Depeše z festivalu performance Malamut 2013

Jubilejní a podruhé uváděný jako desátý ročník Performance festivalu Malamut se odehrál v kulisách Ostravy již tradičně podle kurátorského výběru Jiřího Surůvky a Denisy Fialové (29. 10. – 31. 10. 2013). Výraznou změnou oproti minulému ročníku bylo místo konání. Z dřívějšího institucionálního zaštítění Galerií výtvarného umění v Ostravě se akce letos kromě zahájení, přestěhovala především do bývalých koupelen Dolu Hlubina v industriálním prostředí areálu Dolních Vítkovic, kde se konala nerozsáhlejší část programu.

 

Ihned po zahájení festivalu v Domě umění proběhla akce čínského performera Han Xiao, živícího se v praktickém životě plastickou chirurgií, jež spočívala v provedení estetického zákroku na sobě samém. Smyslem akce a jejím vzorem byla víra čínských podnikatelů, kteří také tvoří patrně nejširší řadu Xiaových zákazníků, že důlek mezi očima přináší smůlu a neštěstí. První den vystoupil také Martin Zet, který během své performance vyzval přihlížející diváctvo ke společnému uložení se do hromadného hrobu ve výkopu v zahradě za Domem umění.

V rámci středečního programu bylo k vidění loutkové divadlo Lenky Klodové, při němž si maňásky s podobou starců oholila vlastní intimní partie a nohy. Mimo samotný festivalový výstup uspořádala galerie Jáma, a to v rámci doprovodného festivalového programu, Lence Klodové také výstavu, na níž představila klasické sochařské autoportréty v celopostavách, přes které postavila jakési rampy, které umožnily po tělech „šlapat“.

Skutečný vrchol festivalu však představoval až poslední den. Do průběhu dvou akcí Jiřího Černického, který nejprve nechal tramvají rozříznout flákotu hovězí roštěné a poté na jiném místě lil do kolejiště litry ostře rudé barvy, naštěstí nezasáhla policie a dav se poté mohl v klidu přesunout na lávku obchodního centra Nová Karolina, Ostravany zvané Nová Fukušima, kterou umělecká skupina František Lozinski o.p.s. proměnila v Karlův most a na níž, za Surůvkova zpěvu „na Karlově mostě konvalinka roste“, umělci kolemjdoucím zdarma nabízeli rychlé zhotovení portrétu. Po posledním přesunu, tentokráte již konečně do pomyslného cíle umístěného opět v koupelnách Dolu Hlubina, se odehrála představení hlavních festivalových stálic. Milan Kohout sice tentokrát performoval vícekrát, ale za upozornění stojí nepochybně jeho ze záznamu promítaná Privatizace těla, která spočívala v přihlášení se do rozpravy na zasedání zastupitelstva Moravskoslezského kraje a nabídnutí výhodného objektu v podobě vlastního těla k privatizaci. Jeho nabídka však pochopitelně z mnoha důvodů vyslyšena nebyla. Oproti minulému ročníku předvedl finský performer Peter Rosvik silně osobní katarzní performanci, při níž si k vlastnímu tělu sešívačkou přišíval spolu s černě nasprejovanými listy červených růží i nitě, na jejichž opačném konci byly přivázány pivní lahve, které pak rozdal přihlížejícím.

Rosvik patřil mimochodem k mnoha zahraničním účastníkům, kteří na letošním ročníku vystoupili; z ostatních například Omar Ghayatt (CH), Nadja Capitaine (F), Peter Baren (NL), Darius Fodczuk (PL), Josef Juhász (SK), Pawel Kwasniewski (PL), Jerzy Kosalka (PL) nebo Klaus Richter (D) a z českých uveďme kromě výše jmenovaných ještě např. Tomáše Rullera se svými studenty, Vladimíra Havlíka, Petru Filipovskou, Denisu Fialovou či Martina Froulíka.

Oproti takové výjimečné účasti by se jako problém letošního ročníku festivalu mohlo jevit odsunutí nejpodstatnější části festivalového dění z centra města do náročně dostupných, zato však atraktivních Dolních Vítkovic. Avšak k elitářské uzavřenosti a neschopnosti oslovit široké publikum nedošlo, o čemž vypovědělo mnoho akcí provedených přímo ve veřejném prostoru (Peter Baren, Vladimír Havlík).

Jakub Král

______________________________________________________________

Malamut / Ostrava / 29. 10. – 31. 10. 2013