Technopat v Orlovně a umění v Kroměříži

Kroměříž patří mezi řadu českých měst, která mají díky místním historickým památkám o zájem turistů postaráno. Při vyslovení tohoto jména se lidem automaticky vybaví arcibiskupský zámek, dvě historické zahrady, Tizianův obraz Apollo a Marsyas a zápis v seznamu UNESCO. Tyto okolnosti sice vždycky přitahovaly do města zástupy milovníků starého umění, ale návštěvníci toužící zároveň po něčem svěžím a novém si v Kroměříži na své rozhodně nepřišli. Město bylo dlouhou dobu kulturně zakonzervované, a akce prezentující současné výtvarné umění, pokud nepočítáme několik výstav Muzea Kroměřížska a svérázné výstavky v místních kavárnách, zde v podstatě neexistovaly.

Galerie Orlovna - Vodárna, Petr Nikl, Mluvící voda

Tento dlouhodobý stav se zhruba před pěti lety rozhodla změnit skupina místních intelektuálů, kterým aktuální umělecká tvorba v Kroměříži chyběla natolik, že se rozhodli vybudovat ve městě galerii současného umění. Vznikla tak Galerie Orlovna, která našla sídlo v budově zrekonstruované arcibiskupské vodárny nedaleko kroměřížského zámku (stavba dlouhou dobu sloužila pro účely tělovýchovného spolku Orel, odtud pochází dnešní název Orlovna). Záměrným umístěním galerie do památkově chráněného objektu dochází k pravidelné konfrontaci umění historického a současného. Krásná neoklasicistní stavba s vysokými termálními okny poskytuje ideální prostor pro výstavy velkoformátových obrazů, komorních grafik, soch, objektů i pro performance, happeningy a workshopy.

Galerie se zaměřuje na tři základní směry. Především přivádí do Kroměříže umělce patřící k české výtvarné špičce. Návštěvníci zde již mohli vidět Petra Nikla, Vladimíra Kokoliu, Michala Rittsteina, Stefana Milkova a řadu dalších. Dále si klade za cíl představovat a připomínat veřejnosti významné (a často zapomenuté) osobnosti spojené s regionem, např. architekta Karla Pragera nebo spisovatele a výtvarníka Ludvíka Kunderu. Svou šanci zde pravidelně dostávají i čerství absolventi uměleckých škol. Od letošní sezóny Orlovna svým návštěvníkům zpřístupnila také technické zařízení původní vodárny, čímž se galerie rozrostla o další (a velmi netradiční) výstavní místnost. Vodárna je určena především pro výstavy absolventů, a svým charakterem doslova vybízí k sight-specific projektům.

Galerie Orlovna

Jelikož je Orlovna z technických důvodů otevřená jen přes letní sezónu, výstavy tu trvají pouze čtyři týdny. O to více současného umění však můžete přes prázdniny v Kroměříži vidět. V současné době v Orlovně zkončily dvě výstavy: Untitled Karla Balcara (1966) a Pracoviště technopata Davida Hřivňackého (1979) a Davida Helána (1979) a připravuje se výstava katalánského umělce Ramóna Llinás i Vila (1962) s názvem What Is Broken Is Beautiful. Vernisáž proběhne 6. srpna, a výstava potrvá do 2. září. Zároveň budou v Orlovně vystaveny fotografie španělského fotografa Oriola Masponse z Llinaseho sbírky.

Vznik této kunsthalle se nakonec ukázal jako velmi významný krok, který prolomil ledy a skutečně stál na počátku příchodu mladého umění do Kroměříže. Od té doby se ve městě postupně začala konat řada dalších kulturních akcí zaměřených na současnou uměleckou tvorbu. Letos například probíhá již třetí ročník přehlídky současného sochařského umění pod širým nebem Sochy v zahradě, kterou připravuje občanské sdružení mladých historiků umění GET ART!. V rámci této výstavy můžete v centru města a v Květné zahradě narazit na díla dvaceti mladých sochařů, jejichž práce se liší námětem i použitou technikou. Naleznete zde díla realistická i konceptuální, oblíbenými materiály použitými na řadě děl je plast a lamino. Vystavují Jiří Kašpar, Karel Přáda, Veronika Psotková, Kateřina Venclíková, Petr Kincl a další. Přehlídka potrvá do 31. sprna.

Sochy v zahradě, Petr Kincl, Invaze-hmota se chce stát identitou

Květná zahrada v letošní sezóně ožívá díky práci mladých umělců dvojnásobně. Přímo v její centrální rotundě se totiž nachází ještě jedna výstava, která rozhodně přesahuje hranice regionu. Jejím autorem je Stanislav Vajce ml. (1974), kroměřížský rodák žijící od roku 1987 v Německu. Ten vytvořil pomocí LED panelů, LCD obrazovek a počítačových modelací interaktivní projekt ušitý přímo na míru raně barokní rotundě. Výstava s poetickým názvem Actis Effector - Tvořeno světlem končí 26. srpna, a rozhodně stojí za vidění.

Z proměny ospalé Kroměříže v poměrně úspěšné regionální centrum současného umění mají určitě radost nejen turisté, ale zejména místní kultury chtiví obyvatelé. A právě z jejich pohledu je veliká škoda, že s blížícím se koncem sezóny město opět ulehne k zimnímu spánku, výše zmíněné projekty skončí a Orlovna bude mít zavřeno. Inu, stále je co zlepšovat.

Martina Šišková Autorka je absolventkou Semináře dějin umění FF MU a studentkou Managementu v kultuře tamtéž

Actis effector, Stanislav Vajce ml.