Imaginativní světy Kubačákové a Magida
16. 3. 2011Recenze
Ve čtvrtek 10. března byla v pražské Galerii 35m2 zahájena výstava Markéty Kubačákové a Václava Magida. Jak se lze do 10. dubna přesvědčit, dvě malé místnosti nemusí výlučně znamenat prostorové omezení. Naopak mohou skvěle zapadnout do kontextu výstavy. Galerie o rozloze pouhých 35 m2 nedovolí větší výtvarný rozlet, na druhou stranu brání roztříštěnosti. Intimní prostor nízkých stropů a dvou malých pokojíků přímo vyzývá k popovídání si o tajných snech a představách. Proto se sem imaginativní akvarely Kubačákové a Magida tak hodí.
Na stěnách pod obrazy jsou zřetelně vidět dvě barevné linie, které se různě vzájemně proplétají, vzdalují se a zase se přibližují stejně jako vystavená tvorba obou umělců. V místě zauzlení pak najdeme díla, která si jsou určitým způsobem podobná, příbuzná. Bez patřičného vysvětlení může tento prvek pro návštěvníka znamenat jen hravou dekoraci. Výstava postrádá doprovodný text, který by celkový koncept více osvětlil. Pravdou je, že samotný kurátor Michal Pěchouček ani nechce nabádat k hlubším kunsthistorickým a jiným nemilosrdně preparačním rozborům. Jeho doprovodná povídka může a nemusí výstavu doplňovat. Jednotlivé malby promlouvají ostatně samy za sebe. Proto návštěvník přichází k obrazům jen se svou vlastní fantazií, nechává na sebe působit Magidovy kresby, čerpající inspiraci z dobrodružné a pohádkové literatury, a snivé krajiny Markéty Kubačákové, zvoucí do světa neurčitých pocitů a nálad.
O Markétě Kubačákové, která se kromě vizuálního umění zabývá také uměleckou kritikou a kurátorstvím, je v současné době stále více slyšet. Kromě Galerie 35m2 vystavuje také ve „výloze pro současné umění Fenester“, která funguje při klubu Chapeau Rouge a kde se Kubačáková zabývá subjektivitou pohledu na umělecké dílo. A zatím, co jí běží tyto dvě výstavy, připravuje projekt Jelení pro Galerii Jelení, který nazvala podle místa, odkud pochází.
Podobně jako Markéta Kubačáková i Václav Magid se zabývá nejen výtvarnou praxí, ale také teorií, a tyto dvě oblasti dokáže obratně zkombinovat. Připomínat jej jako umělce je skoro zbytečné, každý si určitě vzpomene na loňské finále Ceny Jindřicha Chalupeckého. Václav Magid patří k umělcům, kteří text v díle pojímají jako plnohodnotné médium, je proto zajímavé zažít jeho malby v Galerii 35m2 i jinak- bez textu, jaksi samostatně bojující o přízeň diváka.
Ostatně k navštívení láká i samotný prostor galerie, která v zastrčeném rohu na dvorku za kavárnou Pavlač na Žižkově funguje již od podzimu roku 2006. Důvodem, proč se zařadila na seznam prestižních pražských galerií, které podporují současné umění, je nejen profesionální vedení kurátory Petrou Steinerovou a Michalem Pěchoučkem (jež podobně jako Kubačáková s Magidem působí jako kurátoři i umělci), ale také pečlivý výběr vystavujících, kteří tvoří pozoruhodnou mozaiku živého mladého umění, jež v Praze jinak příliš nabídek k prezentaci nemá.
Anna Remešová | Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. V letech 2019 - 2022 působila jako šéfredaktorka Artalku, do roku 2023 jako jeho redaktorka. Aktuálně se jako doktorandka na AVU věnuje výzkumu Náprstkova muzea v Praze.