TZ: Nová plastika pro svatovítskou katedrálu

Sochařskou výzdobu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha obohatí plastika mezinárodně uznávaného sochaře, malíře a grafika Jana Koblasy s názvem „Vzkříšení“. Dílo bude slavnostně odhaleno 17. listopadu 2013 během ekumenické modlitby za oběti totalitních režimů, která začíná v 18.00 hodin.

Jan Koblasa vytvořil čtyři metry vysokou, částečně pozlacenou bronzovou plastiku Vzkříšení v roce 1981. Ve stejném roce autor popsal v deníkových záznamech svoji aktuální tvorbu takto: „redukce forem – s nimiž nyní pracuji – je nebezpečně konečná – fošny – tyče – sloupy – klády – třísky – prkénka – latě – zdá se – že dál redukovat nelze – pokouším se i do nejmenšího dílu vdechnout život“. Tehdy v autorově tvorbě došlo ke krajně úspornému, často až geometrizujícímu zjednodušení figury tak. Stejně tak plastika Vzkříšení, subtilní stéla, nepředstavuje dílo abstraktní, ale naznačuje abstrahovanou lidskou postavu.

Vedle mýtických námětů to jsou především biblická témata, která Jan Koblasa ve své tvorbě často zpracovává. Již v 60. letech autor realizoval sochařské úkoly pro sakrální prostory. Spolu s Mikulášem Medkem a Karlem Neprašem se v 60. letech podílel na úpravě presbytáře kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích. V 80. letech realizoval sochu sv. Jana Nepomuka Neumanna v české kapli ve Washingtonu. Následovaly oltáře a krucifixy pro kostely v Norderstedtu, Lübecku, Hamburku či Neumünstru. V roce 2000 Jan Koblasa spolupracoval na novostavbě kaple sv. Václava v Bílce u Teplic. Pro novodobou křížovou cestu u Kuksu, kterou inicioval Vladimír Preclík, dokončil v roce 2008 sochu Svatá rodina.

V roce 2012 bylo připomenuto významné životní jubileum Jana Koblasy retrospektivou na Pražském hradě, výstavou soch a grafik z 60. let v Norimberku a sezónní exteriérovou instalací plastiky Vzkříšení na kostele sv. Jiljí v Nymburce, nad níž převzal záštitu kardinál Dominik Duka OP. V rámci sympozia v Hamburku představil Jan Koblasa sochu Izajáš a pro kostel v Blankenese u Hamburku vytvořil krucifix. Dokončuje monumentální reliéf pro kapli Božského Srdce Páně v Kotvrdovicích. Na příští rok připravuje nakladatelství Karolinum knihu věnovanou Koblasově grafice z plochy a nakladatelství Ztichlá klika Jana Placáka třetí část knižního vydání jeho deníkových záznamů.

Mezinárodně uznávaný sochař, malíř, grafik a pedagog Jan Koblasa (1932) náleží k výrazným osobnostem českého a evropského umění druhé poloviny 20. století. V padesá­tých letech studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, na níž získal sochařskou průpravu v ateliérech Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného. Na tehdejší nepříznivou atmosfé­ru totalitního režimu reagoval provokujícími neodadaistickými akcemi, které vyústily v založení recesistické skupiny Šmidrů. Po celá šedesátá léta se Jan Koblasa aktivně účastnil domácí­ho výtvarného dění, organizoval a vytvářel svobodný prostor pro neoficiální tvorbu mladé umělecké generace. V roce 1960 inicioval dvě neveřejné výstavy příznačně nazvané Konfronta­ce. Tehdy ho hluboce ovlivnilo setkání s Mikulášem Medkem a Vladimírem Boudníkem. Srpnová okupace Československa v roce 1968 zastihla Jana Koblasu v Itálii. O rok později získal politický azyl v Německu a začal působit v Kielu na Muthesius Kunsthochschule jako vedoucí pedagog sochařského ateliéru.

Od roku 1982 žije a tvoří v Hamburku. V průběhu obdivuhodného půl století tvůrčích aktivit se Jan Koblasa účastnil a stále účastní sochařských sympozií a společných výstav. Podnikl mnoho studijních cest a pracovních pobytů po celém světě, při nichž se mu dostalo četných uznání a ocenění. Autorovo dílo je zastoupeno ve významných sbírkách v Evropě, Americe, Asii a Africe. Jan Koblasa je nejen živoucí legendou plodných 60. let, ale především stále tvůrčí a energickou bytostí.

Aleš Pištora, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského