel Teige nebo Vítězslav Nezval, i na autory, kteří se surrealismem ve své práci zabývali, avšak členy této skupiny nebyli. Výstava představí surrealismus jako komplexní umělecký fenomén, který zasáhl nejen do výtvarného umění, ale i do fotografie, literatury, filmu a scénografie. Bohatá kolekce děl z veřejných českých a slovenských galerijních institucí byla doplněna zápůjčkami od soukromých sběratelů z České republiky, Slovenska, Německa, Francie a Švýcarska.

Výstava bude rozdělena na dvě části. Hlavní část, Surrealismus v Československu 1933–1939, bude k vidění na Hluboké od 15. května do 2. října 2016 (ca. 250 exponátů). Druhá část, Pařížští surrealisté a český surrealismus, bude vystavena ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích od 30. června do 2. října 2016 (ca. 100 exponátů).

Surrealismus, jehož první manifest zveřejnil André Breton v Paříži roku 1924, podstatně zasáhl do vývoje českého umění 20. století a dopad tohoto inspirativního hnutí lze sledovat až do dnešních dnů. Výstava se soustřeďuje na třicátá léta minulého století, jež byla nejdůležitějším obdobím pro mezinárodní recepci surrealismu. Roku 1933 nabídl Vítězslav Nezval Bretonovi spolupráci české avantgardy s pařížskou surrealistickou skupinou a v březnu 1934 založil Skupinu surrealistů v ČSR. Velký ohlas měly přednášky André Bretona a Paula Eluarda v Praze a Brně na jaře 1935. O surrealismus se v českých zemích zajímalo mnoho umělců, soustředěných do několika souběžných generačních seskupení nebo pracujících osamoceně. „Činnost pražských surrealistů podrobně sledovali i mladí slovenští básníci, z nichž mnozí studovali v Praze, a roku 1938 ustavili v Bratislavě vlastní nadrealistickou skupinu, jež rozvíjela své aktivity i po roce 1939, kdy se čeští surrealisté vzhledem k nacistické okupaci museli stáhnout do ilegality. Politické události roku 1938 se tak staly zřetelným zlomem, jenž podstatně zasáhl do prudce se rozvíjející surrealistické činnosti,“ uvádí Karel Srp, autor a kurátor výstavy.

Výstava na Hluboké ukazuje, že jeden z podstatných přínosů surrealismu spočíval v objevování nejrůznějších experimentálních metod, které osvobozovaly lidskou představivost. „Surrealismus se neomezoval jen na zavedené výtvarné techniky v malířství či sochařství. Přišel s vlastními uměleckými metodami, pro něž nacházel nové názvy. Jindřich Štyrský na první výstavě Skupiny surrealistů v ČSR představil vedle obrazů také rozsáhlé soubory fotografií a koláží. I když se již Devětsil ve dvacátých letech zaměřil na obrazové básně a fotogramy, tentokrát přišel Štyrský s novým použitím obou výrazových prostředků, aby vyzdvihl symbolickou hodnotu vyjevujících se objektů,“ uvádí Lenka Bydžovská, spoluautorka a kurátorka výstavy.

Vlastní možnosti experimentace rozvíjeli zejména nejmladší autoři stojící mimo Skupinu surrealistů v ČSR, například František Hudeček, František Gross, Ladislav Zívr a Miroslav Hák, kteří se ve 30. letech surrealismem výrazně inspirovali, stejně jako Václav Zykmund s Bohdanem Lacinou, Jiří Kolář nebo členové Fotoskupiny pěti.

Výstava na Hluboké rovněž podchytila tvorbu malířů střední generace, kteří na surrealismus originálním způsobem reagovali – Františka Janouška, Aloise Wachsmana, Josefa Šímy či Františka Muziky. Zabývá se i surrealistickými autory žijícími mimo Prahu (v Rakovníku, Brně, Mladé Boleslavi) a mapuje také osudy počínajícího surrealismu na Slovensku: připomíná jak dvojici autorů působících v Bratislavě (František Malý a Imro Weiner-Král'), tak vznik slovenské nadrealistické skupiny (Rudolf Fabry).

Instalaci výstavy navrhl Lukáš Machalický ve spolupráci s Terezou Hejmovou.

U příležitosti výstavy Krása bude křečovitá/ Surrealismus v Československu 1933 – 1939 vznikla rozsáhlá reprezentativní publikace přinášející komplexní pohled na tuto důležitou kapitolu dějin českého výtvarného umění. Obsahuje více než pět set reprodukcí a vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor Vitae.