COP27 vybízí kulturní instituce k důslednějším klimatickým opatřením

V neděli 6. listopadu začala v egyptském Šarm aš-Šajchu konference OSN o změně klimatu COP27. Vybízí muzejní instituce k radikálnějšímu postoji vůči klimatické změně. Zároveň upozorňuje, jak reálná je hrozba zániku celosvětového kulturního dědictví v důsledku měnícího se klimatu. Tyto škody na památkách UNESCO mimo jiné odhaluje i nový projekt Google Arts & Culture, který přináší jejich digitální vizualizace.

Tzv. „město mešit“ Bagerhat v Bangladéši je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Místo je významné svou islámskou architekturou z 15. století a v současnosti je vysoce ohrožené zvyšující se hladinou moře. Foto: UNESCO

Podle The Art Newspaper bude na konferenci COP27 diskutováno, zda by muzea neměla opustit svou historickou pozici „klimatické neutrality“ a přiklonit se k přísnějším klimatickým opatřením. Muzejní a kulturní instituce v posledních letech sice změnu klimatu aktivně reflektují, jak ukázalo i poslední zasedání ICOM letos v létě v Praze, kde byla odsouhlasena nová definice muzea (více zde). V jejich naplnění ale často nejsou dostatečně aktivní. Přitom právě aktivnější postoj kulturních institucí by podle The Art Newspaper mohl v otázce klimatické změny výrazně pomoci.

Příkladným se snaží být muzeum v Šarm aš-Šajchu na jihu Sinaje, které u příležitosti konference uspořádalo dočasnou archeologickou výstavu Egypt a jeho environmentální dědictví. Jak informuje deník Egypt Today, kurátorský tým muzea v čele s Alím Omarem vybral 20 artefaktů, které vrhají světlo na starověké Egypťany a jejich roli při ochraně okolního prostředí, jako je slunce, vzduch a okolní živočichové. Jak mimo jiné ukázalo i mezinárodní sympozium v Manchesteru v roce 2018, právě edukace v problematice klimatické změny, programy pro veřejnost a uvědomělá partnerství mohou být jednou z cest, jak mohou muzejní instituce k otázce klimatu přispět vedle samotného snížení vlastní uhlíkové stopy.

Podle studie z roku 2021, kterou si nechala vypracovat Americká aliance muzeí, se kulturní instituce umístily na druhém místě důvěryhodnosti (za rodinou a přáteli), pokud jde o formování veřejného mínění. Robert Janes, výzkumný pracovník School of Museum Studies v Leicesteru ve své studii pro časopis The Beam pokládá otázku: „Proč globální muzejní komunita nečelí změně klimatu svou kolektivní vůlí a inteligencí?“ A hned si odpovídá, že je „změna klimatu stále tabuizované téma, o kterém se nemluví s rodinou, přáteli a kolegy.“

Jak ukazuje právě probíhající konference, zásadní je i změna přístupu k movitým kulturním památkám. Není náhodou, že se konference COP27 odehrává v Egyptě, který výrazným proměnám klimatu dlouhodobě čelí. Bývalý egyptský ministr pro záležitosti památek Zahi Hawass varuje, že prakticky všechna archeologická naleziště pod širým nebem v Egyptě jsou vážně ohrožená. „Podle mého názoru za 100 let budou tyto památky pryč,“ dodává Hawass.

Situaci dokumentuje i nový projekt Google Arts & Culture, který spustil novou online iniciativu, která podrobně mapuje pět míst světového dědictví UNESCO ohrožených klimatickou změnou. Série „Dědictví na hraně“ (Heritage on the edge) sleduje starověké moai hlavy Rapa Nui na Velikonočních ostrovech, Staré a Nové město Edinburghu, zničený přístav Kilwa Kisiwani u pobřeží Tanzanie, město mešit Bagerhat v Bangladéši a předkolumbovské město Chan Chan v peruánské poušti.

Aplikace byla vypracována ve spolupráci s Mezinárodní radou pro památky a sídla ICOMOS a neziskovou organizací CyArk, která se specializuje na digitální mapování památek prostřednictvím neinvazivních technologií. Data z terénu shromážděná za poslední rok jsou převedena do 2D map a 3D modelů ve vysokém rozlišení a jsou přístupná na platformě Google Arts & Culture. Kromě zvyšování povědomí o rizicích, která pro památky změna klimatu představuje, poskytuje web a chystaná aplikace i digitální vizualizace a „plán pro místa, který může být použit k informování o přizpůsobení se klimatu v dlouhodobém horizontu,“ uvedl Chance Coughenour, vedoucí ochrany památek v projektu Google Arts & Culture. Prezident ICOMOS Toshiyuki Kono pak pro The Art Newspaper uvedl, že „projekt je především výzvou k akci. Zatímco opatření v jednotlivých lokalitách mohou zabránit těmto movitým a kulturním ztrátám, jediným udržitelným řešením je systémová změna a globální snížení emisí skleníkových plynů.“

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.