Artalk.cz

Trip Tip: Galerie Bunkr v Mostě

Další díl série Trip Tip se věnuje malé galerii v činžovním domě v Mostě. Návštěvník k ní dojde z hlavní třídy Budovatelů pěšky, cestu mu určuje přísně geometrický rastr budov vystavěných na konci 50. let. Rozhovor s kurátory galerie Štefanem Peckem a Davidem Madarem se zabývá nejen samotným prostorem, ale také tím, co to znamená připravovat výstavy současného mladého umění ve městě, kde je výstavní program výrazně utlumen.

Bunkr
Pohled do interiéru Galerie Bunkr

Jak vznikla galerie a proč je v takovém prostoru, v jakém je?

Štefan Pecko: Myšlenka založit Bunkr vznikla při studiích na Katedře výtvarné kultury v Ústí nad Labem, kde jsme společně studovali (Štefan Pecko, David Madar a Zuzana Venclová). Všichni tři jsme z Mostu, proto jsme založili galerii v roce 2010 zde. Pohybovali jsme se v Ústí nad Labem, kde hraje vysoká umělecká škola důležitou roli, zároveň tu funguje zajímavý alternativní galerijní provoz – to vše nás inspirovalo. Chtěli jsme, aby se něco podobného dělo i v Mostě. V tu dobu byl mému otci nabídnut zajímavý prostor protiletadlového krytu v činžovním domě v centru města v ulici Josefa Skupy. Právě tento prostor nás díky svému specifiku přitahoval a zdál se vhodným pro provoz alternativní galerie.

Jsou v Mostě nějaké další galerie nebo muzea vystavující současné umění?

David Madar: Výstavní prostory tu jsou, ale my jsme k nim chtěli vytvořit určitou alternativu. Pro nás tyto galerie představují strohou a klasickou podobu regionálního provozu. Galerie Bunkr vznikla, aby prezentovala především současné umění a nějakým způsobem „undergroundové“ ve vztahu k těmto institucím.

ŠP: Je tu Galerie výtvarného umění v Mostě, která se nachází v suterénu přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se konají přibližně čtyři výstavy do roka. Galerijní provoz je zde v poslední době velmi kolísavý, ale občas se najdou zajímavé výjimky jako výstava Jakuba Špaňhela nebo Ivana Sobotky. V Městské knihovně se ještě nachází Galerie Zlatá trojka. Zajímavý alternativní prostor je i komunitní centrum Ateneo, které pořádá různé akce, promítání, workshopy i výstavy často s angažovanou tématikou.

David Madar a Štefan Pecko
David Madar a Štefan Pecko

Pracujete nějakým způsobem na vlastní propagaci?

ŠP: Propagace do této doby fungovala především přes Facebook, internetové stránky a částečně i prostřednictvím tištěných plakátů, které jsme roznášeli na několik míst. V poslední době se snažíme, aby se Bunkr dostal více do povědomí obyvatel města. Oslovili jsme redaktora z Mosteckých listů, budeme předělávat internetové stránky a snažíme se více šířit na dalších kulturně-informačních webech. V mosteckých periodikách by nám měly vycházet krátké recenze a pozvánky na výstavy, takže potencionálních návštěvníků z Mostu by mohlo přibývat.

Jak je to s dostupností galerie, pokud by se návštěvník chtěl přijít na výstavu podívat?

DM: Galerie je otevřená pouze o vernisážích, poté to funguje víceméně na předchozí domluvě po telefonu i z toho důvodu, že se návštěvník nedozvoní.

Kladete si někdy otázky, proč to děláte? A pro koho?

DM: Určitě. Pro mě je především důležitá spolupráce se školami. Spolupracujeme s pedagogy ze základní umělecké školy a z mosteckého gymnázia, kteří mají od Bunkru klíč a chodí tam se studenty. Věřím, že časem by mohla vyrůst generace, která by o podobné prostory stála.

Most / třída Budovatelů
Most / třída Budovatelů

ŠP: Já si často kladu otázku, proč to dělat, když zájem o samotné výstavy je poměrně malý. Ale zase si myslím, že je důležité, aby tady taková možnost byla, aby se lidé z města mohli s něčím podobným setkat. Chceme podporovat mladé lidi, jejich aktivity a dávat jim možnost alternativního prostoru. Pro nás samotné je přínosné potkávat se s umělci, diskutovat s nimi a mít možnost hlouběji poznat jejich práce.

A podle jakého klíče si vybíráte umělce?

DM: Často to jsou naši spolužáci z Ústí nad Labem, jejichž tvorbu známe. Vystavovali zde i umělci z Prahy, Liberce, Děčína a aktuálně z Ostravy – Jiří Zavřel je studentem Fakulty umění na Ostravské univerzitě. A co se týče použitého média, tak v galerii žádné omezení nemáme.

ŠP: Koncept výběru umělců byl vždy založen na okruhu lidí, mezi kterými jsme se pohybovali a věděli jsme o jejich projektech. Dnes nás provoz galerie motivuje k tomu, abychom poznali a oslovili umělce z větší části z jiných měst. Snažíme se nespoléhat pouze na osobní známosti a kontaktovat například studenty, které vybíráme na základě klauzur na uměleckých školách či jiných výstavách. Zároveň se pořád držíme našeho subjektivního oka ve výběru umělců. Vše bohužel závisí na financích, které jsou velmi malé. Nemáme žádné technické zázemí, které bychom mohli umělcům nabídnout.

