TZ: Urszula Broll a Jaroslav Koléšek Galerie výtvarného umění v Ostravě

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, zahajuje výstavy polské undergroundové malířky a buddhistky Urszuly Broll a sochaře Jaroslava Koléška. Společná vernisáž se uskuteční 17. ledna v 17 hodin za osobní účasti kurátorů obou výstavních projektů a Jaroslava Koléška. V ostravském Domě umění budou výstavy k vidění až do 12. března. 

Nejnovější výstavy Galerie výtvarného umění v Ostravě si zcela jistě najdou své fanoušky. Díla undergroundové umělkyně Broll nabídnou prostor se zastavit, otevřít duši i mysl, hledat harmonii a klid. Tvorba sochaře Koléška pak naopak zaujme milovníky moderního umění, které pracuje s technickými materiály, ale i nadsázkou. Návštěvníci galerie si navíc mohou umělecký zážitek posílit doprovodným programem. V prvém případě zveme na lekce jógy přímo ve výstavním sále, Technointim pak nabídne komentované prohlídky s autorem, řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavami převzal záštitu.

OD UNDERGROUNDU K BUDDHISMU

Retrospektivní výstava Átman znamená Dech polské umělkyně Urszuly Broll (1930–2020) prezentuje malby, akvarely, grafické listy a kresby autorky z let 1953–2005. Život malířky a její tvorba byly plné nečekaných zvratů. Jako jedna z mála žen formovala polské poválečné avantgardní umění a takzvaný katovický underground. Ze svého ateliéru, v němž se scházeli nezávislí umělci a filozofové, se po založení první buddhistické skupiny v Polsku přesunula do Jelenohorského údolí. V malebném prostředí vytvořila svůj vlastní vizuální jazyk, jehož projevem se staly buddhistické mandaly.

Zpočátku malovala expresivní portréty slezských žen, kubistická zátiší a industriální krajiny. Zabývala se avantgardními názory Władysława Strzemińského, praktikovala efekt náhody, zkoumala malířskou hmotu a seznamovala se s abstrakcí. Od 60. let 20. století se svým manželem Andrzejem Urbanowiczem vedla legendární ateliér v Katovicích, v němž v roce 1963 spoluzaložila ezoterickou výtvarnou skupinu Oneiron, sdělila Janina Hobgarska, kurátorka výstavy.

Název výstavy vychází z takzvaných Černých karet, nejznámějšího společného díla členů výtvarné skupiny Oneiron. Karty z černé lepenky byly inspirovány písmeny polské abecedy. Urszula Broll si vylosovala k výtvarnému zpracování literu A, kterou pojala ve významu slova Átman, v sanskrtu dech, uzavřela kurátorka. Výstava, která vznikla díky Nadaci Katarzyny Kozyry, měla premiéru v Národním muzeu ve Varšavě v roce 2020, v České republice je prezentována poprvé.

PONORKY JAKO MILENCI

Výstava Technointim představuje dvě desítky soch Jaroslava Koléška z let 2000–2022, v nichž autor mísí techniku a lidskou intimitu. Sochař pojímá ponorky jako milence, vrtulníky jako spermie. Koléšek si rád pohrává se zažitým stereotypním vnímáním reality. Vážná a dramatická témata svým sochařským zásahem zjemňuje a mění tak jejich vyznění.

Autor vychyluje vnímání do atypické roviny čtení posunem materiality, zkřehčením v případě ručního granátu ze skla, adicí betonu na sklo, nebo samotným pojmenováním, například Hnízdo, Zeleninová bomba, Něžné náboje. Materiálová a textová interpretace má pak sílu odzbrojit či zneškodnit technické a smrtící mechanismy, vysvětlil Jaroslav Michna, kurátor výstavy.

Většina vystavovaných děl vznikla v posledních dvou letech. Ve vizuálu výstavy se například objevuje kružbová rozeta, jež kromě kruhového okna chrámu připomíná zbožštělou značku auta Mercedes-Benz, ale také ženské intimní partie. Jedna z nejnovějších prací Osobní úložiště se vychyluje z autorovy obvyklé polohy. Do podkladových betonových forem jsou vlity sádrové výplně nesoucí jednoduché reliéfní a plastické prvky. Sádra symbolicky přenáší zranitelnost dětské duše. Betonový podklad asociuje dospělou duši. Jak název napovídá, sochař se v díle záměrně noří do světa vzpomínek spojených s dětstvím, vybavují se mu stohy sena, kombajn, sklizeň obilí a podobně, uzavřel Jaroslav Michna, kurátor výstavy.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Jako doprovodný program se uskuteční lekce jógy ve vybraných termínech přímo ve výstavě Urszuly Broll a komentované prohlídky výstavou Jaroslava Koléška s autorem nebo kurátorem. Nutná je rezervace předem na webových stránkách galerie v sekci kalendář akcí. V rámci stálé expozice je v Domě umění k vidění také výstava jednoho díla ze sbírky GVUO. Grafiku Jaroslavy Pešicové pojmenovanou Bez názvu vybrala režisérka Adéla Komrzý. Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné na 1 výstavu činí 40 korun plné a 20 korun zlevněné. V neděli a pro seniory vstup volný.

Kontakt pro média: Jana Malášek Šrubařová, 731 691 563, srubarova@gvuo.cz

URSZULA BROLL / Átman znamená Dech

18. 1. – 12. 3. 2023 (vernisáž 17. 1. v 17 hodin)

Kurátor: Janina Hobgarska

Grafický design: Katarína Jamrišková

URSZULA BROLL (1930–2020), malířka, vystudovala Akademii výtvarných umění v Krakově. Spolu s manželem Andrzejem Urbanowiczem byla významnou postavou polského undergroundu a nezávislé kultury v Katovicích. Autorka byla spoluzakladatelkou skupiny St-53 (1953–1956) a Oneiron (1965–1967) stejně jako spoluiniciátorkou první buddhistické skupiny v Polsku. Zpočátku malovala slezská témata, později se pod vlivem Władysława Strzemińského přiklonila ke kubistické malbě. V 60. letech 20. století se začala věnovat tachismu a malbě hmoty a vytvářela strukturální kompozice. Své hledání a zkoumání duchovních hodnot završila vytvořením několika sérií buddhistických mandal.

Jaroslav Koléšek / TECHNOINTIM

18. 1. – 12. 3. 2023 (vernisáž 17. 1. v 17 hodin)

Kurátor: Jaroslav Michna

Grafický design: Katarína Jamrišková

JAROSLAV KOLÉŠEK (1974), sochař, studoval na Katedře výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a doktorandské studium zakončil na Fakultě výtvarných umění Akademie umění v Banské Bystrici. Na autorských a kolektivních výstavách se prezentuje od roku 1996. Byl zásadním podněcovatelem vzniku Katedry sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity, na níž od roku 2008 působil jako asistent a od roku 2011 dodnes jako vedoucí. V roce 2003 získal Cenu Václava Chada. Jeho tvorba odráží vysokou úroveň řemeslné sochařské práce.