Ve Slovinsku byl založen odborový svaz pracujících v kultuře

Situaci slovinské kulturní scény, kde byl na začátku října založen odborový svaz Zasuk, popisuje ve zprávě Anna Remešová. Nový odborový svaz chce bránit zájmy lidí pracujících mimo státní instituce. Potřeba založit odborový svaz vyplynula z výzkumu situace v kulturním a kreativním sektoru, který probíhal od začátku pandemie.

Členky a členové Zasuku, Lublaň 2022. Zdroj: Radio Student

Na začátku října se sešli v sokolském domě v Lublani pracovníci a pracovnice v kultuře, aby se zúčastnili ustavující schůze odborového svazu Zasuk a odprezentovali jeho manifest a stanovy. Odborový svaz v současnosti sdružuje na téměř 200 členů a členek.

Kromě struktury svazu, který se dělí na několik výborů (jako je výbor zaměstnanců, koordinační výbor, valná hromada všech členů ad.), byl odprezentován také program, který se v prvním roce činnosti zaměří zejména na dosažení dvou cílů: Prvním je vybudování silného a demokratického odborového svazu s celostátní působností. A druhým cílem je řešení nerovné situace mezi veřejnými institucemi, soukromými společnostmi a špatně placenými externími pracovníky.

Podle slovinského kulturního časopisu Mladina napomohl ustanovení svazu výzkum situace v kulturním a kreativním sektoru, který s ohledem na pandemii podniklo kreativní centrum Poligon společně s Centrem kreativity. Odborový svaz Zasuk pak mezi svými členy zorganizoval ještě další průzkum, z něhož vyplynuly čtyři hlavní kategorie, které trápí kulturní scénu ve Slovinsku. Patří mezi ně mzdová nedisciplinovanost, finanční a sociální nejistoty a nedořešené důsledky pandemie koronaviru.

Vzhledem k dané situaci sdružuje Zasuk aktuálně primárně prekarizované pracovníky a pracovnice na volné noze, je však otevřený také pracovníkům se smíšeným statusem, studujícím, zaměstnaným v soukromém sektoru a všem, kdo chtějí myšlenku odborového organizování podpořit.

Právě to z něj dělá inspirativní iniciativu: odbory jsou například v našem prostředí vázány na zaměstnané, tedy osoby se stálým pracovním poměrem v dané instituci, což je v kulturní oblasti menšina. Právě lidé, kteří pracují na dohody, fakturují a mají jiným způsobem nestálé pracovní poměry, jsou naopak výpadky příjmů a celkovým snižováním financí v sektoru (jež se v důsledky krize chystá v mnoha zemích Evropy) ohroženi nejvíce.

V Česku je slovinskému svazu nejblíže Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody (OSPKOP) sdružený pod Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS), který ale zastupuje primárně zaměstnanecké odbory ve velkých státních institucích. OSPKOP navíc není příliš aktivní (webové stránky nefungují) a mnoho zaměstnaných navíc pracuje na smlouvy na dobu určitou, což zvyšuje nejistotu a snižuje chuť angažovat se v prosazování dlouhodobých plánů.

Kulturní pracovníci a pracovnice v Česku se tak dnes organizují primárně prostřednictvím různých profesních a servisních organizací. Příkladem pro výtvarné umění je Spolek Skutek, který má však širší agendu než pouze tu odborovou. Dalším typem struktur vyjednávajících podmínky jsou agentury, které zviditelňují a mapují postavení profesí pracujících jako OSVČ či na dohodách. Například agentura ART GATE se zabývá technickými a pomocnými profesemi v prostředí scénického umění – nedávno publikovali video Ti, co nejsou vidět, které jednoduše a srozumitelně právě upozorňuje na problémy, které tento segment pracujících řeší. Odbory ale mají ze zákona daná práva a možnosti vyjednávání na jiné úrovni než nezávislá uskupení. Obecně tak v Česku chybí organizované uskupení, které by zastupovalo v komunikaci se státem prekarizované pracovníky a pracovnice na volné noze, a to napříč celou kulturní scénou.