Pohled do instalace výstavy Jiřího Zavřela
Pohled do instalace výstavy Jiřího Zavřela

Pracoval některý z vystavujících se samotným prostorem či historií města?

ŠP: Někteří vystavující na prostor reagovali a využívali jeho potenciál, ale v součtu jich mnoho nebylo (řádově 5). Například na výstavě C. H. U. D. Jan Hrubeš vytvořil v jedné z místností obývací pokoj, který přenášel typický domácí život do prostoru bunkru, na stejné výstavě Stanislav Pexa realizoval instalaci dětského bunkru. Jiný přístup k prostoru předvedla umělecká skupina Brutální vemena, která využila členitost galerie. Koncept výstavy spočíval v různě nastolených situacích, které se týkaly umělcova života. V případě války by nutně potřeboval pracovnu, knihovnu a ateliér, kde by mohl nerušeně rušit, což byla místnost, která odkazovala k samotnému prostoru (zde byly vytvořeny instalace z knih, na monitoru běžela videa). Každý z umělců se pohybuje ve městě, které žije různě intenzivní život, a zároveň má občas tendenci se v něm realizovat (divák měl možnost tvořit graffiti, sledovat intervence v urbánním prostoru na videoprojekci). Poslední prostor byl koncipován jako čistě galerijní. Každá část galerie fungovala jako solitérní místnost a zároveň podporovala koncept výstavy. Samozřejmě vítáme, když umělec využívá prostor nebo odkazuje k samotnému městu, které k tomu svou smutnou historií vybízí (je překvapivé, že žádný z vystavujících toto téma zatím nezpracovával).

A jaké máte plány do budoucna? Co se týče programu nebo samotného prostoru galerie?

ŠP: V letošním roce chceme začít spolupracovat s městem Most. Máme v plánu zažádat o granty, které by vedly ke zlepšení prostoru a celkově chodu galerie. Bunkr prozatím provozujeme díky vlastním finančním zdrojům. Částečně se chystáme Bunkr uvést do původního stavu. Opravit zdi a natřít je na původní barvu. Chceme zakonzervovat podlahu, jelikož vytváří specifickou atmosféru a je škoda, aby se zanášela barvou. Pokud budeme mít podporu od města, mohli bychom oslovit umělce z větší dálky a nabídnout jim aspoň nějaké prostředky na realizaci výstav. Dále obnovíme skříň, která fungovala jako galerie v galerii – jednotliví vystavující v ní budou mít opět možnost reagovat a navazovat na umělce předchozího. Vznikne takový kabinet, který zůstane na dlouhou dobu vzpomínkou na jednotlivé umělce.

Vchod do galerie
Vchod do galerie

DM: Rádi bychom také pokračovali v tradici, a to připravovat doprovodný program ke každé vernisáži. Pokud umělec nebude schopný program zajistit sám, tak ho po společné domluvě obstaráme sami. Například k aktuální výstavě Jiřího Zavřela jsme vybrali mosteckého autora poezie Filipa Špeciána, jehož texty byly v galerii předčítány, což také fungovalo jako propojení dvou specifických měst. V budoucnu chceme spolupracovat se školami i tím, že bychom jim nabízeli jednou měsíčně workshop k výstavě.

Hraje pro vás roli otázka srozumitelnosti, když výstavy připravujete?

DM: Tato otázka pro nás význam má, ale vždy to stojí na samotném umělci, kterého nijak ve výběru vystavených děl neomezujeme. Ale možná to hraje roli v tom, že pak o samotnou galerii není tolik zájem, protože se lidé již dopředu současného mladého umění obávají, že mu nebudou rozumět, a proto nepřijdou. Když se člověk podívá na akce organizované přímo krajem nebo městem, tak se právě vždy jedná o určitou neprogresivnost, co se týče formy a obsahu. Právě díla vystavovaná v městské galerii nebo vyráběná na malířských či sochařských sympoziích, která tu každoročně probíhají, neprezentují často žádné nové postupy, ale spíše setrvávají v „ověřených“ modernistických formách, případně neo-expresivních.

ŠP: Pro nás ale není prioritou připravovat výstavy tak, aby šly nepoučeným návštěvníkům na ruku a byly jednoduše čitelné. Spíše se snažíme publiku nabídnout možnost setkat se se současným uměním. Na vernisáži je vždy přítomný i vystavující, díky tomu má každý návštěvník možnost se s umělcem potkat a pobavit se s ním o výstavě anebo posléze i s námi.

______________________________________________________________

Galerie Bunkr / Most / provozovatelé: Zuzana Venclová, Štefan Pecko, David Madar / web galerie

______________________________________________________________

foto: Anna Remešová

______________________________________________________________

Od pátku 20. 2. „vystavuje“ v Bunkru Jiří Pitrmuc, student Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem, který zde stráví nepřetržitě 14 dní. V textu kurátorů je o výstavě uvedeno: „V místě bez oken, vody a s holými bílými zdmi si vybuduje dočasné místo pro život. Bude odkázán na interakci s místními obyvateli a městem. Autor rozvine téma všudypřítomnosti života umělce, bude hledat kontakt s lidmi, které nezná a pokusí se na pár dní začlenit mezi tamní komunitu. Výstupem se stane určitý fragment příběhu, který bude prezentován v posledním dnu pobytu.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *