TZ: Jarmila Tioková v Galerii Sibiř

Jarmila Tioková / Čtyřicet osm let / kurátoři: Ester Hotová, Max Lysáček / Galerie Sibiř / Kulturní centrum Sibiř v brněnských Husovicích / Brno / 14. 12. – 24. 1. 2023

Paličkovaná krajka je bezesporu jednou z nejnáročnějších technik tradičního krajkářského řemesla, vyžaduje preciznost a představivost, schopnost vizualizovat si kýžený výsledek a orientovat se v abstraktním vzoru, který je postupně konkretizován. Z několika dřevěných paliček, prohazovaných v promyšleném sledu, se postupně odmotává pevná, bavlněná nit. Opakující se struktura nemilosrdně odhaluje jakoukoli chybu ve vzoru a k dokončení díla je zcela nezbytná trpělivost a pečlivost. Hotová, křehká krajka je následně adjustována, ať už v užité či výstavní formě. Klasické výjevy a symbolika jsou s touto technikou pevně spjaty. Jarmila Tioková, původním zaměstnáním projektantka při Královopolské strojírně, pracovala s představivostí denně, orientujíc se ve změti kót, přímek a náčrtů, ze kterých postupně vzniká funkční výrobek. Propojením výtvarného cítění a exaktního přístupu vzniklo jedinečné celoživotní dílo, které v několika případech interpretuje také duchovní profilaci, intenzivní témata a parafrázuje nadčasové symboly. Tvorbu autorky tak můžeme pomyslně rozdělit dle mnoha podtémat, což jsme samozřejmě využili i během samotné instalace.

Využitím odpadového dřeva, organických tvarů a nitě, která barevně ladí s podkladem, vznikají nástěnné objekty, které především v návaznosti na dnešní enviromentální problematiku splňují udržitelný přístup k tvorbě, což je konec konců jedním z dalších průsečíků autorčina výtvarného projevu.  Krajka kopíruje, místy však i narušuje linie dřevěných plátů, na které je upevněna disperzním lepidlem. Těmto objektům byl věnován samostatný prostor, který díky zcela vyčištěnému prostředí a studenému světlu nechává vyniknout všechny rozměry díla. Samostatný prostor byl vymezen parafrázi kultovní madony, náčrtku na rubové straně mapy Ruska, který přežil nechvalně proslulý Stalingradský kotel a je dílem německého lékaře Kurta Reubera. Stalingradská madona byla a je atributem naděje a vůle k přežití uprostřed temna a bezmoci, neboť přežila a s ní i poselství autora, které Jarmilu Tiokovou přimělo k převyprávění tohoto silného příběhu. Bílé krajky na černém a tmavomodrém podkladu v rámech, které autorka sama vyrobila z dostupných materiálů interpretují události Velikonoc i adventu, nabízí místy konkrétní tvary, avšak zbytek je na imaginaci diváka, který má prostor promítnout si své tvarosloví a uchovat si tak vlastní dojem. Solitéry, které se zdají být i vzhledem k médiu zachycením myšlenky jako takové, která může mít tvar, nikoliv však konkrétní, doplňují zbytek prostoru v takové míře, aby ostatní díla nezůstala přidušena množstvím sdělení, jež obsahují.

Jarmila Tioková nám prezentuje průřez čtyřiceti osmi let, které přijímá jako dar od Boha, neboť čelila mnoha fatálním životním zkouškám. Rozhodla se, že je využije, a to zcela naplno. Tím, co přežije a protíná humanitu napříč tisíciletími – výtvarným uměním. A to nejen takovým, které existuje samo pro sebe. Autorka po celou dobu spolupracuje s Masarykovým onkologickým ústavem, tvoří užité výrobky a v neposlední řadě se podílí na chodu výtvarného ateliéru. Na vernisáž přišla rozsáhlá komunita návštěvníků, nadšenců umění i duchovních principů, které přesahují každodennost, navzájem se podporujících subjektů, a tím byla v okamžiku navozena jedinečná a vřelá atmosféra. Během konání výstavy proběhnou dvě komentované prohlídky, a to 9. 1. v 15:00 a 17.1. v 18:00. Budeme rádi, pokud se spektrum návštěvníků rozšíří i o další esence a Galerie Sibiř tak bude ještě o trochu flexibilnější. Poslední možnost vidět výstavu bude během dernisáže, a to 24.1. v 18:00.